Yamaha BT 1100 Bulldog

Design

Pro letošní rok doznal Bulldog dílčích kosmetických změn, ale i přepracování přístrojového panelu a barvy jeho podsvícení. Ale zase abych to tak nezjednodušoval, jde o změny tvaru nasávačů pro karburátory a pod ně je na každé straně přidán plast, který směruje proud vzduchu k zadnímu válci, kvůli zlepšení jeho chlazení. Což je sice také změna kosmetická, ale podle mě podstatná. Řidítka jsou pozměněna pro lepší ergonomii a taktéž sedlo doznalo malých úprav. Co se týče větších zásahů, jde hlavně o imobilizér a katalyzátor, což jsou změny dost podstatné. Barevné provedení je pro letošek ve třech variantách: černá, modrá a červená. My jsme měli čest s červeným provedením zvaným Avil Red.
Tahle motorka sbírá svým neotřelým designem vavříny ve velkém spektru motorkářů. Opravdu připomíná nahrbeného pesana, od kterého se jí dostalo s největší pravděpodobností i pojmenování. Navíc při usednutí na motorku a nastartování, vám ten pocit ještě umocní svým projevem.

Velmi příjemné sedlo, které je hluboce vykrojené, dává tušit nejen nádech pohodlí. Velká nádrž s obsahem 20 l slibuje i slušný dojezd. Kardan zase vybízí k myšlence, zda se ještě uživí prodejci mazadel na řetězy.
Jde o kompaktní celek, který sice váží 233 kg, ale jde o suchou hmotnost. Když připočítáte 20 kg na palivo + 3 litry oleje v motoru dostáváte se na provozních 256 kg.

Motor a jízdní vlastnosti

Motoricky je tenhle „drobek“ vybaven agregátem pocházejícím z chopperu XVS 1100, což sice není žádný trhač asfaltu, ale díky nižší hmotnosti BTčka, jde velmi poslušně za plynem. Možná budí dojem ospalé a bachraté motorky pro strejdy na nedělní výlety, ale nedejte se zmást. Ve spojení s pětikvaltovou převodovkou jde o správný „pochoďák“. Zabere vždy tam, kde je třeba. Sice mu až tolik nevoní courání kolem 1500 – 2000 otáček, ale nad touto hranicí se projeví jako velmi solidně namíchaný koktejl. Navíc nad 6-ti tisíci trochu zatahá i za ruce a když chcete opravdu rychlejší přepravu, musíte ho držet právě v okolí těchto hodnot. Malý štítek sice nepodporuje jízdu na krev, ale 180 km/hod na tachometru také vykouzlíte. Je pravda, že jak motorce, tak mě se nejvíce líbilo kolem rychlosti 110 – 130 km/hod. Je to přesně ta pravá hodnota na cesty, nemáte problém kdykoli zrychlit a s bržděním je to také solidní. Člověk musí mít stále na paměti, že je to přeci jen skoro půl tuny (motorka, řidič, spolujezdec) a ta má své setrvačné síly.



O zpomalení se starají brzdy s modrými zátkami a tím je myslím u značky Yamaha vyjádřeno mnohé. Brzdy mají slušný nástup a při krizovce dojde i na pěkně silný účinek, který ovšem vede k potopení předku. Ale Bulldog nejeví nic, co by znamenalo, že je to jakkoli nepříjemné. Na tuto vlastnost si po dvou zabržděních zvyknete a pak ji vůbec nevnímáte. Zadní brzda je jen něco jako „přitvrzení muziky“. Skoro by to tam nemusela být, ale když se používá tak jen při nižších rychlostech nebo při potřebě opravdu razantního brždění. Opravdu to tvoří harmonizující celek.
Dostávám se k lahůdkové záležitosti BTčka a tou je kardan. Na této motorce o něm skoro nevíte. Nepodařilo se mi ho dostat do fáze, kdy by klapal, cukal či se jinak projevoval svými nectnostmi. Když připočtu jeho nenáročnost na časté zásahy a dlouhou životnost je opravdu skvostem na tomto motocyklu. Jeho zpracování a zakomponování je opravdu špička.
Když jsme se na BTčku vydali směrem k jižním hranicím, motocykl se mi líbil, byl příjemný na ovládání a pouze „olítaný“ předek z okruhu mi v hlubších náklonech kazil radost. Dostával asi za uši slušně, protože měl obroušené na polovic špuntíky na stupačkách. Navíc neměl ani škrábanec, takže tento okruho-výlet přestál bez ztráty kytičky. Já jsem se ho nepokoušel takto honit, ale velmi svižnou jízdou jsem si stanovil limity, kam až se dá se spolujezdcem a tankvakem dojít. I když ve vracečkách na jihu Čech jsem se ujistil, že i na běžných cestách se tyto limity při správné rychlosti a odřazení dají lehce překonávat.
Dík patří především pneumatikám Metzeler Roadteck Z6. Tyto pneumatiky seděly na suchu jak přikované a jejich chování na mokru zaslouží smeknout klobouk. I přejezdy suchých a mokrých míst v náklonech zvládly naprosto s přehledem. Přesně se hodily k tomuto motocyklu a splňují to, co po nich může BTčko požadovat.
Při dalších výletech mě mile překvapila i spotřeba. Její rozmezí bylo kolem 6 litrů, ale nikdy jsme se nedostali přes 7 l. Nemyslím si, že jsem zvolil výletnické tempo a přesto je to slušivá hodnota.
Spolujezdkyně sice začala po 60ti km brblat, že s pohodlím to není vzadu až tak růžové, ale snad si člověk dokáže představit jízdu sólo. Moje dojmy ze sedla byly veskrze pozitivní. Od tankování k tankování cca 280km jsem nemusel moc zastavovat. Pohodlné, příjemně tuhé sedlo umocňuje pocit, že jakoby sedíte v motorce a proto člověkem prostupuje pocit, že je s tímto strojem jeden celek.

Zhodnocení

Podle ohlasů a svých dojmů, bych motocykl klidně doporučil té části moto veřejnosti, která nehledá extrémní výkony, šílené rychlosti a adrenalin na každém kroku. Jde o velice vstřícný a uživatelsky příjemný motocykl, který dovede nadchnout jak svým designem, tak provedením a parametry. Příjemný cesťák pro jednoho, který ocení jeho variabilitu a velikou uživatelskou vstřícnost. Opravdu si dokážu představit „prolítané“ dva týdny dovolené na Alpských silničkách, kdy vás podpoří nejen motor, ale i podvozek a vy si užijete bezbřehého pocitu volnosti a klidníte rozjitřenou duši v náručí (sedle) tohohle krasavce.

Projev BTčka je více než přijatelný a Yamaha se asi trochu snažila dodat i surovosti, ovšem uhlazenost a kultivovanost dostala přednost a není to vůbec na škodu.

Informace o redaktorovi

Marek Hrodek (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm
Lukáš Růžička - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE