Recenze Yamaha Tricity 125: Skútr, za kterým se ohlédnete

Skútrem chodce většinou neoslníte a jen málokdo se za malou “stopětadvacítkou” otočí. Pokud ale dopředu přidáte jedno kolo, zvědavé oko kolemjdoucích si vás spolehlivě najde. Yamaha Tricity 125 na tento popis dokonale sedí a model pro letošní rok prošel naším testem. Jak dopadl?

Recenze Yamaha Tricity 125: Skútr, za kterým se ohlédnete

Kapitoly článku

Třetí kolo u skútru: Stále trn v oku většiny motorkářů

Dvě kola vpředu u většiny motocyklových fanoušků příliš nadšení nevzbudily a možná i většina je ihned odsoudila. Jak to u podobných konceptů bývá, nic není černobílé a najdou se i zarytí příznivci.

Tři kola přidávají samotné jízdě stabilitu, a to nejen při jízdě v zatáčkách, ale i třeba při bočním větru. Yamaha Tricity 125 dokáže lépe zdolávat překážky a nečistoty v zatáčkách, protože i když jedno kolo přilnavost ztratí, druhé motocykl ve stopě udrží. Dvě kola vpředu usnadňují ovladatelnost v nižších rychlostech, což oceníte hlavně při jízdě ve dvou. Kolo navíc zvyšuje i styčnou plochu pneumatik s vozovkou, což zajistí lepší brzdění. Ten, kdo jezdí rád na skútru celoročně, ocení stabilitu třech kol také v zimě.

Nevýhody tříkolového provedení jsou rovněž známé. Pomineme-li vzhled, který může být subjektivní (i když v tomto případě se asi většina populace shodne, že to není úplně ono), přichází vyšší hmotnost, vyšší cena a samozřejmě další potenciální místa závad. Yamaha však tento koncept značně zjednodušila a místo složitých systémů jsou přední kola propojena prostými vahadly, rozchod kol navíc není tak široký jako u konkurence.

Yamaha Tricity 125 se vzhledem nezavděčí všem

Vzhled motocyklů je subjektivní záležitostí. Názoru motorkářů na tříkolové skútry si ale nelze nevšimnout, většinu tento koncept prostě neoslovil. Krásnou motorkou proto nazve Yamahu Tricity 125 jen málokdo. Skútr působí trochu futuristickým dojmem a díky třetímu kolu i o něco robustněji než běžné skútry se stejným objemem. Na trhu je model k dispozici ve 4 barvách (testovaná modrá, žlutá, bílá a matná šedá).

V přední masce jsou ukryty LED světlomety, které svou práci plní velmi dobře a zároveň skútru sluší. Jízda v noci bez městského osvětlení nebyla sebemenším problémem a mohl jsem alespoň otestovat dálková světla. Rovněž bez výtek. Celkově na mě kvalita zpracování a použité materiály zanechaly dobrý dojem. Není ale divu, nejedná se totiž o levný čínský skútr, ale o stroj s cenou nad 100 000 Kč.

Palubní deska je řešena plně digitálně a s jejím čtením jsem neměl problém za žádných světelných podmínek. Prozradí ovšem opravdu jen to nejzákladnější – rychlost, ujeté kilometry, dvě denní počítadla kilometrů a upozornění v případě poruchy. Ovládání je řešeno dvěma gumovými čudlíky nad palubní deskou. Jejich ovládání za jízdy není úplně pohodlné ani bezpečné.

Do práce a klidně i na menší nákup

Yamaha Tricity 125 ukrývá pod sedlem prostor, do kterého se bez problémů vejde integrální helma a ještě nějaké drobnosti (lékárnička třeba). Potěšilo mě, že je prostor dokonce osvětlen, což usnadnilo hledání v noci či na podzemním parkovišti.

Malý prostor se nachází i v přední části na pravé straně. Do této schránky se vejde mobilní telefon nebo nějaké jiné drobnosti. Výhodou je, že se zde nachází 12V zásuvka a můžete tedy telefon či jiné zařízení rovnou při jízdě nabíjet. No a samozřejmě nechybí tradiční háček na nákup.

Kličkování mezi výmoly se stane zábavou

Se svými 178 cm jsem se na skútr Yamaha Tricity 125 vměstnal dobře a před nohama byla ještě nějaká rezerva (viz. videorecenze). To naznačuje, že se bez větších potíží svezou i dvoumetroví jedinci. Sedlo není vysoko a na zem dosáhnou naopak i skútristi menšího vzrůstu. Několikrát jsem svezl také druhého pasažéra. Na dlouhé cestování to rozhodně není, netrpěli jsme ale výrazně ani jeden. Stupačky jsou pak příjemně ukryty v konstrukci skútru a při jízdě v jednom nijak nepřekáží ani neruší vzhled.

Špatná odolnost nerovnostem je kvůli menším rozměrům kol společným rysem pro všechny skútry, trochu jsem se ale nemohl zbavit dojmu, že i přesto je zadní odpružení trochu tvrdší, než mohlo být. Pružiny navíc nelze nijak štelovat. Výsledkem je, že přední část odolá nerovnostem na poměry skútrů dobře (má ale o palec větší kola než vzadu), váš zadek ale pocítí téměř každý výmol a spolujezdec dvakrát tolik. To jsem si ostatně po skončení jízdy většinou ještě znovu vyslechl.

Snadné ovládání a výborné brzdy

Ovládání a stabilita je jedna z uváděných výhod tříkolového provedení. Jak to je ale ve skutečnosti? Někdo namítne, že do zatáčení je nutné Yamahu Tricity 125 nutit trochu více než běžný skútr se stejným objemem, v praxi jsem ale moc velké rozdíly nepocítil. Řízení je naopak velmi snadné a zábavné, zvládnou jej i úplní začátečníci. Rozdíl oproti běžným skútrům se stejným objemem ale není markantní.

Skútr mě poslouchal na slovo a ocenil jsem i výbornou ovladatelnost v nízkých rychlostech. Díky třem kolům měl člověk větší jistotu i v zatáčkách a náklonu. Yamaha Tricity se chce co nejvíce blížit běžným skútrům, což se daří – i zde musíte při zastavení použít nohu nebo stojan, rovně totiž ani při asistenci dvou kol nestojí. 

Výhodu vidím hlavně v účinných kotoučových brzdách, jejichž výkon se rozloží hned na tři kola. V praxi brzdí Yamaha Tricity 125 opravdu výborně, což se na dnešních silnicích hodí. Pomocníkem je i systém UBS, kdy levou páčkou ovládáte přední i zadní brzdu zároveň a pravou páčkou jen přední brzdu. Nejčastěji jsem používal obě páčky naráz, což mi přišlo nejpohodlnější, a bylo cítit, jak se navzájem ovlivňují. Součástí výbavy testovaného modelu je i povinné ABS. Při brzdění v náklonu stroj stále držel směr a nenarovnával se, což bylo pozitivní. Nástup není nikterak agresivní a opět si s přesným brzděním poradí i začátečník.

Pružná jízda do 70 km/h

Jednoválcový motor nabídne stejné specifikace jako “dvoukolový” model Yamaha NMAX 125, tedy výkon 11 koní, maximální točivý moment 11,7 Nm, objem 125 ccm a elektronické vstřikování. Hmotnost skútru 164 kg sice není děsivá hodnota, zmiňovaný NMAX je však skoro o 40 kg lehčí. Neměl jsem s manipulací stroje žádné problémy a dotlačit jej někam nebyl také žádný problém. Trochu se ale hmotnost logicky podepíše na dynamice jízdy i spotřebě.

Přestože 11 koní není hodně, výkon je dávkován správně pro rychlejší starty z křižovatky a do rychlosti 70 km/h. V tomto ohledu nebyl problém ani ve dvou svižně vyrazit z vedlejší silnice a zařadit se do provozu. Plyn reaguje navíc přesně. Maximálka končí přibližně u 90 km/h, na tuto metu už musíte skútr trochu nutit. Brzdou provozu nebudete ani mimo obec, zažil jsem ovšem situace, kdy skútr ve dvou do kopce začal na plný plyn zpomalovat a rychlost klesla pod 80 km/h. Do města ale žádný problém.

Yamaha Tricity 125 a spotřeba: Klidně i pod 3 litry

Letošní model se chlubí palivovou nádrží 7,2 litry, která pro běžný provoz ve městě zajistí dojezd nad 240 km na jedno natankování. Spotřeba se během našeho testu pohybovala lehce nad 3 litry, nutno ale poznamenat, že jsem skútr nešetřil a desítky kilometrů najel ve dvou i mimo obec. Při lehčí ruce a při jízdě v jednom ve městě klesne spotřeba snadno pod 3 litry.

K tomu člověka ostatně nabádá i kontrolka ECO na palubní desce, která se rozsvítí při šetrnější jízdě. Stačí pomaleji akcelerovat a udržovat rychlost do 50 km/h. S takovým režimem jízdy je spotřeba pod 3 litry hračkou. Víčko nádrže se nachází pod sedlem a natankování plné nádrže mě stálo lehce nad 200 korun. Paráda.

Yamaha Tricity 125 – závěr

Testovaný skútr japonské značky se chce od ostatních tříkolových řešení (např. modelů MP3 od Piaggia) odlišit a naopak se co nejvíce přiblížit tradičním městským skútrům. A to se mu podařilo. Dostal se mi do rukou snadno ovladatelný skútr, který navíc těží ze stability dvou kol vpředu. Pochvaloval jsem si kvalitní zpracování, dobré brzdy a potěší i taková drobnost jako 12V zásuvka nebo osvětlený prostor pod sedlem. Navíc ho můžete řídit i s běžným béčkem nebo řidičákem A1.

Největší překážkou v prodeji bude nejspíše vzhled, který velké množství motorkářů nepřenese přes srdce. S tříkolovým provedením souvisí i o něco vyšší hmotnost a samozřejmě i cena. Podobně vybavený NMAX se dvěma koly je totiž minimálně o 30 tisíc levnější. Za testovanou variantu Yamaha Tricity 125 (2017) s ABS zaplatíte 119 990 Kč.

Klady a zápory

+ Snadné ovládání a stabilita
+ Výborné brzdy s ABS a systémem UBS
+ Kvalitní zpracování
+ 12V zásuvka


- Vyšší hmotnost
- Zadní odpružení
- Ne zrovna atraktivní design


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.20
Známkováno: 5x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist