Victory Judge

Na první pohled zaujme čistým a jednoduchým designem, který směřuje veškerou pozornost k tomu hlavnímu – vidlicovému dvouválci s všeříkajícím označením Freedom. Vzduchem a olejem chlazený V-Twin v černě matné barvě s leštěným žebrováním dodává motorce snad ještě větší vážnost, než hrdý název modelu Judge - soudce. Neméně atraktivní součástí celkového vzhledu jsou pak šestnáctipalcové lité ráfky s podobně řešeným vzhledem, připomínající styl silných amerických aut. Sportovní ambice tohoto power cruiseru naznačují oválné tabulky pod sedlem, kam stačí nalepit startovní číslo a můžete se rovnou postavit na start čtvrtmílové rovinky.

Při bližším ohledání příjemně překvapí kvalita zpracování a zajímavě řešené detaily. Plastových dílů zde najdete skutečně minimum, a třeba takové zadní světlo, zakomponované do profilu blatníku, to je skutečná lahůdka pro oko. S odlehčeným vzhledem pěkně ladí malý přední světlomet i jednoduchý budík, který potřebné informace zobrazuje na malém integrovaném displeji. Pihou na kráse je u testovaného kousku snad jen výfukový svod označkovaný vrstvou připečeného plastu z bot předchozích testmenů, ale z toho zase nemůžeme vinit výrobce. Výfukový systém předváděcího modelu pochází z druhovýroby a čeká na vychytání nedostatků. Standardně má Judge dvojitou koncovku výfuku, která má ochranu proti kontaktu vyřešenou lépe. Kromě černé barvy, která mu sluší podle nás nejvíc, se vyrábí ještě v červené a matně oranžové Nuclear Sunset.

Za nízkými a širokými řídítky čeká jezdce vysoká úroveň komfortu, a díky velkorysým rozměrům motorky se do nízkého sedla s bederní opěrkou pohodlně usadí i vyšší figury. Sportovní charakter podtrhují stupačky, posunuté ve srovnání s ostatními Viktorkami o sympatických 12 centimetrů směrem dozadu. Kromě toho, že zlepšují ovladatelnost, z nich bolavá záda rozhodně nehrozí. Spolujezdec se musí připravit na podstatně menší životní prostor, a pokud někdo hledá motorku na dlouhé štreky ve dvou, měl by to zohlednit už při výběru modelu. V katalogu motocyklů Victory najde určitě vhodnější kandidáty.

Judge se cítí jako ryba ve vodě především při sportovní sólo jízdě, ale ani městský provoz či rychlý přesun po dálnici mu nejsou cizí. Véčkový dvouválec o zdvihovém objemu 1731 ccm, doplněný šestistupňovou převodovku a ozubeným řemenem, má totiž hodně široké pásmo využitelných otáček. Jeho zátah si můžete užívat už těsně nad volnoběhem, kdy se z výfuku ozývá podmanivé bublání, a do celé motorky přenáší lehké vibrace. Ty s přidáním plynu postupně ubývají a v okamžiku máte k dispozici plný výkon e necelé stovky koní, masivně podpořený točivým momentem 153 Nm. O plynulou reakci motoru se vzorně stará elektronické vstřikování, námahu s řazením zase ušetří dlouhé kvalty v šestistupňové převodovce. Pro běžný provoz by jich klidně mohlo být o dva méně, přičemž šestka je tu vyloženě jen pro dálniční režim. Největší uplatnění najdou prostřední rychlosti trojka s čtyřkou, přičemž první z nich je ideální pro svižnější jízdu a druhá tak akorát při poklidném křižování krajinou.

Rozjezdy vyžadují - především na mokru - hodně klidnou ruku, protože zátah motoru nastupuje skutečně rychle, a úzká zadní Dunlopka má co dělat, aby celou nálož Newtonmetrů přenesla bezezbytku na silnici a nezačala při prudším přidání plynu předbíhat motorku. Naopak při brzdění motorem se V-Twin Freedom chová velmi kultivovaně, a ani při podřazení se nemusíte bát pustit spojku. Její páčka se i přes ovládání lankem dá celkem lehce umáčknout, ale je třeba použít víc než dvou prstů. Samotné řazení je přesné a plynulé, ale rozhodně se nedá označit za bezhlučné. Pořádná zvuková kulisa ale k takovému agregátu prostě patří.

Do zatáček se třísetkilový Judge pouští s překvapivou lehkostí, za což vděčí hlavně úzkým pneumatikám a nízko položenému těžišti. Umístění stupaček přímo pod prostředkem nádrže a také jejich výška umožňují mnohem svižnější nálety do oblouků, než je v dané kategorii obvyklé. Hlásiče náklonu se ozývají teprve v ostřejších zákrutách. Přestože je poměrně dost váhy na předním kole, vidlice se při prudším dobrzdění nepotápí a rychlost se díku tomu dá korigovat až do poslední chvíle před zatočením. S nerovnostmi na rozbitých okreskách se podvozek vyrovnává statečně, a zachovává si dobrou stabilitu i při jízdě v přímém směru, přestože má kratší stopu.

Pokud něco na Victory Judge snese drobnou kritiku, pak jedině přední brzda. Na třímetrákovou motorku je jeden kotouč málo, přestože má na sobě navlečený čtyřpístkový třmen. Ne snad, že by nedokázal zachránit každou krizovku, ale ostřejší nástup účinku by se k celkovému charakteru Judge asi hodil víc. Od zadní brzdy se vzhledem k rozložení hmotnosti a šířce pneumatiky žádné zázraky čekat nedají, ale o to větším překvapením je její přesvědčivý účinek. Horší už je to s dávkováním, i když to bude asi otázka zvyku – pedál totiž trčí poměrně vysoko nad stupačkou.

Přestože kategorie cruiserů nepatří mezi moje nejoblíbenější – anebo právě proto – mi odpoledne s Victory Judge připadalo jako velmi příjemně strávený čas. Není to totiž motorka udělaná hlavně na parádu, ale umí nabídnout hodně kvalitních zážitků z jízdy. Líbil se mi jak silný a pružný motor, tak i stabilní podvozek a hravá ovladatelnost a nakonec jsme se skamarádili i se slabší přední brzdou. Po testu jsem zaregistroval pár dotazů na téma srovnání s legendárnější americkou značkou, ale podle mě tyhle dvě rozdílné koncepce ani srovnávat nelze, a konkurenci by v motocyklech Victory měli vidět spíš japonští výrobci. Ostatně tomu napovídá i cena modelu Judge, stanovená pro český trh na 377 900 korun.