Vespa S 150 College

Holčičí. To bylo první slovo, které mě při přebírání červenobílé stopadesátky napadlo. Vespy se odjakživa honosí elegantním zevnějškem, ale tohle už je příliš, říkal jsem si. College je vizuálně asi to nejsladší zboží, jaké můžete v nabídce italského výrobce najít, a tak jsem k tomuhle skútru přistupoval zpočátku s přirozeným despektem. Ten mě ale po několika prvních kilometrech v sedle přešel. Brzy jsem se totiž přesvědčil, že Vespa S150 College je totiž nejen do detailu vyvoněná, ale především maximálně příjemná a pohodová.
Notoricky známý design Vespy snad ani není třeba komentovat, prostě zhmotněná klasika! College se ale oproti jiným verzím liší v mnoha detailech, které do elegantního celku bezchybně zapadají. Především to je jednouchá červenobílá barevná kombinace. Červené sedlo a pruh, který se táhne od spodní hrany zadní části skútru přes podlahu až nahoru k řidítkům a přístrojovému panelu, skvěle doplňuje zbylé bílé části. Ty jsou navíc vyzdobeny typickou italskou trikolórou v podobě malých vlaječek a kulatých terčů po stranách zadní kapoty. Majitelé Vesp si svoje stroje často rádi podobně zdobí, ale tady už příliš prostoru nezbývá. Italštější už to být nemůže. Červenobílé vyzdobené kapoty jsou hezky doplněny červenými vinutými pružinami předního a zadního tlumiče a k tomuhle celku harmonicky ladí chromované díly. Upoutá tak hlavně kryt světlometu - pozor, nikoliv kulatého, jak jsme u Vespy zvyklí, College má hranatý světlomet s širokým rámečkem, který odkazuje k legendární Vespě 50 ze sedmdesátých let. Další změnou proti klasickému provedení Vesp je mělčí přední blatník, to aby lépe vyniklo klasické malé pětipaprskové kolo levostranně zavěšené na jednom rameni. Zcela obvyklý je naopak oblý děrovaný kryt výfuku, přijemným a funkčním doplňkem je potom plexištítek. Povedenou kombinaci červené, bílé a blyštivého chromu podtrhuje kryt budíků a kontrolek na hlavním panelu nebo velká obdélníková zrcátka. Zkrátka, návrháři si vyhráli s každým detailem a na výsledném dojmu z celku je to opravdu znát. Vespa College působí hodně svěže, mladě a barevné provedení zaujme jistě nejednu dívku či paní, která se o skútry jinak vůbec nezajímá.Na parkovišti je skútr opravdu nepřehlédnutelný, jak si však vede v praxi na silnicích? Zvykli jsme si, že Vespa vyniká především pohodlím jezdce, a beze zbytku to platí i o College. Široké červené sedlo vás měkce a prostorně usadí za řidítka s černými gumovými rukojeti s logy Vespy, na podlaze s gumovými nášlapy máte přitom dost místa na nohy, jež lze i dle libosti posouvat do stran a dopředu okolo nízkého středového tunelu. Ergonomický trojúhelník řidítka-sedlo-podlaha každopádně nepatří mezi největší, a ačkoliv jsem se svým vzrůstem neměl problém se na skútr vejít, kdovíjak vzpřímeně jsem si nepřipadal a záda po celodenní jízdě rozhodně nepřipomínala pružný materiál. I když možná není čelní část skútru zrovna nejširší, nohy kryje před nepříznivým počasím (kterému jsme během srpnové testovačky neunikli) spolehlivě a to samé platí o malém, ale výtečně fungujícím předním štítku. Stručně řečeno, pršet na vás čelně bude až od sedmdesátky výš. Na přístrojovce najdeme v hranatém rámečku kulatou dvojici rychloměr-palivoměr a pod nimi okolo malých digitálních hodin obvyklé kontrolky tlaku a hladiny oleje v mazací soustavě, blinkrů rezervy paliva a dálkových světel. Ovladače na řidítkách jsou také zcela obvyklé, vpravo startér, vlevo houkačka, přepínač světel a blinkrů. Menší výhradu bych měl jen k oběma přepínačům, které mi připadaly trochu utopené a ve slabé rukavici jsem měl hlavně s blinkry občas problémy.
V katalogu Vespy najdeme u modelu College tři objemové varianty pohonu – dvoutaktní padesátku a čtyřtaktní 125 a 150 ccm. Nejsilnější z této řady motorů naskočí i za studeného počasí na první ťuknutí a takřka hned je bez velkého ohřívání připraven podávat výkon. 12 koní není kdovíjaká porce, ale tohle stádo dokáže lehký kompaktní skútr slušně rozhýbat. Motor reaguje na přidání okamžitou akcelerací, která má plynulý a hodně živý průběh až někam k cifře 60 km/h. Ve městě tak nemá College sebemenší problém pružně reagovat na měnící se dynamiku dopravy – bleskově vystřelíte ze semaforu daleko před auty, stejně jako plynule zavřením rukojeti zpomalíte z padesátky třeba na třicet.
Pružnost motoru a nastavení variátoru zasluhuje pochvalu a svou dynamičností naprosto přesně koresponduje s mladistvou a ambiciózní vizáží skútru. Motor dokáže po překročení městských limitů pomaleji, ale pořád ještě neúnavně zrychlovat asi ke stovce a své maximum nalezne zhruba o dvacet km/h za touto hranicí, od devadesátky výš už ale na méně kvalitním povrch nestíhá podvozek, který vám připomene, že College patří jednoznačně do města. A v ulicích měst je tenhle skútr skutečně jako ryba ve vodě. Aby také ne, když vpředu najdeme 11palcové kolo a vzadu dokonce jen 10“! Za docela úzkými řidítky s hodně ostrým úhlem řízení (a tedy krátkou stopou předního kola) si budete připadat skoro jako na bicyklu – ano, tak snadno je Vespa College ovladatelná! Ulicemi proplouvá naprosto sametově, s elegancí, lehkostí a šarmem, skoro by se až zdálo, že řídíte silou myšlenky, nikoliv rukama. Tohle že má být stopadesátka? Vždyť takhle lehoučce nepůsobí ani kdejaká padesátka. Opravdu snadná manipulovatelnost skútru vynikne hlavně v rychlostech 30-60 km/h, kdy si i motor bude lebedit a poskytne největší akceleraci. Lehká ovladatelnost je další z faktorů, který podtrhuje svěží dojem z Vespy College jako skútru pro mladé. Sečteno a podtrženo, ve městě je Vespa S 150 College nejen stylovou ozdobou provozu, ale také hbitou a poslušnou štikou v hustém hejnu neohrabaných sumců na čtyřech kolech.Brzdy se pro městské prostředí jevily jako ideálně nastavené – dostatečně intenzivní, přitom však naprosto nezáludné. Přední 200mm kotoučovka ani zadní 110mm buben nejsou nijak ostré nebo kousavé, aby snad s padesátikilovou dívkou v sedle při nechtěně zbrklém zmáčknutí páček nepříjemně zacvičily, a k jejich zablokování je potřeba už dost silný stisk páček. Stejně „uživatelsky příjemný“ pro město je i příjemně měkčí podvozek, jenž si běžnými pouličními výmoly hravě poradí. Na pohodlí tak neztratí nic řidič ani spolujezdec, za jehož komfort si tato Vespa také zaslouží pochválit. Nečekali jsme, že navenek tak kompaktní skútr nabídne tolik prostoru a pohodlí v sedle i dostatek místa pro nohy i spolujezdci, a to oba pasažéři už nějaký ten rok nepatří mezi středoškoláky, jimž je College dle svého názvu určen.
Jak už ale bylo naznačeno, mimo město se limity tohoto skútru projeví záhy. Motor sice zarputile a pozvolna žene stroj ke zmiňované stovce, se ztrátou akcelerace ale přicházejí na scénu nepříjemné vibrace zadní části skútru, které se přenášejí do jezdcova pozadí. Ani podvozek s malými koly není na vyšší rychlosti stavěn – College se snadno rozvlní a zejména pocitově „lehké“ přední kolo nalezne klid až zase v momentě, kdy rychlost klesne pod hranici sedmdesátky. To vše je ovšem daní za naprosto příkladné chování skútru ve městě, kam je primárně určen.Samozřejmě bychom ještě mohli mít výtky třeba ke zmíněné velikosti posezu nebo k neposednosti skútru s malými koly na zvlněné silnici, ale je třeba mít na paměti, že Vespa College je především a jednoznačně oku lahodící stylovou záležitostí, která se snaží co nejlépe spojit praktickou a módní složku jednostopého městského cestování, a to se daří na jedničku.
Nejenže tak College díky zajímavému „holčičímu“ vzhledu nelze přehlédnout, ale ve městě navíc nabízí vynikající jízdní vlastnosti, díky nimž si se skútrem s přehledem poradí i drobná dívčina. Tyhle vlastnosti sice možná nabízejí i jiné modely a značky, nikdo však ne v tak navoněném balíčku, jako právě Vespa. Se stopadesátkou College se totiž z každodenního rutinního přesunu ulicemi stává stylová zábava a navíc – tahle Vespa není jen skútr, ale skutečný módní doplněk.