Triumph Street Twin - britský gentleman

Modelová řada Triumph Bonneville před letošní sezónou prošla největší modernizací ve své dlouhé historii. Zatímco výkonnější dvanáctistovky T120 a Thruxton se nadále prodávají pod známými názvy (Thruxton nově také ve verzi R), s označením Street Twin se setkáváme poprvé. A je toho mnohem víc, co se změnilo - vlastně se dá mluvit skutečně o novém modelu. Řadový dvouválec dostal kromě většího objemu kapalinové chlazení, nicméně se nezbavil ani typického žebrování, které už tu však hraje spíš estetickou roli, a při udržování provozní teploty jenom symbolicky vypomáhá.

Na pohled to tedy zas takový posun není, nové pořádky totiž nastaly hlavně uvnitř. Klikový hřídel má přesazené čepy o 270°, což je poslední dobou poměrně oblíbená finta, jak z řadového dvouválce - a tenhle motor k Triumphu jednoduše patří - dostat zábavnější charakter V-Twinu. Vzniklé vibrace konstruktéři trochu učesali pomocí dvou vyvažovacích hřídelů, které se točí proti směru kliky. S vyšším točivým momentem, který je na plynové rukojeti citelně znát hned při rozjezdu, dostává jistý význam nová vypínatelná kontrola trakce, a ta by se zas neobešla bez elektronického plynu Ride-by-wire.

Víc než designovou revoluci tedy Street Twin přináší do řady klasických Triumphů nové technologie. I přes množství moderních prvků, které se v jeho výbavě objevují, zůstal u klasického designu, včetně jednoduchého budíku. Otáčkoměr sice není součástí přístrojovky, na displej zabudovaný do ciferníku analogového tachometru se však vešlo informací dost: ukazatel zařazené rychlosti, palivoměr, dojezd na zbývající palivo, průměrná a okamžitá spotřeba paliva, hodiny, denní a celkové počítadlo ujetých kilometrů. Že se tu nějak často mluví o palivu? Triumph se chlubí snížením spotřeby o 36 % proti předchozímu Bonnevillu, a umí tenhle úspěch prodat. Mimochodem, Street Twin garantuje dojezd 250 km na dvanáctilitrovou nádrž (která nahradila původní 16litrovou), a to bude nejspíš ještě s rezervou. Během testu - řekněme v kombinovaném režimu - si čerstvě zajetá předváděčka řekla o čtyři litry. Ovládání funkcí včetně vypnutí kontroly trakce je jednoduché - tlačítkem "i" na levé rukojeti se informace cyklicky střídají. Displej je připraven i k připojení příplatkové výbavy; vyhřívaných rukojetí a systému kontroly tlaku v pneumatikách.

Převodovka zůstala pětistupňová, i když šestka by ve skříni rozhodně nezapadala prachem. První čtyři kvalty jsou poměrně krátce odstupňované, což se hodí při brouzdání po městě, stejně jako lehoučce ovladatelná páčka antihopingové spojky a dobře fungující řazení. Pětka má sloužit jako rychloběh na dlouhých rovinách, ale při přesunu po dálnici se otáčky motoru dostávají daleko za špičku výkonu. Slovo Street v názvu má svoje opodstatnění - a když už přijde na výlet za hranice města, dálnicim a rychlým státovkám je lepší se vyhnout. Ne snad proto, že by 55 koní maximálního výkonu nestačilo. Největší potenciál je ale soustředěný do pásma od tří do pěti tisíc otáček, což je ve spojení s 80 Nm točivého momentu zdrojem zábavy hlavně při akceleraci. Všechno zajímavé, co na téhle motorce můžete zažít - a není toho málo - se nachází v rychlostech mezi nulou a 140 km/h.

Revírem Stret Twinu jsou - kromě bulvárů - klikaté okresky, kde vynikne jeho obratnost a šťavnatý zátah, opepřený zabručením dvouválce na každém výjezdu. Rám z ocelových trubek byl v rámci modernizace kompletně přepracovaný, a nové je i odpružení značky Kayaba. Nastavení přední vidlice je pevně dané, na dvojici zadních tlumičů lze podle zatížení seřídit předpětí pružin. Podvozek není dimenzovaný na žádné divočení, lépe řečeno je dobře sladěný s motorem, Osmnáctipalcové přední kolo se projevuje trochu pomalejším řízením, ale jakmile je motorka v náklonu, drží stopu přesně a s jistotou. Zdvih zadního kola se mírně zvýšil, a spolu s progresivními pružinami dává jízdě neobyčejný komfort. Svůj podíl na tom má i silnější vrstva polstrování v jednodílném, téměř rovném sedle, pod kterým se ukrývá moderní USB konektor. O nějakém úložném prostoru snad nemůže být ani řeč. 

Každé z litých kol, obutých do pneumatik Pirelli Phantom, je osazeno jednou kotoučovou brzdou s dvoupístkovým třemem. Přední disk o průměru 310 mm přitom má právě tolik účinku, kolik snese vidlice, aniž by se dramaticky potápěla. Menší zadní 255mm kotouč při tom zdatně sekunduje, a se zpomalením 198 kil suché váhy nemají brzdy žádný problém. ABS ve standardní výbavě nejde vypnout a ani to není třeba, leda byste chtěli Street Twina potrápit v terénu. Na asfaltu ani dlažebních kostkách do brzdění zbytečně nezasahuje - to už se spíš decentně připomene  kontrola trakce, když na kočičích hlavách vezmete víc za plyn.

Přestože jízdní pozice je ve srovnání s předchozím Bonnevillem o něco sportovnější - řídítka víc vpředu a níž, stupačky naopak posunuté mírně dozadu - pořád to ze  Street Twinu nedělá závoďáka. Od toho má Triumph v nabídce klasických modelů modely Thruxton a především Thruxton R, vybavený špičkovými komponenty.

Street Twin je určený pro méně ambiciózní jezdce nebo zkrátka pro ty, co zatím nemají tolik zkušeností. Výška sedla 750 mm bude vyhovovat i něžnější části motorkářské populace, přičemž kompaktní rozměry nijak neomezují ani urostlejší postavy. Svou roli může hrát i ekonomická stránka věci - ať už pořizovací cena, úsporná spotřeba paliva, nebo prodloužené intervaly předepsané údržby. Na servis stačí zajet jednou za 16 tisíc kilometrů, a vzhledem k poměrně jednoduché konstrukci motoru nebude taková návštěva stát majlant. Naopak pro ty, kdo na nějakou korunu nekoukají, má Triumph připravenou širokou nabídku originálních doplňků, ze které lze vybírat buď podle vlastní fantazie, nebo se nechat inspirovat jednou ze tří hotových sad. Svůj Street Twin si pak můžete nechat přestavět na stylový Scrambler či Brat Tracker, nebo zvýšit jeho užitnou hodnotu pomocí sady Urban.

 

Informace o redaktorovi

Petr Poduška (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 186 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE