Triumph Daytona 675

Máte zálusk na nějaký sportovní stroj střední kategorie a chcete se tak trochu lišit od ostatních? Nechcete být součástí japonské jednotvárnosti a raději byste něco mimořádného? Chcete mít doma unikátní jednostopý stroj, který klade důraz na design, výkon a vzrušující jízdní vlastnosti? Anebo si chcete zkrátka zazávodit na uzavřeném okruhu a potřebujete motocykl, který již v základu bude splňovat patřičné předpoklady pro lehčí cestu za vítězstvím? Jedna taková rychlá liška by se tu dozajista našla, Daytona 675 z království Velké Británie.

Triumph Daytona 675

Kapitoly článku

Supersportovní model Daytona 675 započala svůj debut v roce 2006 a už tehdy zabrnkala na nervy své konkurenci, když vytasila tříválcovou zbraň nabitou pekelně ostrými náboji. Triumph tehdy disponoval 123 koňmi a byl proslulý svým širokým rozsahem výkonu. Motocykl postupem času prodělal drobné změny, ale žádná zásadní inovace neproběhla a proto bylo načase s tím něco podniknout. Letos vyjela ke svým zákazníkům s mnohem větším upgradem a není pochyb o tom, že Daytona six-seven-five zraje jako víno.
Dostupná barevná provedení motocyklu reflektují barvy Spojeného království a tak v katalogu najdeme bílo modrou, červeno černou a neutrální černou verzi. Designem navazuje na předchozí model, drží si trend ostrých střihů a do elegantnosti propracovaný přední světlomet tak trošku uhlazuje celkový výraz motocyklu se sportovními geny. Nepřehlédnutelné je zajímavě tvarované poziční světlo nad velkým sacím otvorem do airboxu.
Poutavý je i přístrojový panel se stříbrným lemováním. Nelze si nepovšimnout inverzního zobrazení údajů na digitálním displeji, které se mi moc během jízdy ve svitu slunce neosvědčilo pro svoji horší čitelnost. Ovšem jako zpestření a jisté odlišení od těch běžných displejů to ale beru. Zřetelný a mnohem důležitější je analogový otáčkoměr s dobře čitelnými číslicemi a výraznou červenou ručičkou. A pokud by se to někomu zdálo ještě málo, tak je tu šestice modrých diod pro signalizaci vysokých až maximálních otáček. Přístrojovka ukazuje zásadní sportovní údaje jako ukazatel zařazené rychlosti, hezky odstupňovaný palivoměr, teploměr a zajímavostí u sportovního motocyklu je i indikace stavu tlaku v přední a zadní pneumatice. Dalšími údaji jsou například ujeté denní a celkové kilometry, čas jízdy, momentální a průměrná spotřeba.
Na zrcátkách se designéři hezky vyřádili a splňují i mé požadavky pro co nejlepší výhled vzad. Sklápěcí systém bohužel nebyl moc pevný a při jízdě po naší rovné dálnici nebylo zřetelně vidět vůbec nic z důvodu vibrací do celých zrcátek. Při pohledu z pozice řidiče máte dojem, že sedláte malou stopětadvacítku, konstrukce rámu je díky úzkému motoru velice štíhlá a je předzvěstí dobré ovladatelnosti. Prošívané sedlo je, jak se na sportovní motocykl sluší a patří, tvrdší a potah je zvolen z příjemného materiálu s protiskluznými vlastnostmi.
Sedmnáctilitrová palivová nádrž má sice dostatečně velké vykrojení pro kolena, ale k úplné spokojenosti mi chyběl větší profil prohlubně pro usazení přilby ve vysokých rychlostech. Ochranný štítek by se tak lépe uplatnil a zlepšila se aerodynamika, která je tak důležitá zejména v této střední třídě. Daytona se chlubí nepřehlédnutelnou muskulární podsedlovkou a o tom, že vyniká fitness parametry, dokazuje hubená prdýlka s nenápadným koncovým světlem. Zajímavostí je i to, kolik prostoru v takto útlé zadnici najdeme. Bez sebemenšího problému sem vložíme například motolékárničku či jiné předměty obdobných rozměrů a to už se jen tak u sportovních motocyklů nevidí.
Někomu možná neunikla další pozoruhodnost a tou je paket továrny Triumph skýtající především praktické doplňky jako jsou titěrné směrovky, boční ochranné kryty kapotáže, stavitelná spojková a brzdová páčka v černé barvě a jako třešničkou na dortu elektronický quickshifter, který umožňuje přeřazení na vyšší rychlostní stupeň bez ubrání plynu a použití spojky. Sice měl v některých případech během jízdy trochu delší reakci, ale jinak společně se šestistupňovou převodovkou, o které svým tichým chodem ani nevíte, odehrály neskutečný koncert. Na takovou parádičku se rychle zvyká a doslova jsem se v tom řazení vyžíval. Taková kadence z křižovatky na první tři převodové stupně podpořená nezaměnitelným zvukem řadového tříválce zanechá velký údiv u většiny kolemjdoucích.
Největším klenotem, který vozí šest-sedm-pětka je bez výhrad nový motor. Agregátem je typický čtyřdobý, kapalinou chlazený řadový tříválec o zdvihovém objemu 675ccm a čtyřmi ventily na válec. Nový motor přináší nepatrně vyšší výkon a docela jiný charakter průběhu. Klíčovým byla změna zdvihu a vrtání pístů, což podporuje maximální použitelné otáčky do 14400, ale nejdůležitější je přínos širšího rozsahu výkonu zejména ve středním pásmu otáček. Z Daytony lze vycucat až 128koní a to je na úrovni supersportu hodně vysoko nastavená laťka. I maximální točivý moment 74 Nm v 11900 otáčkách za minutu je potvrzením největších ambicí britské lišky.
Oproti svému předchůdci se letošní model liší také umístěním a tvarem výfukového systému. Ten již není umístěn pod sedadlem spolujezdce, ale v rámci zlepšení jízdních vlastností si našel místo přímo pod motorem s koncovkou na pravé straně. Ten lahodný a svým způsobem surový tříválcový zvuk budete mít na paměti po zbytek svého života.
Od samého počátku redakčního testu si mě získal neuvěřitelný průběh výkonu a na motocykl střední třídy nadstandardní zátah po celém spektru otáček. S trochou nadsázky by tenhle motor mohl pohánět i lodní šroub Concordie, protože kdo netahal tomuto Triumphu za opratě, asi těžko pochopí mé nadšení. Dnes již chápu, proč byl tenhle model tak oblíben mezi předními závodníky kategorie superstock 600. Zkrátka a dobře, výchozí stav pro závodění ve třídě s minimálními povolenými úpravami má tenhle stroj navrch před všemi těmi japonskými píšťalami. Otočením rukojeti na 100% Vás Daytona odmění vzrušujícím nástupem krouťáku a lineárním výkonem, který neúnavně stoupá téměř až k patnácti tisícům. Triumph dělá supersporty pro tvrďáky a ostřílené jezdce a tak zde nenajdeme žádné bezpečnostní, potažmo zpomalovací asistenty, které by nějakým způsobem zasahovaly do řízení.
Další kapitolou je jízdní projev. Asi nemusím připomínat, že díky třem válcům v řadě je rám užší, kompaktnější a tím se zlepšuje ovladatelnost. Konstrukce dvoupáteřového rámu z hliníkové slitiny má nyní ostřejší geometrii a společně se zadní kyvnou vidlicí motocykl zaujímá kratší rozvor pro snazší změnu směru. Pod rukama mi prošlo hodně motocyklů, na které jsem si musel trochu zvykat, ale 675tka mi padla do ruky ihned a z pohledu jezdce nemám žádných výhrad. Velký prostor, tvrdé sedlo, ideálně pozicované stupačky i úhel řídítek, jako by všechno bylo vyrobené na zakázku. Vzrušující je stabilita a pevnost stroje v zatáčkách. Podvozek Daytony je postavený na komponentech značky KYB, které jsou plně nastavitelné a jsou na vysoké úrovni. Lehká ovladatelnost a hlavně dobrá trakce obou kol mají na svědomí také výborně zvolené pneumatiky Pirelli Supercorsa SP homologované a vyvinuté již v roce 2010. Rázem se jízda pro mě stala více bezpečnou, než kdyby Daytona oplývala například kontrolou trakce zadního kola či systémem ABS. Zkrátka a dobře, pokud jsou dobré gumy a  správně nastavený podvozek, není třeba těchto asistentů, které zvedají cenu stroje.
Pozitivní vliv na jízdní vlastnosti mají i lehká kola z hliníkové slitiny s uzoučkými loukotěmi.  Neodpružená hmotnost někdy nadělá hodně paseky, hlavně na nerovných úsecích a nezbývá nic jiného než povolat tlumič řízení. I ten má Daytona ve svém repertoáru a velmi jemně koriguje nepříjemné kmity do řídítek. Ke zpomalení motocyklu máte k dispozici dvojici předních třmenů Nissin s opletenými hadicemi. Účinek těchto monobloků byl adekvátní k sériové sportovní motorce, nicméně bych očekával lepší nástup po zmáčknutí přední brzdy, to by téhle nadupané střele sedělo. S výdrží nebyla nejmenší potíž a v konečné fázi brzdový systém odvedl slušnou práci. Spotřeba tohoto tříhrnku se během testu pohybovala v průměru kolem 6,5 litru na sto kilometrů.
Pokud uvažujete nad koupí sportovního motocyklu střední třídy, vřele mohu doporučit tenhle kousek, protože se vymyká těm běžným šestistovkám a nabídne jezdci něco nevšedního. Kdyby Vám to snad bylo ještě málo, Triumph nabízí ještě verzi „eR“ v bíločerném provedení, s tlumícími komponenty švédského výrobce Öhlins, v základu elektronické řazení, monobloky od firmy Brembo, karbonový blatníček a jako rozeznávací prvek červenou podsedlovku.

Informace o redaktorovi

Tomáš Mikšovský - Výška testovacího jezdce: 174 cm

Stáhněte si vybrané fotografie na pozadí vašeho PC

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.89
Známkováno: 9x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist