Suzuki Intruder M800

Text: Marek Hrodek | Foto: Jarda Ducháček | Zveřejněno: 19.11.2007 | Zobrazeno: 68 770x

Střední kategorii chopper-cruiser zastupuje u Suzuki model M800 a C800. My jsme testovali eMko, které je charakteristické především optickou imitací hardtailu a malým kapkovitým světlem. Jde o novinku na našem trhu a podle všech zpráv si už našla nemálo příznivců, nejen kvůli designu, ale i stylu a jízdním vlastnostem.

Kapitoly článku

Design

Dlouhá a poměrně nízká stavba „malého Introše“, jak se tomuto modelu ještě asi bude nějakou dobu ze setrvačnosti říkat, opravdu připomíná vetřelce, i když siluetu starších modelů byste zde hledali jen velice těžko. Ale pořád mi pro tuto kategorii něco nepasovalo v přední části. Ahá, už to mám M-ko má totiž nezvykle osazeny obrácené USD vidlice.

Kabát je slušivě a decentně střižen a nikde nic nepřebývá ani nechybí. Možná jen zadní blatník je příliš kraťoučký a dost zdvižený vzhůru, ovšem končí LED světlem a zezadu vypadá velmi pěkně. Nádrž je kapka jak vyšitá a přední světlo je podle mne velmi pěkný kousek. Chromu, kromě právě zmíněného světla, řidítek a výfuků, zde moc nehledejte. Tmavě modrá s černým lakováním motoru k sobě dobře pasují a pravá strana s dvěma koncovkami výfuku je hodně povedená.

Posaz

Na tomhle stroji má člověk při prvním dosednutí pocit, že tu a tam chybí pár centimetrů. Poměrně solidní sedlo nechává zapomenout na drobné nerovnosti cest a dojem za jízdy přeci jen napravuje počáteční dojem menších rozměrů. Cestování je pohodlné, i když je jasné, že lámat dálkové rekordy na tomto stroji nebudete. Pozice je spíše rozevlátě uvolněná a nějakou tu chvilku i pohodlná.
Nesmíte ovšem trefit propadlý kanál, frézovaný kus cesty nebo výtluk. V té chvíli máte pocit, jakoby vám do spodní části zad narazil rychlík. Takový kopanec kraťoučké zadní odpružení není schopno odfiltrovat a vzpřímený posaz s překopnutýma nohama v té chvíli není to nejlepší. Díky vpředu umístěným stupačkám ani nemůžete pomýšlet na pokus částečného vzpřímení se ve stupačkách a tak si některé části silnic v ČR prostě protrpíte.

Na kvalitním asfaltu jde o rutinu a stroj se chová více než příkladně. Pro spolujezdce je k dispozici jen slabé „lízátko“, ale i tak lze nějaký ten kilometr na tomto bobku vydržet. Konkrétně to bylo víc než 50 km a spolujezdkyně si jen stěžovala na vyšší stupačky a tím pádem dost zalomené nohy. Stejně ale mám pocit, že tento stroj si spíše koupí ti, co ihned sundají druhé sedlo a budou jezdit skoro výhradně sami.

Motor a hodnoty

Jde o dvouválcové Véčko SOHC s úhlem 45° o objemu 805 ccm, chlazené kapalinou. Výrobce udává 53 koní při 6 tis/ot. Maximum kroutícího momentu je posazeno o dva tisíce níže a má hodnotu 69 Nm. Zde podotýkám, že otáčky jsou na tomto stroji jen odhadnutelné, protože absentuje otáčkoměr, takže dle mého pocitu je právě těch 6 tis už dost limitní hodnota a nemá moc cenu to k nim vytáčet, lepší je držet se kolem 4 tis až 5 tis.

Převodovka je 5ti stupňová a o sekundární převod se stará kardanová hřídel. Je příjemně odstupňovaná, jen bych možná ocenil trochu kratší jedničku na popojíždění v zácpách. Výška sedla je pouhých 700 mm nad vozovkou, což umožňuje snad i motorkářům dětského vzrůstu v klidu nasednout. Délka stroje je 2370 mm a celková výška 1250 mm. Řidítka jsou nejširším bodem motocyklu a mají rozpětí 920 mm.

Suchá hmotnost stroje je 247 kg, což pak činí po všech náplních vč. 15,5l benzinu dost na to, aby měl člověk útlejší konstituce problém stroj vzpříčit ze stojánku i na malém kopečku. I když je zde těžiště trochu níže, váha je opravdu citelná. Jakmile se stroj dá do pohybu, většina váhy se vytratí a je už jen na motoru jak si s hmotností poradí. Škoda, že motor je tak trochu bez emocí. Třeba oproti podobné konkurenci u HD mu chybí ten správný „odšťuch“, i když ve srovnání s Hondou Shadow zase naopak působil jako dravec. Motor se pyšní přímým vstřikováním (SDTV) a 32bitovým managementem - tohle asi bude ta příčina, protože elektronika vyhlazuje chod do sametova. To možná každému nesedne, protože bude stejně jako já čekat větší dravost. Má to ale i svá pozitiva- motorka nevibruje a skoro se neklepou zrcátka a je z nich slušný výhled.

Přední 16“ kolo má obutou pneumatiku 130/90 a vzadu 15“ má 170/80, tedy skoro až balónovité pneumatiky s ne moc příznivou přilnavostí. Přední jednokotouč je brzděn dvoupístkem, který ale má jen dost vlažný účinek. Zadní brzda je bubnová, ale také dokáže při necitelném zašlápnutí kolo zablokovat. V citlivé součinnosti se jedná o účinnou kombinaci k zastavení, samostatně to ale chce na předek silný stisk všemi prsty, aby se dostavil potřebný účinek. Ne zrovna ideálně se stroj chová v náklonu, pokud si přibrzdíte přední brzdou. Stroj se začne napřimovat a stává se, že zvolenou stopu musíte silně korigovat. Ovšem výše popisované chování se projevuje jen při hodně razantní jízdě, takže pokud zvolníte a nebudete chtít po tomto stroji výkony, na které není stavěn, jde o vyloženě přítulného vetřelce.

Jízda

Na tomto stroji jsem se, ač to nerad přiznávám, zpočátku prvního dne částečně nudil. Ale je to také proto, že těsně před tím jsem se „nakazil“ strojem GSX1400. S tím se to opravdu nedá v ničem kromě váhy srovnat.

Když jsem si dal denní odpočinek a druhý večer jsem jen v džínech a bundě na Intrudera sedal s pocitem, že nikam nespěchám a páteční pokec u piva s kamarády je za dvě hodiny, dal jsem si jen kratší vyjížďku do lesů kolem Mělníka. Prostě jen si trochu vyčistit hlavu. Ten pocit mě docela uspokojil a nechával jsem motor jen tak převalovat a „coural“ jsem se krajinou a najednou se mi to začalo líbit. To je totiž přesně ten stav, do kterého vás pohodový eMkový Introš dostane. Prostě se vám to „vetře pod kůži“.

V klidu jsem si užíval poměrně solidních náklonů a najednou mi blesklo hlavou, že nedaleko je Dubá. Hmm: „Co takhle to tam střihnout?“ Kupodivu i zde se dá jet slušně svižně, pokud správně řadíte. Ovšem limitují vás škrtající paty o silnici a pokud na toto varování nedáte a nohu trochu zdvihnete, ke slovu přijdou v další zatáčce stupačky. To už víte, že tohle je opravdu ta pověstná hrana. Navíc už zde dochází k občasnému klouznutí pneumatik, což vás zrovna nenadchne. Osobně se mi povedl nechtěný kousek s driftem obou kol a na takhle dlouhém stroji a s tímto posazem to opravdu není nic příjemného. Naštěstí vždy kolem bylo dost místa na srovnání stroje. Navíc brzdy tuto jízdu prostě nepodporují.

S takto dlouhým strojem musíte zatáčky brát pěkně ze široka a kroužit oblouky jak po kružítku, žádné zlomení nepomáhá. Tím stroj jen rozhodíte a nebudete spokojeni s jeho stabilitou. Pokud se naučíte správně odhadovat stopu, i na tomto stroji budete platit za slušného střelce - samozřejmě v rámci cruiserů.
Takže zpět ke „kochačce“ a vyjížďce s podobně naladěnými motorkáři. Tam v pravdě tento stroj patří. V sobotu jsem si dal vyjížďku s místními (čopráky) a v klidu jsme se posunovali od jedné štace ke druhé, tu a tam zastavili a omrkli věci, které na supersportu ani nepostřehnete. Bezproblémové vrnění motoru podporovalo klidnou a uvolněnou náladu a navštívené tři hospůdky a šest výhledů do krajiny mě opět utvrdilo, že i v Čechách se dají najít klidná a pohodová místa. Večer jsem to zhodnotil jako příjemný den. Opravdu to má něco do sebe, občas si takhle v klídku provětrat hlavu.

Výjezdy do kopečků jsou s tímto strojem lahoda. Jen si jemně klape a pokud mu dochází dech, stačí trochu pootočit plynem nebo i podřadit a jede se dále. Stroj je stavěn na rychlosti kolem stovky, sem tam to můžete roztáhnout na sto třicet. Chce to jen rovinku nebo delší přesun. Na tachometru se může zjevit i číslice 160, ale to je pro tento stroj už dost extrém a dává to značně najevo. Spotřeba se během vcelku zatěžkávajícího testu pohybovala od 5 do 6,8 litru.

Zhodnocení

Mko si neklade vyloženě sportovní ani cestovatelské ambice, chce vás klidně odvést z jednoho místa na druhé a vy si užíváte okolí a proudícího větru ve vlasech. Chápu, že tohle asi 18letému člověku moc neřekne, ale třeba sem dospějeme všichni. Suzuki M800 se decentně odlišuje od záplavy cruiserů a přední USD vidle přeci jen přispívá k lepším jízdním vlastnostem. Podle registrací u nás na serveru i ohlasů okolí při projížďkách eMko oslovilo už poměrně dost velkou skupinu motorkářů.