Suzuki Intruder M1500

Po více než roční pauze k nám do redakce opět zavítal Intruder. Tentokrát v obnovené premiéře s patnáctistovkovým motorem. Suzuki nám s tímto motocyklem přijela na trh v loňském roce. Na první pohled hraje tento stroj na stejnou strunu jako dříve představený M1800R. Zde však kromě menšího objemu jde i o odlišnou techniku, a tím pádem i o výrazně příznivější cenu pro zákazníka. Intruder tak jede neomylně vstříc publiku, pro které je pocitově i cenově více vyhraněná osmnáctistovka již příliš.

Suzuki Intruder M1500

Kapitoly článku

Vývoj, vzhled a výbava

Návrat ke kořenům
, tak by se dal také nazvat příchod stroje s označením M1500. Motocykl VL1500 byl od roku 1998 nedílnou součástí nabídky Suzuki a získal si bezpočet příznivců. Když před dvěma lety skončila výroba tohoto modelu, bylo pro mne lehkým zklamáním, že výrobce nadále upustil od výroby patnáctistovky. Nyní je vše jinak a skalní fanoušci mohou mít opět radost. Je více než pravděpodobné, že nová technika nebude jen pro testovanou M1500, ale že časem výrobce snad obohatí nabídku i o klasicky vyhlížející cruiser.
Tento nový Intruder si nic nezadá se svým větším bratrem. Na první pohled se jedná o stejný stroj, ale zdání samozřejmě klame. Již při prvním bližším seznámení je vzadu patrná menší dvousetmilimetrová pneumatika, ústup od radiálních brzdičů a samozřejmě, jak název napovídá, jiný motor.
Ovladatelnost zvítězila, takže od ultimátní 240/40 R18 z M1800R, zde bylo upuštěno. Celkově však lze říci, že původní myšlenka a koncept celku byl zachován, a o to šlo asi především. Najdeme tak zde typická vyfrézovaná kola, mohutnou dvojici koncovek výfuků, zavedenou přední masku s integrovaným světlometem a v neposlední řadě doširoka roztažená řidítka. Opomenout nelze samozřejmě ani charakteristickou podsedlovku s velmi vydařeným koncovým světlem.
O sekundární převod se i zde stará osvědčený bezúdržbový kardan. Mě osobně překvapila ovladatelnost, která je u takto dlouhého stroje až příkladná. Rovněž vyzdvihnout si zaslouží pohodlné a bezchybně zpracované sedlo. Jak se zdá, v rámci možností zde nebude trpět ani spolujezdec, i když na vysloveně dlouhé výlety ve dvou to v této konfiguraci asi nebude to pravé.
Celkově vydařený vzhled, tak snad jen trochu kazí nápadný chladič, který je u silnějšího soukmenovce schován za futuristicky vyhlížejícími plasty. V nabídce je motocykl v testované modré barvě a volit lze ještě mezi černou a červenou. Oproti ostatním strojům kategorie lze uvítat výše umístěné stupačky, ale přeci jen sportovně založení jedinci asi jásat nebudou. Trochu mi spíše vadilo, že při vyšších rychlostech má noha tendenci ze stupaček padat, takže je musíte neustále tlačit vpřed, což je z hlediska pohodlí ne úplně optimální. Nikde však není psáno, že sériové stupačky musí zůstat.
Z hlediska výbavy a úložného prostoru je zde pouze nutné minimum. Na levém boku je jen schránka na drobnosti a základní nářadí. Na pravé straně potom přihrádka skrývá zámek na vysunutí sedla. Z pohledu řidiče je nepřehlédnutelnou dominantou mohutná 18 l plechová nádrž s integrovanou kapličkou a kontrolkami. Budíky jsou, jak je na této kategorii strojů zvykem, spíše jednodušší, ale dobře přehledné. Co se funkcí a ovládání týče, nemám výhrad. Snad bych jen uvítal kapalinovou spojkovou páčku na místo klasického lanka.

Motor a jízdní vlastnosti

Intruder M1500 je poháněn novou generací osvědčeného kapalinou chlazeného motoru pocházejícího z původního VL. Tento dvouválec o objemu 1462 ccm dosahuje výkonu 80 k (59 kW) při 4800 ot/min. Motocykl disponuje řadou novinek a technologií známých spíše ze sportovních strojů výrobce. Plnění motoru má na starosti systém vstřikování SDTV (Suzuki Dual Throttle Valve) s dvojicí škrtících klapek. Z výčtu technických vychytávek snad stojí za zmínku ještě dvojice zapalovacích svíček pro každý válec a 32- bit řídící jednotka. Motor je usazen v trubkovém kolébkovém rámu, který se tváří jako „hard-softail“. Vzadu je samozřejmě dobře maskovaná centrální pružící jednotka. Vpředu je potom celek doplněn o USD vidlice.
První usednutí je velice příjemné. Sedím níže na pohodlném sedle a ruce mi spočinuly na široce roztažených řidítkách. Otáčím klíčkem na boku a startuji. Motor bez zaváhání naskočí a ozve se odměřený zvuk v euro normě. Převodovka má spíše tužší charakter. Především řazení 1 z N je docela „šlupka“, nicméně od 3 po 5 jde již vše hladce jak po másle. Nárůst výkonu je elektronicky plynulý a bezchybný. Jednotlivé kvalty jsou dost dlouhé a výraznější vibrace přichází až v nejvyšším pásmu otáček.
Naopak při jízdě v nižších rychlostech na vyšší rychlostní stupeň má motor tendence přecházet ve škubání a klepání. V tomto ohledu tedy není tak úplně jedno, jaký kvalt máte zrovna zařazený a při pomalejší jízdě je na to třeba brát patřičný zřetel. Obecně celkové naladění motoru mi přijde spíše sportovnější s nutností stroj více točit, samozřejmě bez radikálního nástupu výkonu jaký je u většího M1800R. Zde je vše více plynulé a přívětivé. Po okreskách tak nejčastěji řadíte 2-3 a užíváte si jízdu a krajinu kolem.
Jízda po městě je díky naladění motoru vcelku bezproblémovou záležitostí. Plyn se dá dobře dávkovat, a pokud pojedete pomaleji, vše se dá přes spojku bez problémů zvládnout. Horší je to již s manévry mezi auty, stroj je přeci jen dost těžký a dlouhý, s tím se nedá nic dělat. Pokud zvolíte vyhraněnější cestovní tempo kolem 140km/h, přátelé se sportovnějším načiním Vám jistě neujedou. Nicméně je třeba počítat s tím, že po delší cestě při nulové ochraně proti větru budete oproti ostatním, i přes pohodlné usazení, více cítit únavu. Navzdory celkově delším rozměrům je motocykl až překvapivě dobře ovladatelný.
Při razantnější jízdě tak rozhodně nebude ztrácet. Jen je třeba při té délce a hmotnosti dobře volit těžiště a stopu. Přeci jen pohotovostní hmotnost 328 kg je občas znát. Odpružení funguje myslím v dané kategorii na výbornou. Je tedy spíše tužší a nějakou tu větší díru je třeba občas projet se zatnutými zuby, ale na druhou stranu pro jízdu samotnou je myslím takovéto naladění optimální. Při razantnějším otočení plynu je díky sportovnějším ambicím a nižšímu výkonu třeba občas počítat s omezovačem. Jde však spíše o to odhadnout, co si s tímto motocyklem můžete dovolit a najít souznění, což se při troše dobré vůle dá i během redakčního testu, potom je to radost ježdění. Co se týče brzd myslím, že plní bez diskuze daný účel, nicméně je třeba se je naučit náležitě používat. Přeci jen nejsou tak účinné jako radiální třmeny u silnější M1800R a použité dvoupístky Tokico zde tedy rozhodně nezahálí. Vyzdvihnout je třeba celkové zpracování, které je zde opravdu příkladné, a to především na použitých chromovaných částech. V rámci redakčního testu bylo se strojem najeto 803 km s průměrnou spotřebou 6,6 l/100 km.
Náš tip

Přečtěte si redakční test Suzuki Intruder C1800R a Intruder M800

Závěr


Intruder M1500 je motocykl, jenž bezprostředně navazuje na původně představený M1800R. Díky použité technice a nižšímu objemu je cenou i ovladatelností přístupnější širšímu publiku. Na danou kategorii má motocykl až překvapivě sportovního ducha. Pokud jste příznivcem kategorie cruiser, rozhodně by tento Intruder neměl uniknout Vaší pozornosti. Méně někdy znamená více. Motocykl je na trhu za 289 900 Kč.

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička - Výška testovacího jezdce: 182 cm

Klady a zápory

+ kvalita zpracování
+ pohodlné sedlo
+ vzhledem k dané kategorii dobře ovladatelný stroj


- hrubší a hlučnější chod převodovky (N-1-2)


Stáhněte si vybrané fotografie na pozadí vašeho PC

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.54
Známkováno: 13x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist