Suzuki Intruder C1800R

Motor a jízdní vlastnosti

První usednutí na tento stroj budí náležitý respekt. Přeci jen 365 kg vážící drobeček vyžaduje trochu té síly. Hlavně v nižších rychlostech a při manipulaci na místě to chce trochu cviku, jak všechnu tu nádheru a hmotu kočírovat. O pohon stejně jako u R/R2 se stará kapalinou chlazený dvouválec V-twin 54 stupňů o více než uctihodném objemu 1783 ccm. V této klasické verzi je přeci jen trochu umírněn na stále plně dostačujících 114 k při 6000 ot/min. I tak je to však slušná porce na to, aby Vás motocykl dokázal s celou tou parádou katapultovat náležitě vpřed za všech okolností.
Po otočení klíčku ve spínací skřínce v levém boku pod sedlem se po kratším zaskotačení startéru ozve dunivá óda na radost mohutného dvouválce. Ten je umístěn v náležitě dimenzovaném kolébkovém rámu, který v zádní části přechází v imitaci pevného zavěšení, které skrývá ve spodní části konvenční nastavitelné odpružení. Na dávkování plynu si je třeba chvíli zvykat, nejdříve se toho jakoby moc neděje, ale při ostřejším otočení přichází tak kolem 3000 ot/min raketový vzestup výkonu, který Vás žene neúprosně vpřed. Zde je asi největší záludnost stroje, na kterou si je třeba od počátku zvyknout a počítat s ní. Po delší době je to pro mě v testu opět dvouválec, který si tzv. nenechá vše líbit. Dávkování plynu musí člověk holt náležitě zvážit a počítat s tím, že zadní 240/55 umí také s Vaší zadnicí náležitě zacloumat, pokud se nebudete chovat slušně a s respektem.
Oproti konkurenci je pro mě z tohoto pohledu Intruder jednoznačně motocykl s charakterem a i s ohledem na přímočařejší jízdní vlastnosti si jej člověk užívá za všech okolností. Technickými vymoženostmi motocykl nijak nezaostává za aktuálními novinkami výrobce. Najdeme zde ze sportovních strojů dobře známý systém vstřikování SDTV. Kapalinou chlazená koncepce a použitá technika s lepším odvodem tepla zas umožňuje točit motor do vyšších otáček. Motor i přes svou mohutnost pocitově nijak zvlášť nevibruje a jízda je tak v tomto ohledu naprosto bezproblémovou záležitostí. Jen je třeba s rozvahou volit jednotlivé rychlostní stupně. Jedná se o velký objem a kvapné podřazování ve vyšší rychlosti by tak nemuselo vždy dopadnout dobře, brzdný účinek motoru je opravdu velký. Jednotlivé rychlostní stupně se řadí bez větších obtíží a díky plošinovým stupačkám a řazení špička pata jde o velice komfortní záležitost.
I přes svoji mohutnost a fakt, že tento stroj jezdí asi nejraději rovně, je to při ostřejším tempu a v zatáčkách docela zábava. Člověk se do toho dění musí jen trochu opřít a Intruder si potom dá i zde trochu říct. Limitujícím faktorem, který Vás však hned lehce přibrzdí jsou plošinové stupačky, které jsou stejně jako u konkurence namontovány vzhledem ke stylu a usazení jezdce dost nízko. Celkově však odpružení a nastavení stroje funguje dobře a v testu jsme neměli nikdo větších potíží. Po pravdě celý stroj je v tomto modelovém pojetí naladěn spíše na klidnější a cestovanější vlnu. Jako ideální cestovní rychlost se jeví jako u obdobných strojů této kategorie rychlost do 150 km/h. Intruder však není žádný střízlík a kde ostatní končí, on začíná. Díky použité technice a celkovému naladění to s Vámi vytáhne i přes 200 km/h, kde zasáhne omezovač. Jde však o hodnoty, ve kterých se lze s tímto strojem a usazením pohybovat zcela okrajově. Možná i proto jsou na tomto motocyklu opravdu dobře dimenzované brzdy značky Tokico. Vepředu najdete třípístky a vzadu dvoupístek a je pravdou, že i při plném naložení se spolujezdcem fungují bezchybně.
V rámci redakčního testu jsem se dostal při jedné testovací jízdě na Horní Mísečky a i při zpáteční jízdě z prudkého kopce a na rozbitém povrchu, který je tam v horní části spíše zajímavý pro enduro, motocykl zvládl vše při brždění na nerovnostech na výbornou. I přes větší hmotnost a intenzivní brždění v kopci se spolujezdcem stroj choval předvídatelně. O to více však především při parkování musí být jezdec obezřetný. Hmotnost je značná a pokud špatně zaparkujete v kopci nebo prudkém vjezdu před zavřenou garáží, máte zaděláno na slušné trable. V rámci redakčního testu jsem s motocyklem najezdil 712 km při průměrné spotřebě 6,3 l/100km. Palivová nádrž pojme slušných 19,5 l.

Závěr

Suzuki Intruder patří jednoznačně mezi motocykly z kategorie nepřehlédnutelných. Objem a majestát dává ve všech svých modelových variantách náležitě znát a pokud tedy o něčem podobném sníte, Intruder by ve Vašem hledáčku neměl rozhodně chybět. V přímém srovnání s konkurencí jednoznačně bourá ostatní v motoru, který je naprosto neuvěřitelný a živelný jak v technických hodnotách, tak v charakteru. Oproti tomu působí malinko těžkopádně a ne úplně vždy si nechá vše líbit. Pokud se s ním však spřátelíte, nebudete chtít měnit. Mezi přímé konkurenty patří rozhodně Yamaha XV1900 Midnight Star, Honda VTX 1800, Kawasaki VN 2000 Classic. Testovaný model je v nabídce za 299 900 Kč (září 2008).

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE