Suzuki Intruder C1800R

Text: Lukáš Růžička | Foto: Jiří Jevický | Zveřejněno: 29.9.2008 | Zobrazeno: 81 617x

Mohutný cruiser s velkým objemem je mezi japonskými výrobci v sériové produkci šlágrem posledních let a motocykl s objemem pod 1500 ccm je již v této těžké váze téměř odpadlíkem. Suzuki byla v této kategorii vždy velmi oblíbená, a tak když v roce 2006 přišla na trh s novým motocyklem řady Intruder, byl to tak trochu pochopitelný krok. Nicméně hlasy věrných zákazníků a pamětníků chtěly něco víc, než provokující mega-modernu. Výrobce své věrné vyslyšel a pro letošní rok tak rozšířil svoji nabídku o další modelové varianty v tomto objemu. V nabídce nám tak přibyly další dva stroje, testovaný klasický C1800R a ultramoderně vyhlížející M1800R2. Na poslední chvíli před testem nám bohužel R2 vypadla z kolotoče, takže v testu nám nakonec zůstala jen varianta C1800R.

Kapitoly článku

Vývoj a design

Suzuki se s uvedením verze C1800R a R2 vřítila opět v plné síle mezi své konkurenty. Právě testovaným modelem C1800R tak nabídla klasicky vyhlížející stroj i v této nejvyšší kategorii. Motocykl samotný působí stejně jako další soukmenovci velice robustním dojmem, nicméně přes veškeré moderní vymoženosti se zde podařilo udržet linie a impozantní vzhled, který navazuje na jeho úspěšné předchůdce.

Nikoho tak nepřekvapí opravdu velký kulatý přední světlomet, přepracovaná záď, pohodlné plošinové stupačky a kola loukotě 16“, která jen dotváří vzhled a charakter motocyklu klasického ražení. Typický výraz takto koncipovaného stroje rovněž umocňují plné blatníky, kaplička s ukazateli na mohutné 19l nádrži, či pohodlné řazení špička pata. Sekundární pohon je řešen stejně jako u dalších dvou modelů bezúdržbovým kardanem.

Osobitý styl této varianty dotváří vpravo dvojice mohutných koncovek výfuků a kvalitní čalouněné sedlo, které je zde pohodlné i pro spolujezdce. I přes to, že se spolujezdec nemá možnost v základu chytit jinde než jezdce, jedná se o bezproblémovou a vcelku pohodlnou záležitost. Jezdec samotný tím příliš netrpí a vzhledem k objemu a velikosti motocyklu spolujezdce téměř nevnímáte. Máte tak dostatek prostoru a z hlediska delší jízdy, tak rozhodně ani jeden netrpíte.

Celkově jinak čisté linie malinko kazí v předu umístěný mohutný chladič, který zde bohužel není oproti R/R2 verzi nijak zvlášť schovaný před Vaším pohledem. Vše tak vzhledově dohání na odiv obnažený mohutný dvouválec o objemu 1783 ccm umístěný v dvojitém kolébkovém rámu z oceli. Usazení za velice širokými řidítky je vcelku vzpřímené a pohodlné a s nohama na plošinových stupačkách to není ani při delší vyjížďce nikterak únavná záležitost. Ovládání a ovládací prvky jsou bezproblémové, sympatickou volbou jsou výstražné blinkry, které při nečekaném odstavení tohoto cvalíka na rušné komunikaci jistě přispějí k bezpečnosti.

Co si však zde jezdec náležitě uvědomuje hlavně v nižších rychlostech a na nerovnostech, je celková robustnost stroje. To je však do jisté míry podle mě způsobeno opravdu mohutným rozměrem zadního kola 240/55 R16. Tím možná paradoxně může oproti srovnatelné konkurenci v této kategorii malinko ztrácet na ovladatelnosti. Na R/R2 je volba takto dimenzovaného obutí vzhledem k charakteru, který má “bourat klišé“, pochopitelná, zde bych však byl při volbě obutí poněkud střízlivější. Pokud bychom hovořili o zavazadlech, v základu najdeme pouze schránku na nářadí, která je v levé části z boku pod sedlem, hned vedle zapalování. V rámci příplatkové výbavy jsou samozřejmě v nabídce kožené brašny a další příslušenství jako opěrka spolujezdce atd.

Motocykl je v nabídce buď v černé nebo testované tmavě višňové metalíze. Pokud byste snad zavítali do USA, pak vězte, že tam je vše jinak a Intruder je tam pod označením C109R Boulevard. Rovněž barevné provedení a nabídka v rámci verze je poněkud rozmanitější než v Evropě.