Suzuki Burgman 650

Text: Marek Hrodek | Foto: Jarda Ducháček , Lukáš Růžička , Filip Tichý | Zveřejněno: 26.9.2005 | Zobrazeno: 91 219x

Kapitoly článku

Parametry a jízda

Na první pohled titěrná kolečka, avšak jen v ohledu k velikosti celku, jinak vpředu je 15“ a vzadu 14“ kolo. Oboje obouvají pneumatiky poměrně solidní šíře. V předu je 120/70 a vzadu 160/60.

Jezdecká pozice je uvolněná a velmi příjemná i pro postavy nad 180 cm. Jen mohly být více vykrojené stupačky pro nohy, aby šlo dát při zastavení nohy více k sobě a získat tím pocit lepšího rovnovážného stavu. Skoro jsem se bál, jak těžké bude ovládání, ale při usazení a uchycení za řidítka se tenhle macek chová i na místě celkem poslušně, určitě je to hodně nízko uloženým těžištěm. To se ale rychle změní, po usednutí spolujezdce. Ten okamžitě změní rozložení váhy a je lepší se moc nepohybovat, protože sedí hodně vysoko, a to člověk musí ustát. Suchá hmotnost je totiž 244 Kg, takže s palivem a obsazen dvěma osobami (i když do osvětleného podsedlového prostoru by se vešel ještě jeden) váha opět přesahuje 4q.
Jak si s tímhle poradí kapalinou chlazený dvouválcový motor o obsahu 638 ccm a výkonu 55 koní? Můžu sdělit, že naprosto lehce. Chce to ze začátku nechat řazení na pokoji a kontrolka power také nemusí svítit. Malé otočení plynu a z mé strany jemné oťukávání nebylo na škodu. Zapomněl jsem na parkovací brzdu a drhnoucí pření kolo naznačilo co si o mé paměti. Po uvolnění se tahle masa dala do pohybu se sametovou lehkostí. Naprosto jsem nečekal s jakou samozřejmostí si motor a převodovka pobere moje příkazy. Myslím, že v tomto případě jde spíš už o automat než variátor, ale výrobce to stále prezentuje jako elektronicky řízený variátor s automatickým nebo manuálním provozem.

Jen trochu více plynu a skútr řadí nahoru a stále se rozjíždí. Na palubce je k tomu přístrojový doprovod. LED displeje vás informují o otáčkách, rychlosti a v manuálním případě i o „zařazené rychlosti“. Právě po zmačknutí žlutého tlačítka na řidítkách přejdete plynule při jakékoli rychlosti do elektronicky-manuálního ovládání rychlostí. Převodovka je pětistupňová a kvalty směrem nahoru tam padají jak když bičem mrská, ovšem při řazení dolů si to chce vše řádně ozkoušet, protože zrovna tyhle otáčky, které jsou na displeji vidět, nemusí vyhovovat vámi zařazenému stupni a skútr protestuje škubnutím. Totéž se děje i při přetáčení a skútr si po zaškubání zařadí sám vyšší rychlost, nebo vás vlastně to škubnutí donutí mimoděk palcem přes oranžovou kolíbku přidat směrem nahoru. Ovšem za pár km si zvyknete a řazení probíhá jaksi podvědomě. Nebo se na to prostě vykašlete a užíváte si naplno komfortu automatu. Já osobně jsem zvolil tento způsob. Když elektronika a luxus tak se vší parádou. Chci jet, tak ať se motorka (skútr) činí. Když aktivujete POWER, motor se více vytáčí a řadí později, čímž je jízda více sportovnější, ale tenhle „parník“ vybízí především k pohodlnému hltání kilometrů s využitím všeho luxusu.

Začalo mě i vrtat hlavou, kolik tenhle „skútřík“ vlastně jede. Na dálnici jsem prostě jen přidržel plyn a docela překvapeně jsem zíral na číslici 183 km/hod. Otáčkoměr sice nebyl na konci, ale bylo znát, že je to konečná výše účtu. V této rychlosti jsou už ale znát limity skútru. Proud vzduchu je nekompromisní. Stačí držet rychlost kolem 140 a cestujete jak v bavlnce. Bezproblémově „vyškolíte“ ve 130 dálniční prudiče, který za vámi při předjíždění troubí jak o život, protože se nemůžou dívat na to jak si sedíte a pozorujete okolní ruch a svou 150tkou se chtějí ploužit vpřed. Stačí jen otočit pravým zápěstím a „rozzuřený oktavián“ začne mizet v zrcátkách ať dělá co dělá.

Osobně jsem vyzkoušel i jízdu vzadu a musím říci, že se to nechá snést. :o) Ale jen do určitých vzdáleností, pak bych jako spolujezdec zásadně vyžadoval opěrku, navíc v rychlosti kolem 160 km/hod už to s vámi dost cloumá a celou cestu se držet jen za ruce není taky žádný med. Zatáčky jsou ze začátku trochu ořech, ale chce se to nebát hmotnosti a rozměrů a skútr pěkně položit do zatáčky. Ovšem žádné vysedání a jiné vylomeniny. Pěkně se uvelebit a zůstat stále v uvolněné jezdecké pozici. Odměnou jsou hodně hluboké náklony. Zde hlavně oceníte tuhý a přitom komfortní podvozek, který si plní obdivuhodně svou funkci. Skútr perfektně drží stopu bez náznaků protestů. Na druhou stranu to zas není radno přehánět, protože hlavní stojan limituje včas, a to už je pneumatika také skoro u konce dezénu.

V kolonách už to také není sranda a chce to opravdu hlídat. Sice šířka je celkem v klidu, ale ta délka. Tam, kde se jen trochu nakloníte, nebo se chcete protáhnout s obyčejným skútrem běžných rozměrů si to s tímhle „macíkem“ musíte rozmyslet. Vy už jste dávno minul předek auta ve svém zorném poli, ale zadní část skútru je ještě u předních dveří a řidič osobáku jen valí oči na délku vašeho vozidla.
Předjíždění je také dílem okamžiku, stačí otočit plynem na doraz a Burgman si podřadí třeba i o dva stupně a mocným tahem vyrazí kupředu, sice si nějakou desetinku nechá na přemýšlení co tam vlastně vrazit za kvalt, ale vždy vás posune zas dopředu.
Brzdy jsou na solidní účinnosti a poměrně dost snesou, ale při plném obsazení a přeplněným podsedlovým prostorem jsem zaznamenal tendenci k slábnoucímu účinku při stejné síle stisku. Chce to víc zmačknout a brzdy plní to co mají.

Zhodnocení

Velký a dlouhý „drobek“ s příjemnými vlastnostmi, co občas svádí k pocitu, proč vlastně mít ještě motorku, kde se musíte starat o řetěz, fouká na vás, nic se nedá převézt, po 100 – 200 km je nutno odpočinku pozadí a nebudíte až takovou pozornost. Všude, kde jsem zastavil, se mě ptali na všechny informace, které jsem jim byl schopen podat.
Pravděpodobně spousta elektroniky zajišťuje jezdcovo pohodlí a zprostředkovává mu pocity jak z kapitánského můstku. S automatikou je to podle mne nejlepší, ale je tu i na výběr další možnost a to je už opravdu luxus.

Motor je silný, variátor příjemný, podvozek příkladný. Jen ta váha je už poměrně vysoká. Ovšem kdo upřednostňuje právě cestovatelský luxus, musí o tomto produktu od Suzuki uvažovat, ne-li o variantě Executive, kde už je naprosto vše, včetně opěrky a elektricky sklápěných zrcátek.

Maximalistický je i úložný prostor cca 55L. Pod sedlo se vejde snad všechno. A co ne, dá se nacpat do předních velkých schránek. Navíc existuje v nabídce mezi nohy textilní vak, který se nemusí při tankování sundávat, protože nádrž je vzadu. V případě potřeby se dají dokoupit i 3 další kufry.
Spotřeba u mě konkrétně se pohybovala okolo 5,5 l/100 km, ale možná by šla i snížit, jen mít citlivější zápěstí a nehonit ho k maximálkám.
Cena je podle mě úměrná tomu, co skútr nabízí.