husqvarna_svartpilen_801_2




Suzuki Burgman 650

Tak to je kus. Tato věta mi vypadla z úst jen jsem ho uviděl. V záplavě ostatních motorek na výstavě to tak nevypadalo, ale když stojí osamocen a je na něj dobrý výhled, musí člověk přehodnocovat své představy o skútrech.

Kapitoly článku

Design


Burgman nám byl zapůjčen v bílé barvě a právě ta bílá dala vyniknout mohutnosti konstrukce a objevil jsem, že v celku padne k tomuto „monstru“, kterému ještě někdo říká skútr. Předek je obrovský, přední díl kapot je dobře sladěný a připomíná velké cestovní motocykly. V té bílé barvě je i kontrast k černému vlysu mezi předními kapotami, že čekáte, kdy předek „spolkne“ přední kolo jak malinu. Dva přední světlomety jsou precizně zapuštěny do kapot a maximalistická zrcátka obsahují i blikače s čirým překrytím. Nad tím vším ční veliké plexi, které je opravdu funkční a jeho prolisy nezkreslují.


Přechod mezi přední a zadní částí zajišťuje velký tunel, který kryje motor. Nad něj trochu vyčnívá maximalistické sedlo, které je přes celou záď. Ještě navíc vedle něj jsou masivní madla, která umožňují mnoho variant na držení spolujezdci.
Zadní pohled připomíná pohled jakoby „zdrcnutého“ auta ze stran. Svítilny jsou ve formě pásků, tedy zase podobnost s auto designem. Jen výfuk na pravé straně a zadní kolo určuje, že jde o jednostopé vozidlo. Navíc už se musíte usmívat, když zjistíte, že nádrž je na boku a po odklopení dvířek se dostanete k uzamykatelnému víčku do nádrže. Je ovšem škoda, že není kam zacvaknout nebo nemá vybrané kraje pro zavěšení na dvířka a u pumpy dumáte, kam ho položit.




Při dosednutí se před vámi otevře pohled do vesmírného centra. Jakoby pohled na centrální pult ve Star Treku. Mohutnost přední palubní desky (jinak se to nedá nazvat) je ohromující. Dominuje jí velký digitální displej, na kterém je obsaženo vše na co si vzpomenete. Ukazatele a displeje jsou roztříděny po celé délce i šířce, takže někdy je problém se v tom i orientovat. Ovšem netrvá dlouho a hlavní zkoumavý oční pohyb zaregistruje příliš tlačítek na ovladačích vedle rukojetí.
Ano, má to prostě i řazení. Navíc mód POWER, který má být sportovní variantou jízdy. Těch přepínačů je na každé straně až dost. Každý má skoro jinou barvu a někomu se opravdu zamlouvat nemusí. Ale barevně jsou jistě odlišeny z dobrého důvodu. Právě za jízdy nemáte čas hledat, který je který a jen dopředu zafixovat barvy.


Ve spodní části přístrojové desky jsou na každé straně dvě velké uzavíratelné schránky a aby se to nepletlo, tak pod nimi je ještě jedna větší, která je přes celou šíři a je uzamykatelná. Na pravé straně je nezbytná ruční parkovací brzda. Je zde kvůli bočnímu stojánku, který jsem používal nejvíce, protože pracovat s hlavním stojanem je moc práce a dost námahy skútr na něj dostat. Snad to chtělo jen víc cviku.

Informace o redaktorovi

Marek Hrodek (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
Lukáš Růžička - (Odebírat články autora)
Filip Tichý - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (12x):
Motokatalog.cz



TOPlist