Suzuki Bandit 650A

V letošním roce dostala menší varianta všem dobře známého Bandita pozměněnou tvář. Technika představená pro sezónu 2007 se tak v letošním roce objevila v pojetí, kterým se tak definitivně řadí do široké skupiny „moderně“ vyhlížejících šestistovek. Pro některé skalní příznivce tohoto motocyklu a techniky předchozích generací asi trochu zklamání. Pro ostatní je to další z řady fešných, univerzálních motocyklů za velice příznivou cenu. Nám se dostal do redakce Bandit v pěkné červené barvě se systémem ABS. Po dvou letech jsme tak neváhali tento motocykl s dlouhým rodokmenem přizvat opět k redakčnímu testu.

Suzuki Bandit 650A

Kapitoly článku

Vývoj, design a výbava

V prvé řadě si je třeba ujasnit, že se jedná o motocykl položený na stejném technickém základu jako varianta představená pro sezónu 2007. Jak je tedy patrné, koneckonců i z aktuálně představených strojů pro sezónu 2010, u Suzuki tak zřejmě panuje spokojenost se stávajícím technickým základem celé řady Bandit. Technici a konstruktéři, tak v uplynulých letech směřovali své úsilí spíše k celkovému vzhledu a dotažení jízdního komfortu. Pravdou také je, že pro letošní rok byl v tomto objemovém segmentu asi prioritou spíše nový dvouválcový Gladius s technikou vycházející z dobře známého SV 650.
Na první pohled je patrné pozměněné nové světlo, které nezapře svoji podobnost právě s výše zmiňovaným novým dvouválcovým strojem. Pro někoho změna nedotknutelného charakteru, u dalšího posun dále, u ostatních další z futuristicky vyhlížejících strojů v řadě. Co jezdec to názor. Pravdou však je, že letošní změnou, je asi třeba definitivně udělat čáru a předěl mezi klasicky vyhlížejícím strojem s kulatou svítilnou a dvojící budíků, tak jak byl všem Bandit po mnoho let známý.
Nový Bandit je motocyklem, který se tak vydává definitivně vstříc budoucnosti a spletitým zákoutím trhu s pozměněnou technikou a vzhledem, který z původního vzduchem chlazeného modelu již skutečně jen vychází. Pro mě osobně byl více zlomový asi rok 2007, kdy přešel stroj na zcela novou techniku s kapalinou chlazeným motorem, ale znám celou řadu lidí, kteří právě za klíčový berou v tomto ohledu model, který byl představen právě pro letošní rok.
Kromě na první pohled jiného světla je třeba se rozloučit i s dvojící klasických kulatých budíků, které byly nahrazeny jedním velkým s analogovým otáčkoměrem doplněným o digitální tachometr a řadu nezbytných kontrolek. S pohledu jízdy, jsou významnější změnou i nová zrcátka. Vzhled je věcí názoru, ale z pohledu funkčnosti nových součástí nelze mít výraznějších výhrad. Budíky jsou dobře přehledné, celková účinnost světla v nočních přesunech je výborná. Lehkou výtku snad lze mít jen ke zpětným zrcátkům, které se v některých režimech otáček trochu klepou, ale nejedná se o nic fatálního.
Výraznějších změn dostál minimalistický boční plast, přední blatník a podsedlovka s koncovým světlem. Vše má oproti předchozí verzi ostřeji řezané aerodynamické tvary, s čímž koresponduje i celkově pozměněná zadní svítilna. Ta celkově vkusně zapadá do nově navržené podsedlové části.
I přes na první pohled menší rozměry zadního světla, zůstáváte díky jeho novému tvaru a protažení na výšku stále dobře čitelní pro ostatní v provozu. Z hlediska komfortu byla o něco málo pozměněna část sedla určená pro spolujezdce. To má nyní o trochu lépe vyřešeno tvarování a pro spolujezdce je více pohodlné. Bez výraznějších změn je praktické zadní madlo, které i nadále lze stejně dobře použít k uchycení menší batožiny. I nadále zůstává rovněž možnost nastavit si do dvou poloh výšku části sedla jezdce, což považuji za velice praktické.
O nějaký ten mm si lze pohrát i s nastavením řidítek. Bez výraznějších změn zůstává rovněž plně dostačující 19 l nádrž. Celkový vzhled nově určuje i černá barva motoru, která je tak v přímém kontrastu s blýskajícími se svody a stále velice mohutnou, ale tvarově přeci jen lehce pozměněnou koncovkou výfuku. V komorně černém provedení jsou vyvedeny také přední vidlice a zadní kyvka.
I nadále zůstává v základní výbavě praktický centrální stojan. Kromě testované červené, lze volit ještě s typicky černé, modré a stříbrné barvy. Pro úplnost je třeba říci, že změnou prošla samozřejmě i cestovatelsky komfortnější S varianta. Zde kromě pozměněného tvaru kapotáže konstruktéři po letech nově vyslyšeli volání davu a vybavily masku dvojicí praktických schránek na drobnosti.

Motor a jízdní vlastnosti

Obšírnější popisování techniky by bylo i u tohoto stroje nošením dříví do lesa. Vzhledem k prostoru, který jsem věnoval technice u předchozího testu, si Vás dovolím okázat tam. Soustředil bych se tak spíše na jízdní vlastnosti, úpravy a změny, které se tak v průběhu dvou let u tohoto řadového čtyřválce o objemu 656 ccm objevily a jsou z hlediska jezdce podstatné.
Osobně se domnívám, že u takto navrženého univerzálního stroje je v tomto objemu výkon kolem 85 koní stále dostatečná porce a v tomto ohledu i nadále stroj nijak zvlášť netrpí oproti konkurenci. Nové světlo, budíky a plasty jsou samozřejmě z hlediska vzhledu a funkčnosti zřejmě přínosem, nicméně pro samotnou jízdu, toho zas tolik neřeší a charakter stroje vzhledem k použité technice je víceméně identický s modelem v předchozím testu.

Při usazení za řidítka si všimnete z pohledu jezdce lehce pozměněného čalounění sedla, jiných zrcátek a samozřejmě budíků. Při jízdě samotné vnímáte dění kolem sebe přes pozměněná zrcátka. Ta Vám sice zaručují dostatečný přehled, nicméně občas se v některém režimu otáček trochu chvějí. Usazení jezdce je víceméně identické, dost vzpřímené, ruce jsou volně položené na širších řidítkách spíše v cestovanějším duchu. Uložení nohou je spíše sportovnější, tak jak je u Bandita dlouhodobě zvykem.
Výraznějších změn nelze čekat ani při svižnější jízdě, i zde nadále dost výrazně fouká a z hlediska ochrany jezdce se zde i přes změnu světla a budíků příliš nezměnilo. Hranice, kdy začínáte opravdu výrazně vnímat odpor vzduchu a musíte se přikrčit je i zde někde kolem 160 km/h. Z hlediska jízdy v dešti spatřuji určitý pokrok ve tvaru podsedlové části, která zde tolik netrpí na nečistoty od stříkajícího kola. Rovněž spolujezdec je o něco lépe chráněn. I nadále se jedná o velice univerzální motocykl, který rozhodně neztratil nic ze svých typických vlastností.

Motor je uchycen v dvojitém uzavřeném rámu a klasická čtyřválcová koncepce mu propůjčuje spolu s použitou technikou velice nezáludný charakter vhodnější spíše na cestovanější vlnu. Důkazem budiž například vzpřímenější pozice za rovnějšími řidítky, kvalitní dělené sedlo a usazení stupaček na gumových silentblocích tlumící vibrace. Motocykl potěší i nadále velice příjemnou ovladatelností, která byla u tohoto stroje ostatně vždy. I přes změny, které tato generace přináší, zůstala hmotnost nezměněna a činí v testované verzi s ABS 219 kg.
Tento stroj nemá ambice být brutální ani nijak nevyzpytatelný a na univerzální vlnu je vyroben a dimenzován náramně. Pro ostřejší jízdu je samozřejmě nutné stroj náležitě vytáčet přes 10000 ot/min, nicméně u tohoto objemu to nijak zvlášť nepřekvapí. Díky použité technice je reakce na plyn okamžitá a spolu s tradičně bezchybnou šestistupňovou převodovkou funguje vše výborně. V zatáčkách poslouchá stroj na slovo, mimo jiné i díky nízko položenému těžišti. Sportovní nadšence asi dvakrát neuspokojí, nicméně v kategorii klasický stroj si vede nadmíru dobře. Průjezdy rovinek a přesuny po dálnici v náležitém tempu jsou sice pro testovanou nahatou verzi i nadále lehce limitující, o to více Vás však stroj potěší na okresce plné zatáček.
Bandit se ctí vzdoruje, ale měkčí univerzální charakter podvozku si především vpředu občas sáhne opravdu na dno. Vzhledem k zaměření, však celkově měkčí nastavení na delších trasách a po různě kvalitním povrchu považuji spíše za výhodu. Brzdy jsou zde použity stejné jako na předchozí testované verzi. Bohatě dostačují a zvládnou takto dimenzovaný stroj. Pokud je navíc motocykl vybaven stejně jako v našem případě systémem ABS, rozhodně nelze mít v běžném provozu větších připomínek. Přední čtyřpístky zvládají v kombinaci s 310 mm kotouči vše na výbornou a jen podtrhují kvalitativní standard zavedený u těchto strojů. Ovladatelnost na místě je stejně jako u předchozích modelů i vzhledem ke stejné hmotnosti bezproblémová. Větších potíží by tak neměli mít ani jezdci nižších postav – výška sedla začíná na 770 mm. Kombinovaná spotřeba v testu se ustálila na 6,2 l/100 km.

Závěr

Aktuální verze Suzuki Bandit 650 se vydala v letošním roce na zcela novou cestu. Definitivně se novým vzhledem odpoutala od historického základu a koncepce, což se někomu líbí, někomu zas tolik ne. Každopádně stále platí technicky za velice univerzální motocykl, který Vás ve vyváženém poměru cena vs užitná hodnota rozhodně uspokojí. I přes značně pozměněný vzhled však původní myšlenka celé koncepce a chování stroje přetrvává a to je myslím dobře. Cena testovaného modelu je 174 900 Kč.

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička - Výška testovacího jezdce: 182 cm

Klady a zápory

+ nezáludný charakter motoru
+ univerzálnost
+ zpracování
+ cena


- občas lehce vibrující zpětná zrcátka
- pro některé z nás nový vzhled
- velká koncovka výfuku


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.82
Známkováno: 17x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist