Piaggio X7-125ccm

Design

Zajímavé linie zadní části jsou velice decentní a velmi dobře ubíhají kolem motoru. Přechod přes středový tunel se nese v duchu černých plastů, které náhle pod úrovní kolem jezdce končí, s rovným předělem, kde začínají opět lakované díly horní kapoty. Opticky je stroj v přední části skoro vodorovně rozdělen, ale není to nijak na závadu, jde jen o hru s materiály. Velmi slušné je zpracování a slícování plastů. Nikde nic nevrže, vše je přesně tam kde má být. A linie stroje jsou opravdu slušivé. Navíc je už jen od pohledu patrná hodně dobrá ochrana před větrem či nepřízní počasí.
Přístrojovka zaslouží také zmínku, jde o tři kruhové budíky zasazené do oválu. Vše je decentní a bez zbytečných výstřelků. Jde o přehledné seskupení, proti kterému snad nikdo nebude protestovat.
Ovladače jsou na standardních umístěních, jen jsem neodhalil na co jsou kruhové krytky na každé straně kapličky. Možná jen zbytky po předchozích prvcích a nebo se pod nimi skrývají nějaké hlavy šroubů. Před koleny se skrývá jedna menší schránka do které se vejde pár věcí, jenže není opatřena zámkem a zrovna pevně zaklapnutá taky nevypadá.

První dojem

Po usednutí do sedla a standardním postupu se stisklou páčkou brzdy a palcem na startéru se vše jeví jako ideální společník do města. Startér zavrčí, vstřikovací jednotka zapiští a motor se začne převalovat. Za pár sekund otáčky klesnou a je lepší nechat motor trochu víc prohřát. Jenže okamžitě zjišťuji, že v poledním přímém slunci není moc vidět přes štítek. Navíc večer už není vidět vůbec nic. Je to zvláštní, ale plexi dělá duchy a musíte koukat přes něj a tudíž sledujete silnici až příliš daleko před sebou, což v městském provozu a pražských výmolech není ideální stav. Na místě a při kličkování v provozu je X7 velice obratný. Jen se mi zdálo, že někdy až příliš padá do zatáčky a snad geometrie je nastavena až příliš příkře.

Jízdní dojmy

Na kvalitní silnici je skútr jako ryba ve vodě. Podvozek vzadu umožňuje nastavení předpětí pružin. Podle toho jak jsem to zkoušel, se vyplatí nechat vše na nastavení od výrobce. U předku je to o kapku horší a klasická vidlice nepobere tolik, co bych od ní očekával. Přeci jen zaprotestuje na větších nerovnostech a jednou se mi málem velké kostky asi v šedesátce staly osudnými. Jenže v tom byly i tramvajové koleje, opravdu jsem měl co dělat, abych stroj zvládl. Když si na tyto kočičí hlavy dáte pozor, není již nic, co by si zasloužilo výtku. Jen jsem neočekával přes přední 14“ kolo až takovou nervozitu při hrubším zacházení. Určitě bych také ocenil větší obsah motoru, na tak těžký skútr se mi zdála „pouze“ stopětadváca málo. S nabízenou 250tkou, která byla letos novinkou, to X7 půjde daleko lépe.
Jak jsem zmínil, motor je v tomto podání spíše klidný a nečekejte od něj nějaké tryskové starty. Prostě posbírá vše co má (necelých 15 koní) a za lehkého pobrukování vás posune vpřed. Kupodivu sedlo řidiče má na sobě jeden nepohodlný bod, a tím je opěrka. Ta vás stále na jakémkoli hrbolu tluče do ledvin. Výjimkou je jen poloha s vodorovnými chodily, kdy řidič svou váhu netlačí vzad.

Podle spolujezdců je naopak jejich sedlo velice příjemné a pohodlné. Dalším překvapením je to, že delší postavy při větším zatáčení řidítka tlučou do kolen, musíte je mít buď více od sebe, nebo s nimi uhýbat, což není třeba při otáčení na silnici zrovna ideální stav. Jak jsem zmínil výše, stroj někdy až příliš padá do zatáčky. Jediným řešením je projíždět zatáčky stále pod plynem, ale to také nejde pořád, protože 125ccm motor vyvine daleko větší rychlost než padesátka.
Brzdová soustava je přesně taková, jak bych ji čekal. Je dobře dávkovatelná a jak přední tak zadní jednokotouč fungují slušně. Každý si musí uvědomit, že X7 v téhle motorizaci má 155kg, a to je jen suchá váha. Ochrana před větrem je na dost vysoké úrovni a při dešti jsem nenachytal moc kapek. Spolujezdec už takové štěstí nemá, ale řidič je dost ochráněn.
Pod sedlo se vejde maximálně otevřená přilba, integrálu tam nedostanete. Místo toho se do zavazadelníku vleze spousta věcí jako kabelka, notebook a nebo jiné převážené předměty. Je zde také ukryta páčka na otevření 12L nádrže, která je mezi koleny. S touto motorizací si stroj řekne o zhruba 3 – 4 litry benzínu na sto, protože se ho snažíte stále „honit“ za vyšší rychlostí.

Závěr

Líbivý stroj pro poklidné posouvání z místa na místo (i to je potřeba) převážně po městě. Podle mne je v této motorizaci určen trochu jiným skupinám obyvatel, než je pravý motorkář. Jeho ambice jsou právě u těchto (nemotorkářských) lidí a tam se mu určitě bude dařit. Zákazníci budou určitě spokojeni, protože nebudou od stroje žádat výkony na jeho hranici a určitě pak na něj nedají dopustit. Piaggio X7 zkrátka splňuje to, pro co bylo navržena.

Informace o redaktorovi

Marek Hrodek (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE