MV Agusta Stradale 800: supermoto značka univerzál

Italská firma MV Agusta bývala spojována hlavně se silničními sportovními motocykly - ať už se podíváte na její bohatou závodní historii, nebo modelovou řadu posledních let. Ta se ještě nedávno skládala výhradně z kapotovaných supersportů a spprtovních naháčů. Ale časy se mění, současná móda velí vyrábět motorky pro každý den, a tak se i ve Varese museli pustit do něčeho nového. Úkol pro konstruktéry zněl jasně: postavit univerzální model do města, na cestování i sportovní jízdu. Do jaké míry byli úspěšní?

MV Agusta Stradale 800: supermoto značka univerzál

Kapitoly článku

Ještě začneme hledat odpověď, podívejme se nejdřív na to, jak se vůbec MV Agusta k modelu Stradale dostala. Není žádným tajemstvím, že inspiraci našla u své nejbližší konkurence. Podobně jako o rok starší Rivale bojuje o přízeň zákazníků s Ducati Hypermotard, Stradale má za cíl přiklonit na svou stranu zájemce o Hyperstradu. Ostatně, už na první pohled je zřejmé, ze kterého modelu Stradale vychází. Inženýři tedy rozhodně nezačínali na čistém papíře, ale zároveň se nedá ani říct, že by na Rivale jenom přimalovali plexištít a držáky bočních kufrů. Základní stavbou a designem si jsou sice oba modely podobné, ovšem rozdíly v motoru i podvozku z nich dělají odlišné motorky.

Řadový osmistovkový tříválec v příhradovém rámu a letmo uložené zadní kolo - to je už dobře známá písnička. Stradale ale při příležitostném cestování nebude stačit jenom lepší ochrana před větrem a  možnost vzít s sebou na dovolenou víc než kreditku a kartáček na zuby. Potřebuje lepší stabilitu při jízdě po dálnici, a proto dostala delší kyvnou vidlici, respektive delší rozvor. Se stejným cílem Italové prodloužili stopu, a obětovali tak něco málo z obratného zatáčení ve prospěch lepšího vedení předního kola při jízdě v přímém směru.

U sportovně-cestovní motorky hraje důležitou roli samozřejmě také jízdní komfort. Tuhle záležitost ve Varese vyřešili snížením sedla o jeden centimetr na konečných 870 mm, což je sice údaj, který může leckoho vyděsit, ale díky zúženému tvaru - jinak velmi pohodlného - sedla se nemají čeho bát ani majitelé postav pod 175 cm. Delší nohy se naopak dají celkem pohodlně poskládat na stupačky, což také zpříjemňuje delší pobyt za řídítky. Zadní tlumič Sachs, který je stejně jako přední vidlice Marzocchi plně nastavitelný, dostal ve srovnání s Rivale 2 cm zdvihu k dobru a obě kola tak mají shodnou dráhu zdvihu 150 mm. Co mi úplně nejde dohromady s cestovními ambicemi je krátká vzdálenost sedlem a řídítky, která jsou rovnější a širší než u Rivale. Sedí se sice vzpřímeně, ale řídítka jsou blízko a nízko, takže posez je spíš jako na supermotu.

Doslova přitažlivě působí digitální přístrojovka. Je chvályhodné, že výrobce vměsnal na displej tak obrovské množství informací, ovšem tahle snaha se bohužel projevila na čitelnosti některých údajů. Základní cifry, jako je aktuální rychlost jízdy, zařazený převodový stupeň nebo stav paliva v nádrži, se dají přečíst letmým pohledem. Když se ale chcete podívat v jakém stupni nastavení se nachází kontrola trakce, ABS nebo palivová mapa, chce to přiblížit zrak k displeji. Se samotným ovládáním - ať už běžných prvků nebo asistenčních systémů - žádný větší problém nebyl, ale sledování zpětné vazby na displeji při štelování elektroniky vyžaduje až moc pozornosti. Přepínat za jízdy mezi čtyřmi mapami, osmi stupni kontroly trakce nebo nastavovat funkci ABS se systémem proti zdvihání zadního kola představuje za jízdy poměrně rušivý element, nemluvě o pouhém pokusu podívat se na hodiny.

Nebýt však těchhle drobných detailů, jenom těžko by na Stradale se hledaly nějaké nedostatky. To hlavní - motor a podvozek - fungují naprosto perfektně, a přestože jsou naladěné lehce do cestovna, pořád přináší neuvěřitelnou porci zábavy. Řadový tříválec je stažený na 115 koní maximálního výkonu v 11 tisících otáčkách, což mu dává skvělou elasticitu, kterou jsem ocenil hlavně při jízdě městem. Motor není tak hladový po otáčkách jako agregáty stejné kubatury ve sportovnějších modelech stejné značky, ale zátah který předvádí při každém přidání plynu je pořád silně návykový. Pro klidnější svezení jsou tu jízdní módy Normal a Rain s omezeným výkonem, nejčastěji však stejně svítilo na displeji slovo Sport. Jenom v tomto režimu totiž funguje rychlořazení v obou směrech, a bez použití spojky se dá řadit nahoru i dolů. Quickshifter, který do svých motorek montuje MV Agusta, považuju za nejpovedenější systém co je momentálně k mání. Jen jednou mě převovovka překvapila falešným neutrálem, ale při pečlivějším docvaknutí každého kvaltu se to už znovu nestalo. Hydraulicky ovládaná spojka přišla ke slovu jen zřídka, při častém rozjíždění ve městě však její lehké ovládání přijde vhod.

Také na chování podvozku je znát, že tahle motorka není určena výhradně na sportovní styl jízdy. Řízení není tak přehnaně citlivé, takže předek zlstává v rychlých obloucích stabilnější. Do utáhlých zatáček se přitom pouští s velkou ochotou a ani rychlé manévry v městském provozu mu nedělají potíže. Pokud jde o žehlení nerovností, od 15 cm zdvihu se nedají stejné výsledky jako u cestovního endura, ale s průměrnou českou okreskou si pérování poradí. Dobrou práci v tomto směru odvádí pohodlné sedlo, a stejně tak i decentní plexištít přispívá ke všeobecné pohodě. Převážnou část náporového vzduchu vyhání až nad hlavu jezdce, Jeho velkým plusem je, že se dá výškově nastavovat jednou rukou.

Cestovatelský potenciál MV Agusty Stradale dále zvyšují standardně dodávané boční kufříky, které do naší redakce bohužel s testovacím strojem nedoputovaly. V provozu tím pádem bylo "záložní" zadní osvětlení v podsedlovém plastu. Po nasazení kufrů jinak funkce koncového a brzdového světla automaticky přebírají světla, integrovaných v kufrech. Podle odhadovanéhé objemu kufrů, ale i podle kompaktní stavby celé motorky bych Stradale zařadil spíš mezi motorky vhodné na jednodenní či víkendový výlet, než na putování napříč světadílem.

Pokud by ale měla posloužit jako motorka pro každý den, pak to bude skvělá volba. Má motor s charakterem, který nikdy neomrzí - a ještě víc baví v kombinaci s quickshifterem. Městem umí prokličkovat bez cukání, a na okreskách se zase dokáže pěkně rozparádit a díky plexištítu s ní pohodlně zvládnete i rychlý přesun po dálnici. Není to úplný ideál praktičnosti ani ekonomického provozu - při lehce sportovní jízdě počítejte se spotřebou kolem osmi litrů - ale kdo by zrovna tohle řešil u motorky za třináct tisíc euro.

Informace o redaktorovi

Petr Poduška - Výška redaktora: 186 cm

Klady a zápory

+ univerzální motor
+ pohodlná jízdní pozice
+ quickshifter


- špatně čitelné údaje na přístrojovce
- nedotažené detaily (vnitřní strana krytů rukojetí)


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 5x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist