MV Agusta Dragster 800 RR vs Brutale 800: Italské kočky si jdou po krku

Přál bych si, aby Dragster byl lepší než Brutale, protože z jeho designu sedím na zadku. Jenže i přesto, že tu mám verzi RR a Brutalku v základu, je všechno úplně jinak.

MV Agusta Dragster 800 RR vs Brutale 800: Italské kočky si jdou po krku

Kapitoly článku

Srovnávacích testů, kde vybíráme motorky od různých výrobců tu máme víc než dost a tak jsme nasadili dvě MV Agusty proti sobě. Záměrně jsme se vydali touhle cestou u italského výrobce, protože pokud už někdo zavítá do showroomu MV Agusty, tak by měl vědět, co chce, peníze neřeší a je připraven se vypořádat s charakterem těchto motocyklů. V menší či větší míře doprovází každý jejich model vlastnosti jako je sport, výstřední design a individualismus.

Tyhle dvě osmikila považuji za jakýsi základní kámen výrobce. Tříhrnky jsou na vzestupu a to, co tady výrobce předvádí s výkonem v tak malých motorech je špička a přímo si říkalo o srovnávací test. Vydupal jsem si Dragstera ve verzi RR s drátěnými koly a nebylo za tím nic jiného než to, že chci vidět, jak Brutalka stáhne ocas a zaleze do kouta. Nerovný souboj? Právě, že ani ne. Když Dragstera pořídíte ve verzi RR a třeba právě i kvůli těm vyplétaným ráfkům, je to sice pořádně silný protihráč, ale Brutalce stačí být v základu a už tak je to kvalita jak řemen.

Pokud totiž máte motorky vedle sebe, tak (i přes prvotní nadšení z Dragstera) je to právě Brutale, která ve vás zanechá lepší dojem. Jedná se o detaily, ale přesto je to tak. To Dragster 800 RR je v podstatě balíček designových výstřelků, které si hrají s vaší myslí. Přední blatník, kryt chladiče, přístrojovka, zrcátka, celá podsedlovka a hlavně kola. Na všem necháte svůj zrak o něco déle než běžně a doslova se mazlíte. V jednu chvíli i zaváháte, jestli se na tom dá vůbec jezdit, anebo je to jen studie. Krátká motorka, minimalistické pojetí a výstřednost. Pokud jste ale pedant na technické věci, tak přijde lehké zklamání.  

A skutečně, jakmile totiž přistoupíte blíž k Brutalce, tak začnete vnímat její důmyslnost. Design není možná tak strhující, když teda pomineme bombastické koncovky výfuku, ale kompaktnost a hlavně fortelnost celé stavby je lepší a není to jen subjektivní dojem. Všude, kam sáhnete – jedním slovem paráda. Vykrojený tvar sedla usazeného na úžasné podsedlovce, přes kryt airboxu až po uchycení postranních plastů nebo přehlednost budíku, to vše zajistí, že Brutalka ve vás zanechá lepší dojem. Rozdíl mezi motorkami není tak markantní, ale pokud jej mám vyjádřit v procentech, tak je to poctivých 20 procent ve prospěch Brutale 800.

Trochu kyselý usedám na Dragstera 800 RR, ale říkám si, že není všechno ztraceno. Širší řídítka nejsou sice z jednoho kusu, ale za to lze jejich úhel natočení libovolně měnit. Můžete si i každé řídítko nastavit jinak a rozhodit si vaše záda. Za jízdy to tady beztak není žádný med, takže křivá páteř je už jen taková maličkost. Ale teď vážně. Zapadnete do motorky velice dobře a moje výška je pro Draga v pořádku. Není to tedy pocit, že nejdřív udělali motorku a až potom přemýšleli, že tady taky budete sedět a řídit. To vůbec ne. Naopak se dá říct, že při designovém pornu jde o přívětivé prostředí. Nohy jsou dost zalomené, ale dá se to tolerovat, protože díky nahrbené pozici vpřed je jasné, že opakované útoky na zatáčky budou na pořadu dne, a tak oceníte nohy víc nahoře. Prostor pro pohyb po sedlu všemi směry je velkorysý a i to už napovídá, že motorka chce, abyste se tu hýbali.

Jakmile přehupsnete na Brutale 800 poznáte, že sedíte výš, a to zhruba o dva centimetry. Což znamená, že i tady jste definitivně ve vodách sportovních strojů a po uchopení pořádně roztažených řídítek se to potvrdí. Ruce máte ještě víc dokořán a letos je to první motorka, u které v jeden moment (na dálnici) dokonce přemýšlím, že by mohly být i o centimetr kratší. Nicméně jejich tvar je špičkový, jsou téměř rovné. Tam, kde vám Dragster 800 RR sevře trochu lokty a vy musíte do nastavení řídítek a i tak to není pořád na sto procent, tak tady nepotřebujete nic vymýšlet.

Sedlo je uzavřenější, ještě o něco víc vás ukotví uvnitř motorky a vypolstrování je tužší, ale vůbec ne nepohodlné. Měkkost naopak dostanete od hydraulické spojky. Když se poprvé s Brutalkou rozjedu cítím se líp a po jízdě ihned běžím k Dragsteru, abych překvapeně zjistil, že má spojku lankovou. Za 469 000,-Kč proti 349 000,-Kč za Brutale a lanko? Dobře, když pominu, že jde jen o samotné ovládání spojky jako takové a nemá to vliv na funkčnost a ani na chování anti-hoppingu, tak za ty peníze bych zkrátka chtěl něco víc. A nejenom na oko. Chci jemnější dávkovatelnost spojky a zdejší lanko neposkytne tolik přívětivosti jako hydraulika na Brutale.

S Dragsterem je to teď dost nahnutý a ani po první rundě kilometrů to není lepší. Jde o to, že zatím hledáme místo na focení, často zastavujeme, plácáme se po městě, otáčíme se na malém prostoru a popojíždíme. Jediné plus je nižší sedlo, takže nohy pohodlněji dosáhnou na zem a i prostornost sedla je kupodivu lepší. Podívejte se na fotky. Sedlo Dragstera je v podstatě jen pro řidiče a vy neřešíte, zda se za vás ještě někdo posadí. Tady bylo myšleno jen na vás. Brutale má naopak minimalistické sedlo a designově extravagantní a tím, že se jeho zadní část a potažmo sedlo spolujezdce, dostává do vaší blízkosti, omezuje to pokud jste aktivní a měníte za jízdy posed. Ve městě a při neutrální jízdě na okreskách to vůbec nevadí, ale později při agresivní jízdě, kdy vysedáváte v zatáčkách už ano. Tam je Dragster v tomto ohledu lepší, respektive ničím neomezuje. Jenže tím pozitiva RRka i končí. Všechno ostatní pak hraje pro Brutale 800.

Prvotní nadšení, že i Dragster může být přívětivý zůstává na mrtvém bodě v momentě, kdy skočíte na Brutale. Její entuziasmus z jízdy už po prvotním přidání je obrovský a motorka balancuje na ideální hranici italské vášně a japonské důslednosti. Tohle je nejlepší MV Agusta na kterém jsem kdy jel a teď počítám i silnější modely. Tam, kde máte u jiných strojů pocit, že elektronika dělá až moc věcí za vás, anebo v horším případě pravý opak než chcete (viz. Brutale 1090), tam Brutale 800 ani necekne. A přitom to uvnitř musí být cvrkot. Od příjemně dávkovatelné spojky přes ideálně široká řídítka až po samotný motor. Takto má fungovat sportovní osmikilo. Přepínání mezi čtyřmi palivovými mapami je sice znatelné jen mezi první a poslední volbou. Tedy spíše mezi první a třetí, Rain a Sport. Čtvrtá volba Custom je připravena pro každého, kdo rád nastavuje vše sám. Ovšem na tohle tady ani nemáte čas. Jak motorku vybalíte z krabice, tak je to vybroušený diamant. Můžete si ale později hrát a nastavit, jak osmistupňovou kontrolu trakce, tak sportovní systém ABS od Bosche.

Motor Brutale je na volnoběh hrubý a nevrlý chraplák, ale jeho otáčky letí nahoru čistě a okamžitě. Když chcete ale zvolnit, tak vám jde na ruku. Poslouchá a šlape jak hodinky, nemá žádné vibrace a to můžete zabrousit do jakéhokoli koutu otáčkového spektra a zůstat tam jak dlouho chcete. Vibrace necítíte ve stupačkách ani v sedle a ani nikde kolem vás nedrnčí plasty (viz Dragster). Elektronika a vstřikování jsou velcí kamarádi a cokoli si na ně přichystáte vám vrátí příkladnou odezvou. Plyn nabíhá taky čistě a kolem středního spektra, tedy tam, kde svůj čas trávíte nejvíc nezaznamenáte, že máte oproti Dragsteru slabší motor. Naopak v běžném provozu i díky jeho skvělé odezvě je právě tenhle 116koňový 12ventilový tříválec ten lepší. Nad ničím nepřemýšlíte, nemusíte se tolik snažit a pokud netrávíte většinu času se zabořenou hlavou v budíku, je to volba číslo jedna.

Dragster 800 RR mi tu teď čumákuje na stojánku a ty jeho zářivé kola už tolik neoslňují. Jenže je tu ještě druhá stránka věci - pokud hledáte nekompromisní motorku. Můžete si pod tím představit třeba, jak samotný design, tak sportovní výkon, prioritu v přesnosti a volnosti při vysedávání v zatáčkách a nic než full gas. A tady dostává Dragster prostor se pořádně vyjádřit nebo spíš vyřádit. Ano, když se s ním pohybujete v provozu na půl plynu, je poněkud neklidný. Vibrace motoru jsou citelné, jak do rukojetí, tak do stupaček. Při dosažení středního otáčkového spektra dokonce slyšíte drnčení nějakého plastu okolo budíku a tlumení je celkově taky tužší. Jenže ti z vás, kteří městem jenom proletí a chcete fofrem na svojí oblíbenou trasu, tady si ho hodně užijete.

Motor Dragsteru má neskutečný drajv už od nejnižších otáček a nebýt mravenčení z vibrací, tak je to pecka. Cítíte větší zápal i větší chuť po otáčkách. Líbí se mi, že jde na věc hned a lehkou gumovost po otočení plynové rukojeti u Brutale tu nečekejte. Zkrátka už od začátku žádné zaváhání. Je hodně zaměřený na výkon a ponouká ať zatáhnete za plyn o něco víc. Jeho síla se dostává do vod litrových biků a uvedených 140 koní je pořádná porce. Šťavnaté střední spektrum Brutalky se zde posouvá nahoru. Maximálních 83 Nm v 7 600 otáčkách Brutalky, najdete u Dragstera až okolo 10 100 otáček. To ale není pro každého, a tak Brutale má další pozitivum, pokud chcete poddajnost a nic moc neřešit. Naopak pokud chcete makat a radši si pro odměnu dojdete i po trochu strnité cestě, musíte mít Dragstera 800RR.

A když přijdou na řadu zatáčky, které musíte drhnout kolenem, tak opět Dragster. Ten i přes svou o dva centimetry širší zadní pneumatiku chce do zatáček s větší vervou. Je to dané i tím, že vás motor naladí na sportovní notu a snaha se zabořit do zatáčky je logickým vyústěním. Rozvor je kratší o dva centimetry, což je při změně směru další plus a nutno říct, že za odměnu dostanete i lepší pocit z předního kola. Přední vidlice o průměru 43 mm Marzocchi je na obou strojích téměř totožná, jen zde najdete na vidlích DLC technologii, neboli Diamond Like Carbon. Ne, ta jízdu zábavnou opravdu nedělá, ale jste to vy, kdo píše její scénář. Při aktivní jízdě, při vysedávání do zatáček se s Dragsterem dějí hotové zázraky a funguje neskutečně. V tu chvíli až děkujete, že nakonec dostál své pověsti, kterou znám z předloňska. Nejradši má krátký esíčka, přehazování z jedné strany na druhou. Naopak při dlouhých táhlých zatáčkách v ilegálních rychlostech je to ten starý známý nevrlý týpek.

Brutale je klidnější a to ve všech směrech zatížení. Mimochodem na našem modelu byl tlumič řízení, který v základu nenajdete a bez něj by to bylo fakt o hubu. Řídítka mají neustále tendenci ke kmitání a jak sami asi tušíte Dragster je v tomhle přeborník. V oblasti podvozku se však jedná o vyzrálé chování. Brutale v přímém srovnání postrádá nadšení a ochotu měnit směr tak rychle jako Dragster. Sama o sobě je ale Brutalka neskutečně přesná a podvozek po vás nechce tolik snahy, aby vám ukázal, co všechno dokáže. S trochou nadsázky lze říct, že si tu můžete občas i jen tak sedět a přesto okusíte hluboké náklony. Pro většinu z nás bude tohle lepší.

V určitý moment, kdy chytnete jednu nebo druhou pořádně nohama a jedete na doraz je ale Dragster zábavnější. A teď nemyslím lepší. Jízda na něm je jako skouknout dvouhodinový akční biják za dvě minuty, neskutečný fofr nabitý emocemi. Do těch emocí zamíchejte ale i ty ne moc příjemný. Jízda není tak učesaná a rozhodně bych vám lhal, když bych řekl, že jste na ni rychlejší. Takže tady pozor, je to vyloženě o pocitech, které se vám vrací z jízdy. A to až po tom, co do toho vložíte značnou část svoji snahy. Nechci použít omletou frázi o propocených trenýrkách, takže rovnou řeknu, že jízda na Dragsteru 800RR je CrossFit. Síla, vytrvalost, nebát se ušpinit a potom to opravdu stojí za to. To Brutale svým častým práskáním do výuku při zaklapnutí plynu umí jezdce taky správně povzbudit, ale pot a krev v tom nejčistším poddání dostanete pouze na Dragsteru.

Popravdě se ale touto bestiální jízdou i dost věcí zamaskuje a to, jak tvrdší naladění tlumení, kdy po sedle neustále poskakujete, tak i kvalita rychlořazení, které má do sametového cvakání Brutale daleko. Oba quickshiftery sice nemají rádi vyloženě nízké otáčky a pod 7 000 otáček sebou škubou, ale odezvu a hladkost chodu samotné řadičky mají rozdílné. Brutale je v dolním spektru ochotnější a to v obou směrech nahoru i dolu. A tím se dostáváme k praktičnosti. Celkově je pro každodenní jízdu Brutale 800 jednoznačně lepší a i samotná zrcátka nebo budíky jsou přehlednější a méně komplikované.

Brzdy jsou silné, ale na obou strojích nastupuje tlak kupodivu velice příjemně. Páčku přední brzdy bylo na konci nutné pořádně sevřít, ale zpětná vazba tam je a špičkový výkon dostanete. Se suchou hmotností 168 kilogramů u Dragstara, respektive 175 kilo u Brutale nemají brzdy vůbec problém, jen někteří z vás budou čekat krapet větší mazec. Spotřeba se během testu pohybovala okolo 6 až 8 litrů a to jsme drandili pořád a všude, jak po dálnici a přes okresky, tak i ve městě. Občas vadila těsná manipulace na místě, kdy se řídítka dostávají brzo na dorazy a tak otočení na malém prostoru není otázkou mžiku tak, jak bych od naháčů očekával. V zrcátkách, která vypadají hezky je vidět kupodivu mnoho a to i na Dragstaru, ale vibrace jsou značné, takže se smiřte s rozmazaným obrazem. Brutale na tom není o moc líp, ale ta aspoň neruší vibracemi.

Definice šílenosti je opakovat stejnou věc a očekávat jiný výsledek. Musíte udělat zkrátka něco jiného, abyste se odlišili. V případě těchto dvou motorek to platí víc, než by se na první pohled zdálo. A neřeším, zda to tak výrobce skutečně zamýšlel, anebo jen nasadil na Draga širší pneumatiku, zajímavější řídítka a podsedlovku, protože to tak na skicáku namaloval designér a vypadlo to dobře. Nicméně, vnímáte-li značku MV Agusta především jako individualismus a neřešíte peníze, sáhněte po Dragsteru 800 RR a nemůžete se splést. Design je bezkonkurenční a to i přesto, že Petr z ní není tak nadšený jako já. A tak je to i po stránce jízdních vlastností, který nesednou každému. Dragster je kompaktní sportovní nářadí a to chce po vás jen jedno – výkon. Zapomeňte na nedostatky v běžném provozu, nejsou zas až tak markantní a raději pošlete motor do 13 000 otáček a pořádně se držte. Takových motorek není na trhu mnoho.

Pokud vás ale dělá šťastným perfektní zpracování, prvotřídní jízdní vlastnosti a sportovní styl s velkou porcí každodenní použitelnosti, tak to musí být Brutale 800. Překvapila nás svojí vyzrálostí a důsledností na všech frontách. Nemá doslova žádné slabiny a je už v základu vybavena nejmodernější technikou. O motoru, který má výkon tak akorát se nemá cenu bavit, jedním slovem pohádka. Logická volba musí padnout na ni a to ještě ani nezmiňuji, že je o pořádný balík levnější. V našem duelu možná působí jako ta uhlazenější, ale postavte Brutale vedle jiného stroje od konkurenčního výrobce a rozseká všechno na kousky.

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka - Výška testovacího jezdce: 177 cm
Petr Poduška - Výška testovacího jezdce: 186 cm

Klady a zápory

Brutale 800
+ Design, zpracování, fungující technika
+ Silný, pečlivě udělaný motor
+ Špičkové jízdní vlastnosti a použitelnost na každý den

Dragster 800 RR
+ Výstřednost, top design
+ Emoce, zaměření výhradně na sport, jízda na hraně
+ Agresivní motor s okamžitým nástupem už od volnoběhu


Brutale 800
- není pro každého a ani tady není nic zadarmo
- škoda, že cena odradí spoustu lidí ji vůbec zkusit

Dragster 800 RR
- vibrace, občasné zadrnčení plastů
- hrubší chod rychlořazení, lanková spojka
- je pro jednoho, i když Brutale taky není žádná výhra


Který model byste si vybrali vy?

  1. Hlasováno: 37x
  2. Hlasováno: 67x

Hlasování

Dotazník se zobrazí pouze přihlášeným uživatelům. Nejste bohužel přihlášení, tuto akci můžete provést v pravém horním rohu nebo se nově registrovat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 10x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist