Moto Guzzi Griso 1100

Text: Lukáš Růžička | Foto: Lukáš Růžička | Zveřejněno: 11.11.2005 | Zobrazeno: 57 501x

Kapitoly článku

Griso je stejně jako většina ostatních strojů této značky poháněno čtyřdobým vzduchem chlazeným dvouválcem do V 90° o objemu 1064 ccm. Pro stroj tohoto kalibru a proporcí je myslím dosahovaný výkon kolem 64,8 kW (88,1 k) v 7600 ot/min tak akorát. Někdo by sice mohl namítat, že to je poněkud málo, nicméně vzhledem k usazení jezdce a absenci jakékoli ochrany proti větru je to myslím dostačující hodnota. Navíc tento motocykl nemá svým pojetím a filosofií bourat okruhové rekordy, ale spíše Vám přinášet radost a zábavu na klikatých okreskách.

Na první pohled vzhledem k rozměrům stroje by se mohlo zdát , že se jedná o další přerostlý motocykl moderní doby, který sice dobře vypadá, nicméně ovladatelností a jízdními vlastnostmi nikoho nenadchne. To je však velký omyl. Řekl bych, že právě největší předností a důvod proč si zvolit Griso je nečekaně dobrá ovladatelnost a přívětivost při jízdě. Na místě se sice z 227 kg vážícím a 2260 mm dlouhým strojem vcelku zapotíte, ale to je asi jediná věc, která by se dala z tohoto pohledu motocyklu vytknout.

Jezdec sedí vzpřímeně, nohy máte spíše pokrčené, ale nejedná se o žádný nepohodlný extrém. Již po prvních metrech si všimnete širších řidítek, které Vám usnadní ovladatelnost v nižších rychlostech. Naopak jízdu po dálnici si moc neužijete, tak od 140 km/h pocítíte značný odpor vzduchu, který se stupňuje až k mezní hranici 180 km/h. Motocykl by šel i dále, ale v podání jezdce je to o zdraví a zlomení se v půli - nepomůže ani zalehnutí. Řešením by bylo asi použití přídavného plexi, ale i tak bude odpor vzduchu díky stylu držení řidítek asi dost znatelný.

Velice sympatickou záležitostí je šestistupňová převodovka, která jde velice hladce a jednotlivé rychlostní stupně se řadí jak po másle, podobně jako na novém modelu Breva V1100. Oproti živelným, ale krásným modelům řady V11, je to tedy trochu posun k přívětivosti. Jediný lehčí problém jsem měl při rozjezdech, kdy bylo třeba razantněji došlapovat jedničku, ale to mohlo být způsobeno i tím, že měl motocykl při předání najeto pouze 1400 km.

Jízdu na tomto motocyklu si jezdec doslova užívá, stroj má spíše tužší odpružení a i přes svoji délku se velice dobře vede do náklonu bez nějakých větších nepříjemností. Osobně mě Griso nejvíce oslovilo v prudkých vracečkách a kratších rovinkách, kde se na třetí rychlostní stupeň plně projevovala síla a zátah takto dimenzovaného dvouválce.

Celý stroj je směřován spíše do síly a zátahu než do mezních výkonnostních hodnot a tudíž výše zařazený rychlostní stupeň v nízkých otáčkách není v drtivé většině případů výrazným problémem, který by Vás odsoudil k trhavému poskakování. Vcelku pozitivně lze hodnotit i brzdiče Brembo, které poctivě pomáhají jezdci udržet Griso na uzdě. V předu jsou montovány na dva 320 mm kotouče, vzadu je pak jeden na kotouči o rozměru 282 mm. Klasických rozměrů jsou kola vpředu je 120/70 ZR17 a vzadu 180/55 ZR17. V případě tohoto modelu jsou z výroby montovány pneumatiky značky Dunlop.

V krátkém seznamovacím testu jsem se strojem najel cca 300km ve všech možných jízdních režimech. I přes nízký počet celkově najetých km stroje se mi spotřeba ustálila alespoň podle palubního počítače na příjemných 6,1 l / 100 km.

Závěr:

Ačkoliv se jednalo o první více méně seznamovací jednodenní test, Griso na mě udělalo opravdu příjemný dojem. Vzhledově jde bez diskuze o originální kousek, který jen tak hned nezevšední. O to příjemnější je pro mě osobně zjištění, že je nejen vzhledově zdařilé, ale že se s ním dá i velice pohodlně a zábavně jezdit, o čemž jsem měl po pravdě před testem jisté pochybnosti. Griso si na nic nehraje a jezdec ho musí brát stroze a přímočaře stejně jako jeho vzhled. Na dlouhou dovolenou zvolte raději něco, kde tolik nefouká, ale pokud hledáte výjimečný stroj kategorie naked pro zábavu a kratší vyjížďky, není co řešit. Cena testovaného modelu činí 379 000 Kč.