Kymco Zing II 125 Dark Side

Design a konstrukce

Hned na začátku musím pochválit čistý styl, díky kterému motocykl i přes malé celkové rozměry dává najevo svoji příslušnost k chopperům a cruiserům. Klasické tvary jsou doplněné množstvím chromovaných prvků, které k této kategorii neodmyslitelně patří. Přestože model Zing již je na trhu delší dobu, u nového Zing II se designérům podařilo ke klasickému výrazu přidat řadu moderních prvků, díky kterým je hned znát, že jde o zbrusu nový motocykl zvýrazňující trendy dnešní doby.
Rovná řídítka na vysokém představci, precizní přístrojový budík a ovladače, čirý světlomet a moderní zadní svítilna, bohatě opláštěný výfuk, pohledný budík palivoměru na nádrži a ladně nadzvednuté zakončení zadního blatníku. To vše včetně reflektoru v poctivém kovovém zpracování, jen minimum plastů! Perličkou je chromované zadní madlo spolujezdce, které je vyvedeno do zajímavého tvaru prodlouženého dozadu, jako by měl Zing II malá složená křidélka.
Snad jedinou pihou na kráse je velký gumový pedál zadní brzdy, který vypadá tak trochu jako vymontovaný z auta, jinak ale nezbývá než designérům pogratulovat.

Posaz, ergonomie

Zing II je docela mrňous a dost jsem se obával, jak se na něj se svýma dvěma metry poskládám. Proto jsem byl více než příjemně překvapený, když jsem již na prvních metrech po odjezdu od prodejny Adventure Biker zjistil, že i s mojí přerostlou postavou je řízení úplně v pohodě, jen jsem si při kličkování mezi auty musel uhnout koleny, abych se do nich při plném rejdu nemlátil konci širokých řídítek. Standardní postavy si ale za jízdy nebudou stěžovat na nic. Stupačky opticky vypadají až dost předkopnuté dopředu, ale tvar sedla a umístění řídítek vám samy intuitivně vyhodí nohy přesně na stupačky a zjistíte, že i při delší jízdě jde o relativně pohodlný stroj, který navíc zvládá obratné proplétání v městském provozu. Menším problémem by ale mohly být poměrně hodně tlusté rukojeti řídítek – mně to nevadilo, ale menší postavy, pro které je tento stroj primárně určen, možná nebudou mít tak dlouhé prsty a mohly by mít problém s ovládáním brzdy a spojky.

Přístroje ovladače

Přístrojový budík nad světlometem jezdce informuje o rychlosti, dole pod představcem řídítek jsou další tři kontrolky neutrálu, směrovek a dálkových světel. Sympaticky působí chromový uzávěr nádrže, pod kterým je umístěn ještě budík palivoměru. Všechny přepínače na řídítkách jsou na obvyklých místech a jsou pěkně moderně zpracované. Se zrcátky je to trochu slabší, sice pěkně ladí s celkovým designem, ale při tak širokých řídítkách bych čekal lepší výhled dozadu, abych zjistily situaci za sebou, musel jsem se občas drobet vyklonit na stranu nebo si uhnout lokty.

Motor a převodovka

Na pohonné jednotce je trochu znát letitá konstrukce, kterou koneckonců dostatečně prozrazuje anachronismus v podobě našlapávací páky po straně motoru – přestože stroj má samozřejmě elektrický startér a chytá doslova na první drcnutí startéru. Motor je trošku hlučnější a syrovější a ve středním pásmu nadělí nějaké ty vibrace, ovšem nic na co by se nedalo zvyknout. Zvuk z výrazného výfuku s děrovaným opláštěním nijak nenadchne, ale také neurazí.
Motor napájený karburátorem ani při nižších otáčkách příliš necuká do řetězu, od středních otáček postupně nabírá na síle když jej pořádně vytočíte, najednou zjistíte, že se v něm skrývá překvapivě dost síly a motorka jede jak z praku! Jako by se v útrobách místo stopětadvácy skrývala stopětasedmdesátka!
Takže recept je jasný - nebát se a pořádně motor vytáčet, pak si užijete opravdu svižné svezení, které bych od této kategorie nečekal, a ručičku tachometrů bez delšího čekání kdykoli vytočíte přes 100 km/h. Převodovka není z nejrychlejších, ale je dostatečně přesná a co je u této kategorie a ve městě důležité, na světlech vždy snadno a rychle najdete neutrál. Díky katalyzátoru se i bez vstřikování podařilo splnit normu Euro 3, takže se nemusíme bát, že by tento model bruselští úředníci hned tak vytlačili z našeho trhu.

Odpružení, brzdy

Přestože jde o chopper, je stroj pěkně obratný, řízení je však jisté a všem začátečníkům jej můžu plně doporučit. V zatáčkách to nesmíte přehánět s náklony, do určité meze jde vše samo, pokud byste se ale víc rozvášnili a poslali Zing II do zatáčky příliš rychle, podvozek se začne vlnit a řízení s předsazeným předním kolem neposkytuje takovou odezvu do řídítek, aby se s motocyklem dalo nějak sportovně řádit – ostatně k tomu tento stroj přece není.

Rozbité silnice zvládá Zing vcelku slušně, větší díry jsou sice v rukou cítit a v zatáčce stroj trochu vyvedou ze stopy, ale na tak malý a lehký stroj to vůbec není špatné. Proplétání po městě jde úplně samo, přestože při jízdě v koloně krokem už dá udržování rovnováhy dost práce, do soutěží v nejpomalejší jízdě se na srazech raději nehlaste. Rizikové situace za vás vyřeší brzdy, za které se nemusíte bát pořádně vzít – přední brzda je trochu tupější, což ocení spíše začátečníci, kteří se nemusí bát zablokování předku. Bubnová zadní brzda toho zvládne docela dost, až při drsnějším sešlápnutí zablokuje zadní kolo. Při zpomalení toho zastane docela hodně, její hlavní přínos se ale projeví při jízdě se spolujezdcem, přestože vzhledem k celkovým rozměrům bude jízda ve dvou asi vyhrazena opravdu jen pro menší postavy.

Shrnutí

Malý motocykl s dlouhým názvem Kymco Zing II 125 Dark Side byl velmi příjemným překvapením. Kombinace moderního designu a výbavy s postarším motorem napájeným karburátorem je myslím pro české prostředí dobré řešení. Všechny vlastnosti se mohou plně porovnávat s zavedenými značkami a neobjevil jsem žádné neduhy, které znám z čínských strojů. S motocyklem jsme najezdili jen pár desítek kilometrů převážně ve městě a kolem Prahy, přitom jsem naměřil přibližnou spotřebu 4 l/100km, což při objemu nádrže 14 litrů poskytuje opravdu velkorysý dojezd.