Kentoya Trigger 200

Design

Vysoká nádrž, nad dlouhou přední vidlicí široký zobákovitý blatník proti bahnu, jednoduchá hranatá světla s plastovým štítkem, řidítka s hrazdičkou... Že jde o univerzální model určený spíše pro účelové než sportovní ježdění prozrazuje kromě mírnějších zdvihů podvozku hlavně širší a delší sedlo, zadní nosič zavazadel a černé plastové pouzdro na baterii vystupující vzadu pod sedlem. Trigger není vybaven plastovými chrániči rukou, obvyklými u ostřejších endur a crossek. Design není u endur a crossek příliš podstatný, jde spíš o to, co vše se může při pádu do bahna ulomit a kolik bude stát nový díl. Jediný směr, kde se může designér trochu vyřádit, je barevné zpracování. V tomto ohledu lze návrháře Triggera jen pochválit, protože dvoubarevné sedlo a pruhy na nádrži a pod sedlem tvoří pěkný celek. Jako pěst na oko ale působí gumový pedál zadní brzdy, asi by se po koupi vyplatilo dát hezčí zakončení.

Posaz, přístroje

Výška sedla i celková výška stroje je menší než u ostřejších crossek. Proto by zastavení a rozjezdy neměly činit problémy ani menším postavám či něžným příslušnicím slabšího pohlaví. To má ale na druhé straně nevýhodu při jízdě ve stupačkách, kdy stojíte dost vysoko nad sedlem a skloněni k řidítkům. V terénu jsem se při své nadstandardní výšce v sedle raději jen opatrně nadlehčoval.
Sedlo je na tuto kategorii neobvykle široké, dlouhé a překvapivě pohodlné. A co je u rekreačně zaměřeného modelu důležité, velmi dobře se na něj vejdete i se spolujezdcem. Nohy jsou u v pohodlí, ruce nenesou žádnou váhu a pohodlně spočívají na širokých řidítkách s hrazdičkou. Před řidítky je jednoduchý přístrojový panel, který je tu opravdu převážně kvůli homologaci pro silniční provoz. Tachometr, na kterém toho není příliš rozeznat a který při vyšších rychlostech ukazuje o dost vyšší rychlost, a pár základních kontrolek. Užitečná je kontrolka neutrálu, která vám na křižovatce pomůže určit, jestli "je tam". Místo palivového kohoutu s polohou Rezerva má Kentoya na přístrojovce žlutou kontrolku rezervy. Přední světlo v noci svítí slušně, jen jeho odraz trochu prosvěcuje pod štítkem řidiči do očí. Náklon světelného kužele se dá pohodlně regulovat šroubkem.

Motor

Čtyřdobý jednoválec o obsahu 198 ccm, který byl kdysi navržen a vyráběn v dílnách Hondy, dosahuje maximálních 14 koní v 8tis. otáčkách za minutu. Maximální krouticí moment je 13 Nm při 7200 ot/min. To jsou ale jen suchá fakta, podstatně zajímavější je průběh výkonu. Dvoustovka sympaticky táhne odspodu, s rostoucími otáčkami už se tah za řidítka zvyšuje jen málo. V maximu otáček motor vyšle do rámu mírné vibrace, které naznačují, že je nejvyšší čas přeřadit. Spíše rovnoměrný tahoun než vzteklý trhač asfaltu - to jezdec ocení například v kopci nebo při jízdě ve dvou, kdy motor drží dosažené otáčky bez ohledu na to, jak je kopec dlouhý nebo jak je spolujezdec vypasený. V terénu, ale i na menších silničkách, je těch čtrnáct koníků přesně tolik, kolik člověk bez větších offroad zkušeností využije aniž by se stal neřízenou zbraní ohrožující sebe i okolí.
Motocykl je vedle nožní startovací páky vybaven elektrickým startérem. Startér někdy nevydává úplně nejlichotivější zvuky, než se zuby startéru roztočí a zaberou, ale funguje spolehlivě a zahřátý motor chytá "na drc". Studenému motoru je nutné pomoci páčkou sytiče skrytou v motoru, ani třetí den testování jsem ji nenahmátl napoprvé. Motocykl je ochoten již po necelé minutě zahřívání vyrazit, lépe je ale nechat jej prohřát déle, protože jinak bude prvních pár kilometrů odezva na rukojeť plynu dost slabá a kromě toho to samozřejmě motoru nesvědčí. Koncovka výfuku pouští ven vcelku sympatický hlubší zvuk na hony vzdálený vysokému ječení dvoutaktních crossek. Spotřeba je další velmi pozitivní rys Triggera. Za víkend, kdy jsem najel asi 300 km, z toho asi 100 po kvalitních silnicích, 150 po malých rozbitých silničkách a přibližně 50 km v terénu, byla průměrná spotřeba pod 3 l/100km !

Spojka, řazení

Spojka mi do ruky moc nepadla, seřídit ji tak, aby fungovala "tak akorát" byla docela věda, druhý den jsem ji ale už nevnímal. Rozjezdy ale přesto vyžadovaly více úsilí při opatrném povolování spojky než u jiných motocyklů. Řazení je příjemné a dobře odstupňované, jen najít neutrál někdy chvíli trvá. Poměry rychlostí jsou dobrým kompromisem mezi silnicí a terénem - v terénu jsem si vystačil se dvojkou a trojkou, na silnici zase většinu doby využíváte čtyřku a pětku. Na pětku jsem sice Triggera při krátkém přejezdu po dálnici rozvášnil skoro až na 130 km/h, ale pak mě předjel kamion a ukázalo se, že šlo spíš o nezřízený optimizmus tachometru. Další měření ukázalo, že faktická maximálka je opravdu oněch papírových 90-95 km/h. I v této rychlosti má motor ještě dost energie, jen už je vytočený k maximu. Takže jsem hned začal uvažovat, zda by se použitím menší rozety dalo docílit cestovnější rychlosti. Nakonec bych to ale nedoporučoval, u tak vysoké motorky s polo-terénním obutím je znát, že nad stovku už by mohlo být ovládání dost nejisté a každý poryv větru navíc zacloumá širokými řidítky.

Podvozek, pneumatiky

Podvozek je perfektní. Skoro mi u inovované dvoustovky připadá, jaký by výrobce podvozek pořádně předimenzoval, aby do něj mohl v budoucnu osadit ještě silnější motory. Přední vidlice upside-down dobře tlumí nárazy a kopíruje nerovnosti, zadní centrální jednotka také v terénu zvládne snad úplně všechno. Ani při skocích a při nešetrné jízdě po poli ve dvou jsem se k dorazům nepřiblížil!
Vzorek je vhodný kompromis umožňující slušné náklony na asfaltu i odpovídající záběr v terénu. Na poli, na trávě, na kamení, odpovídá zvolený vzorek poskytovanému výkonu. Na mokré trávě už je to na hraně, ale s trochou opatrnosti ještě lze postupovat dopředu, legrace končí na bahně - tady už si člověk moc legrace neužije, pěkně spustit nohy na zem a opatrně se dosmýkat na pevnější povrch. Na ráfky ale není problém nasadit drapáky. Na silnici lze motocykl v zatáčkách slušně klopit, odpružení absorbuje i smělé zatáčení na hodně rozbitém asfaltu, řízení je přitom jisté a přesné. Sehnat ještě jedno menší přední kolo s širokou pneumatikou a odmontovat široký přední blatník, motocykl by byl slušně využitelný i jako motard. Však také o dovozu motardového modelu společnost Kentoya na jaře uvažovala.

Brzdy

Tady je ještě prostor pro zlepšení. Přední brzda je tuhá a aby z ní člověk dostal nějaký účinek, musí za ni pořádně vzít. To sice oceníte v terénu, kde by vás ostrá brzda brzy poslala k zemi, ale na asfaltu by se trochu elánu navíc hodilo - inu nelze vyhovět každému. Dojem zachraňovala přední vidlice, která se při brždění přiliš nepotápí a člověk má na tuto kategorii nezvykle dobrý přehled nad trakcí předního kola. Zadní brzda fungovala u testovaného modelu systémem zapnuto/vypnuto. Buď nic, nebo zablokované zadní kolo, a to i se spolujezdcem. Je ale možné, že se jednalo jen o rys testovacího prototypu, protože stroj vystavený v prodejně brzdil úplně jinak a ani od majitelů nového modelu jsem žádné takové stížnosti nezaznamenal. Souhrnný dojem Tuhle mašinku bych docela rád vlákal do svojí garáže natrvalo jako druhou motorku. Za svoji pořizovací cenu poskytuje díky univerzálním vlastnostem a přívětivému motoru velmi slušnou užitnou hodnotu. Slučuje v sobě stroj, se kterým se amatér krásně vyblbne v terénu aniž by si olámal příliš tělesných výstupků, a zároveň se chová slušně na silnici. Do vyloženě městského provozu to úplně není, šířka řidítek mě v pohybu mezi kolonami trochu omezovala a při častých rozjezdech jsem stále musel hodně citlivě zacházet se spojkou, abych se rozjel přesně tak, jak zrovna potřebuji.
Startér vám zajistí, že nebudete muset nikdy potupně tlačit, protože jste to ráno nenašlápli, takže při dojíždění do zaměstnání budete mít o starost méně.... Díky pohodlnému a velkému sedlu si vychutnáte výlet se spolujezdcem, aniž by se výrazně zhoršilo řízení a aniž by se motor trápil. Poskládám se na ni se svýma téměř dvěma metry, ale svezou se i trpaslíci, kteří jinak mohou endura jen žádostivě okukovat. No a nakonec, po proježděném víkendu se mi začala moc líbit, zvláště když jsem v prodejně zahlédl žlutou kombinaci se žlutě prošívaným sedlem! Společnost Kentoya kvality nového Triggera dokazuje pořádáním série crossových závodů Kentoya Freeride Cup s cílem přilákat začínající jezdce. Pobídkou je lákavá 50procentní sleva na motocykl při účasti v závodech v barvách Kentoya. Ale pozor, nic není zadarmo, jde o opravdové závodění vyžadující notnou dávku nadšení, obětování a alespoň minimálního zázemí. Reportáž ze závodů přineseme 21.června 2004.

Informace o redaktorovi

Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE