Kawasaki ZZR 1400

Takže technika vypadá dobře a propagační materiály Kawasaki znějí opravdu slibně, je čas vyzkoušet, jak to funguje v praxi. Už při nasednutí je patrné, že odpružení je poměrně komfortní, mno, je to tourer, tak proč ne. Zvukový projev motoru je poměrně nevýrazný, dva mohutné tlumiče výfuku odvádějí svou práci na výbornou, což přijde vhod při celodenním cestování, ale s vědomím výkonového potenciálu je to pro mne spíše zklamáním. Ale funkce má přednost, kdo chce drsnější projev, koupí si „laďáky“.
Spojková páčka má lehký chod, ale zařazení jedničky přináší téměř šok. Pokud jsem někdy mluvil o nějakém motocyklu s tím, že má hlučnou převodovku, netušil jsem, co se ozve z útrob ZZR1400 při zařazení jedničky. Ale asi je vše v pořádku, jak později zjišťuji, převodovka je precizně přesná, hledání neutrálu je velmi snadné a tak hlasitým kovovým rázům provázejícím řazení nevěnuji pozornost.
Ihned po rozjezdu je jasné, že tento stroj je s jezdcem kamarád. Pohodlná ovladatelnost a velmi jemný nástup výkonu nezaskočí ani méně zkušeného jezdce. Pro mne byl výkon motoru v otáčkách do 6 tisíc spíše nemilým překvapením, od tak velkého motoru bych čekal více. Ano, motorka jede ve 2 tisících i na šestku, ale zkrátka jen jede, akceleraci po ní nechtějte. Pro jízdu po městě to není příliš praktické, zde je třeba motor více točit, jinak se vám může stát stejně jako v prvních kilometrech mě, že chcete někoho předjet, dáte blinkr, plný plyn…….. a jedete stále stejně rychle. Je potřeba odřadit třeba i o 2 rychlosti dolů, aby Kawasaki vyrazila s dostatečnou razancí vpřed. Akcelerace totiž přichází až po překročení hranice 6 tisíc otáček.


Nástup výkonu je plynulý, ale mohutný. V 8 tisících motor začne předvádět své maximum a navzdory dlouhému rozvoru se přední kolo odlepuje od silnice i na trojku. Nedá mi to a vyrážím na dálnici. Zde se ZZR cítí nejlépe a asi nic proti ní neobstojí. Aerodynamika nemá chybu, i dvoumetrový jezdec se pohodlně schová před náporem větru a tak se rychlost okolo 220 km/h stává zcela optimální cestovní rychlostí. Rychlostí, ve které i motor spokojeně bručí a stále v sobě skrývá mohutnou výkonovou rezervu. Ještě nad 250 km/h motocykl mohutně zatahuje a tak se zdá, že překročení magické hranice 300 km/h je jen otázkou dostatečně dlouhé runwaye na letišti.
Ovšem ve 300 km/h vystavuje motoru stop elektronika, aniž by jej nechala předvést, co v něm vlastně vězí. Nutno podotknout, že i v takto vysokých rychlostech si stroj zachovává dokonalou stabilitu, nerozhodí jej ani boční vítr a jezdec se za jeho řidítky cítí velmi jistě. Navzdory dlouhému rozvoru je však motocykl háklivý na příčné nerovnosti, zde je ale spíše na vině měkké odpružení a nakonec se jedná o subjektivní pocit, neboť podvozek se sice výrazně zavlní, ale stabilitu stroje to neohrozí.

Brzdy zasluhují absolutorium. Přesné, účinné, neúnavné. Přední lze i při nejtvrdším brzdění ovládat jedním prstem, zadní potom zcela vhodně doplňuje tu přední jemným nástupem a optimální účinností, kdy zbytečně neblokuje zadní kolo. Na přání lze získat verzi se systémem ABS, který je u stroje tohoto charakteru poměrně na místě.

A co běžné silnice? I zde se ZZR předvádí v dobrém světle. Klidně a důstojně pluje krajinou, obstojně vede stopu i ve svižněji projížděných zatáčkách. Pohoda za řidítky mne vůbec nesváděla ke sportovnějšímu stylu jízdy. A to je dobře, protože to pro tento stroj není zrovna jeho parketa. Jakmile se rozhodnete v sedle ZZR 1400 ukájet své závodnické choutky, motorka se začne bránit, nechce se jí příliš do zatáček, když už jí do oblouku složím, bojuji na výjezdu s jejím rovnáním, sebemenší nerovnost v oblouku rozvlní podvozek jako hromadu želatiny. Raději se vracím ke klidnějšímu stylu jízdy, který se „Kawě“ evidentně zamlouvá více. Za ni se odvděčí i slušnou spotřebou pod 7 litrů, pokud si budete chtít udělat radost na dálnici, bude vás to stát zhruba 3 litry navíc. Celkový průměr za dobu mého testu činil 8,3 litru na 100 km.


Jaký je tedy výsledek? Marketingová bublina, nebo skutečně výjimečný stroj? Z mého pohledu určitě nikoli výjimečný. Pohodlný cesťák s nadprůměrným výkonem ve vyšších otáčkách, kterému by ale slušela větší pružnost. Kvalitní podvozek, výborné brzdy, skvělá aerodynamika, příjemná ovladatelnost. Nic víc, nic míň. Máte-li rádi svižné, ale přitom pohodové cestování, jste na dobré adrese. Pokud chcete univerzální motocykl se sportovním duchem, zkuste něco jiného.
Permanentka na ježdění na okruhu rozhodně není pro majitele ZZR 1400 ten nejlepší dárek. Trefou do černého bude spíše sada kufrů a autoatlas Evropy. Cena modelu ZZR 1400 na českém trhu činí 429 tisíc Kč, za verzi s ABS zaplatíte o 20 tisíc více.

Informace o redaktorovi

Michal Moucha - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE