Kawasaki Z800

Příznivci stále více oblíbené kategorie naked se dočkali dalšího, velmi příjemného zpestření. Hlavním protagonistou, který oživil středně těžkou váhu již na výstavě v Kolíně nad Rýnem, je nový motocykl Kawasaki Z800. Sympatický naháč obdařený propracovaným vzhledem předešlého modelu přináší i zajímavé změny v technických parametrech. A velkou předností je i ostře sledovaný poměr ceny a kvality, který příjemně osloví nejen skalní fanoušky tovární značky Kawasaki.

Kawasaki Z800

Kapitoly článku

Jak už bylo předesláno, tento motocykl vychází z modelu Kawasaki Z750, jehož životní pouť začala již v roce 2004. Tehdy svými výkonovými parametry předčil svou konkurenci v kategorii naked přímo o parník. Zastínil jak Hondu Hornet 600, Suzuki SV650 tak třeba Yamahu FZ6. Poslední model sedmsetpadesátky umí ze sebe vymáčknout úctyhodných 106 koní a 78 Nm japonské síly a to vše při provozní hmotnosti 226 kg bez montáže systému ABS. Letošní model Z800 vykazuje vyšší hodnoty ve všech třech případech, nicméně posouvá motocykl na novou, lepší úroveň.
Tolik krátké porovnání japonského temperamentu, ale teď už se pojďme poohlédnout za celkovým vzhledem ambiciózního Zeda. Kawasaki nabízí zákazníkům tři barevná provedení s černým perleťovým základem a je to typická zelená, černobílá kombinace a jako lahůdka je připravena pro nadšence tmavých barev kompletně černé provedení doplněné červenými proužky zvýrazňující paprsková kola. Novinářský kousek byl zahalen do typických barev Kawasaki a tato varianta je dle mého názoru velmi povedená, protože dělá motocykl extrémně nápadný a ve spojení s agresivním tvarem masky a plastových krytů je jen velmi těžko přehlédnutelný. Možná bych se pouze přiklonil ke vhodnějšímu výběru barvy sedátka pro spolujezdce. Přeci jenom tato křiklavá barva už nemá pranic společného s tovární zelenou.
Dokonalé jsou drobné detaily umocňující dobrou propracovanost motocyklu, a přestože Z800 patří do cenově střední kategorie, je vidět, že továrně záleží na každé části a sladěnost všech dílů byla jednou z priorit. Tento fakt ostatně potvrzují rovněž ostře tvarovaná víka motoru nebo potah sedla řidiče s opakujícím se vzorem „Z“ a v neposlední řadě zadní koncové světlo s LED diodami, zobrazující taktéž modelovou řadu motocyklu. Samotná maska motocyklu je pěkně členitá a společně se světlometem ve mně vzbuzuje pocit, že se koukám na nějakého predátora.
Na miništítek držící krásnou linii přední masky navazuje samotná přístrojovka. Ta je na rozdíl od předchozího modelu celá digitální a je rozdělena na tři části. Přímo uprostřed se nachází otáčkoměr se stupnicí až do čtrnácti tisíc. Na levé straně ukazuje standardní hodnoty jako je ujetá vzdálenost, teplota motoru, hodiny a na druhé straně zase momentální rychlost, stav palivové nádrže, spotřebu PHM a dojezd, ale taky indikátor ekonomické jízdy. Jednotky všech hodnot lze nastavit jak pro americký trh, tak pro ten evropský. V rámečku na obou stranách pak nalezneme kontrolky pro dálková a směrová světla, diagnostiku motoru pokud není něco v pořádku a signalizaci pro zařazený neutrál. Trochu mě zamrzela pozice ovládacích tlačítek umístěných přímo na přístrojové desce, osobně bych uvítal, aby v dnešní době byly ovladače přístrojovky přímo u ruky a jezdec tak nemusel za jízdy pouštět řídítka.
Dostáváme se k hlavnímu jádru letošní změny a tím je samotný kapalinou chlazený hnací agregát, u kterého byl zdvihový objem navýšen na přesnou hodnotu 806 cm3. Motor se tak stává v celém spektru otáček silnějším a rovněž výkonová křivka se posunula směrem nahoru po celé svojí délce. Řadový čtyřválec je tak schopen vypustit 113 vraníků při pokoření hranice 10 200 ot./min. a jejich surovou sílu 83 Nm lze pocítit již v osmi tisících. Nový motor s lepšími parametry si vyžádal i nové převodové ústrojí s rozdílnými převodovými poměry a celkově je převodovka konstruována do pomalé jízdy s vyšší akcelerací, což podtrhuje i o dva zuby větší rozeta na sekundárním převodu. Hnací agregát je namontován do vyztuženého páteřového rámu, jehož součástí je pomocný hliníkový rám a odpružení motocyklu.
Vpředu nalezneme USD vidlice o průměru 41mm s možností nastavení tvrdosti pružin. Na pravé vidlici lze pomocí ovládacího šroubku seřizovat průtok oleje a tím korigovat rychlost stlačení a vysunutí teleskopických vidlic. Tahle vlastnost není zcela optimální, v každém případě je to lepší než absence jakéhokoliv nastavení. Zadní centrální odpružení dovoluje jezdci nastavit tlumič zcela podobně jako je tomu u předních vidlic čili předpětí pružiny a rychlost tlumení. S vyšším výkonem musí jít ruku v ruce i brzdový systém. Na Z800 jsou v přední části použity zcela nové čtyřpístkové třmeny Nissin a dvojice větších kotoučů pro lepší výkon brzdného účinku. Na zadní straně je namontován plovoucí třmen Nissin s jedním pístkem a 250mm velkým kotoučem. A do čeho Kawasaki obouvá nového „Zeda“? Motocykl vyjíždí z továrny na paprskových sedmnáctkách obutých do pneumatik Dunlop Sportmax D214.
Protože obvykle testuji spíše supersportovní motocykly, usednutím za řídítka osmistovky jsem okamžitě nabyl dojmu, že to bude po dlouhé době velký relax. Ano, mám na mysli ergonomické řešení stroje, které je více než zdařilé, tedy alespoň na mou středně velkou postavu. Mírně vyvýšená rovná řídítka umožňují mému tělu se moc nenaklánět dopředu a zaujímám vcelku pohodlnou pozici, při které mám větší kontrolu nad motocyklem. Náramně funguje potah sedačky se vzorem modelové řady, ten vytváří drsnou plochu a kterýkoliv motorkářský oděv na něm drží jako přibitý. Výška sedla 834 mm je ušitá na přímo na mou míru a dostatečně jistím nohama obkročmo stojící motocykl. Zaujal mě také tvar sedmnáctilitrové nádrže, který umožnil poměrně slušně sevřít kolena a mít tak co nejmenší odpor proti větru.
Po krátké aklimatizaci vyrážím vpřed a již po pár ujetých metrech se nemůžu nabažit dokonalé funkčnosti šestistupňové převodovky. Tak krásně čistý a přesný chod jsem, a to se přiznám, ani přinejmenším nečekal. Požadavek na přesné řazení je na místě například u sportovní ZX-10R, ale u naháče mi to opravdu vyrazilo dech. Když už jsme u převodového ústrojí, je třeba vyzdvihnout i bezchybnou funkci vícelamelové spojky v olejové lázni, která s tím bezprostředně souvisí. Bohužel, během těch pár set metrů jsem rovněž poznal první neduh, a tím byla ne moc zřetelně čitelná přístrojovka, zejména digitální otáčkoměr v samotném středu panelu. Je jasné, že otáčkoměr není až tak pro jízdu důležitý, ale když už je na motocyklu namontovaný, měl by hrát dominantní úlohu v přístrojové desce. Kdybych si měl vybrat, asi bych skočil po analogovém otáčkoměru, jaký měl předchozí model Kawasaki Z750.
Průběh motoru hodnotím velmi dobře. Přepracované poměry jednotlivých rychlostí a o dva zuby větší rozeta má za následek hodně uspokojivou akceleraci. Motor se díky těmto vlastnostem lehce vytáčí, asi jako tchýně na první našlápnutí. První tři rychlostní stupně se vážně nemají zač stydět, protože 113 koní na lehký převod demonstruje neuvěřitelný steeplechase. Zkrátka jsem si užil hodně legrace, a přestože byste to na první pohled do nového Zeda neřekli, nemá sebemenší problém nahrnout jezdci adrenalin do žil. Na druhou stranu, pokud zvažujete koupi motocyklu pro svižné cestování alá turbohltač kilometrů, v tomto případě se poohlédněte po něčem robustnějším s kapkou komfortu na dlouhé cesty. Ve vysokých rychlostech to zkrátka bez pořádného větrného štítku dlouho nevydržíte. Konstantně se dá jet maximálně okolo u nás povolených 130 km/h. Pro tento případ nabízí Kawasaki v příslušenství větší štítek a je otázkou jak moc velká změna by to byla.
Jízdní vlastnosti kopírovaly cestovně nastavený podvozek, který se ve vyšších rychlostech trochu pohupoval. Díky rovným řídítkům a nízkému těžišti je naopak Z800 velmi čiperná a hbitě reaguje na povel jezdce téměř okamžitě. V zatáčkách jsem si lebedil, jak mi drží vnější noha na lité stupačce bez gumové části pro redukci vibrací, člověk má hned na motocyklu lepší cit a kontrolu. Nové brzdové ústrojí nezklamalo a po celou dobu mého testu odvádělo perfektní práci a na jeho účinnost jsem se mohl kdykoliv spolehnout. Užil jsem si mnoho legrace, která nestála mnoho, protože při agilní jízdě motocykl papal kolem 6 litrů na sto kilometrů, a to si myslím je slušná hodnota při uživení 113 koní.
Kawasaki Z800 mě nadchla nejen svou originální vizáží, agresivním pojetím, ale také svým vnitřním faktorem, který má v sobě a nelze moc popsat. V každém případě motocykl předčil má očekávání a jen těžko jsem ho vracel zpět, protože jízda na něm byla plná dobrodružství a legrace a to by měl splňovat každý motocykl.
Kawasaki také spustila speciální microsite pro model Z800.

Informace o redaktorovi

Tomáš Mikšovský - Výška testovacího jezdce: 174 cm

Stáhněte si vybrané fotografie na pozadí vašeho PC

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 18x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist