Kawasaki Z300 – Á dva Zed

Řadu Z doplnila nahatá třístovka Z300, která splňuje předpisy kategorie řidičských průkazů A2. Oproti větším sourozenců je po všech stránkách pochopitelně mnohem drobnější, nicméně stejně jako ony staví na atraktivním agresivním designu, který se mladým puškám bude líbit.

Řadový osmiventilový dvouválec o objemu 296 ccm dokáže vyprodukovat nějakých 39 plnokrevníků, kteří kompletně zařechtají při 11 000 otáčkách. Čas maximálního točivého momentu 27 Nm přichází už o 1000 otáček dřív. Motor je uložen v trubkovém ocelovém rámu a na jízdních vlastnostech se podílí společně s pevně nastaveným továrním podvozkem.
Že se jezná o mašinu nižší kubatury prozrazuje zadní pneumatika rozměru 140/70 obutá do sedmnácti palcového disku. Přední pneumatika má rozměr 110/70-17 a vidět můžete krásný deseti paprskový disk.

Kawasaki Z300 plně natankovaná a se všemi provozními náplněmi, jako jsou olej, chladící kapalina, váží 168 kilo. V případě „ábéeskové“ verze je to pouze o dvě kila více. Zde je potřeba dodat, že nádrž pobere 17 litrů benzínu, což při průměrné spotřebě 4 litry zaručí slušný dojezd. Sedlo 785 milimetrů zase zaručí, že v klidu došlápnou nižší postavy, ale i drobnější slečny.

Hodnocení designu nechám na každém z vás, protože každému voní něco jiného. Sám za sebe musím říct, že je Z300 povedenou mašinou, která není své řadě „Z“ nic dlužna. Celkově působí velice kompaktně a dojem tak kazí snad jen obyčejná kyvka. Vzhledem k tomu, že se vyrábí v Thajsku, je dílenské zpracování na hodně vysoké úrovni. Je fajn, že se pod sedlem spolujezdce našel alespoň malý odkládací prostor, na kola byly namontovány zubaté kotouče nebo že bylo použito světlo z dospělé Z800.

Jak je malá, si uvědomíte až ve chvíli, kdy ji skočíte za hefty. Řídítka jsou úzká a sedlo nízko položené. Právě to bude důvod, proč potěší mladé střelce, ale i slečny. Určitě se jim bude líbit také úzká stavba a pocitově nízká váha. Musím přiznat, že do této chvíle na mě Z300 působila jako mnohem větší motorka, než je tomu ve skutečnosti. Z macaté výfukové koncovky se line utlumené bublání řadového dvouválce, což je dalším signálem, že randím s nahotinkou, která splňuje limity třídy A2. Vzhledem k tomu, že měřím nějakých 174 centimetrů, můžu říct, že mi kluci japonský ušili Z300 na míru. Hádám, že vyšší postavy budou mít trošku problém a na Kawu se jen tak tak poskládají. Naopak bych řekl, že drobná stavba výborně sedne své cílové skupině a určitě potěší holky, které nebudou mít problém došlápnout na semaforech na zem. Osobně bych přivítal širší řidítka, protože sériová mi připadají dost úzká. Teď už jsem ale zvědav, jak se zelená dračice předvede v provozu. Bude to holka pro všechno, na kterou bude spoleh při povinnostech všedního dne a nepřipraví mě o nějaké to vzrůšo na okreskách za městem?
Řadím za jedna a jdu se podívat, jak se věci mají. Z300 působí od prvních metrů klidně a překvapuje hodně uhlazeným projevem. Je zajímavé, jak dvouvál funguje hezky lineárně od nízkých otáček a plynule přechází přes střední pásmo. Zásadní zlom nastává někde kolem osmi tisíc, kde se Kawa nadechne a čapnou v ní saze. Výkon kupodivu nepovadá, ale naopak stále narůstá, takže se z učesané slečinky stává pěkně rozdováděná divoška. Fakt bych nečekal, že její motor bude plný temperamentu až do omezovače, který se zakuckáním připomíná těsně před třinácti tisíci!

Přesně takový průběh výkonu se hodí pro běžné ježdění, kdy člověk nepotřebuje tlačit na pilu. Kawa má totiž velké pochopení pro jízdu na pohodu, kdy si bohatě vystačí s nízkým a středním pásmem otáček. Krom toho jí musím vyseknout poklonu za to, že to všechno dává bez nervózního cukání a nepříjemných vibrací. Když pak mizím ven z města a mám chuť se trošku vyřádit na oblíbených okreskách, zelená nahotinka není proti. Stačí držet otáčky nad osmi tisíci a minimálně do dvanácti nepolevovat. Kromě temperamentu a svižné jízdy si bezesporu vychutnávám parádní vřískání vytočeného dvouhrnku. Že se ale umí rozkřičet holka jedna zelená.
Inženýři nasekali šestistupňové převodovce jednotlivé rychlosti poměrně blízko k sobě a tak než řeknete švec, máte tam naládovanou šestku. Šestka je poměrně silná, takže na ní není problém jezdit i v nižších rychlostech po městě. Horší je to však při delším cestování, kdy už při stovce je motor docela vytočen. Na šestku ke stokilometrové rychlosti totiž potřebuje sedm tisíc otáček a když pak nasadíte dálniční povolené maximum 130 km/h, bude analogový otáčkoměr ukazovat dokonce devět tisíc. Vzhledem k charakteristice převodovky, postrádám ukazatel zařazené rychlosti. Že by tu měl svoje opodstatnění je bez debat a rozhodně by mohl nahradit ukazatel ekonomické jízdy. Ten mi totiž u motorky tohoto kalibru připadá naprosto zbytečný… to proto, že si Kawasaki Z300 během testu říká plus mínus o čtyři litry benzinu, a to opravdu není důvod řešit, jestli náhodou nezacházíte s plynovou rukojetí hruběji a chtělo by to lehčí pravačku.

Na úzkých zakroucených silničkách se Z300 dokáže skvěle postarat o slušnou porci jednostopé zábavy. Je to hlavně díky vysokootáčkovému motoru a tvrdšímu podvozku. Jakmile se lítá na asfaltkách s kvalitním povrchem, jde drobná Kawa z jedné zatáčky do druhé jako pírko. Utažené vingly, ale i rychlejší táhlé zatáčky zvládá bravurně a hezky drží stopu. Je opravdu příjemné, jak je Kawa obratná a jak se jednoduše ovládá. Pár otazníků v hlavě mají na svědomí thajské bačkory. Bez mučení přiznávám, že k maximální důvěře potřebuji více času a pár desítek projetých zatáček. Teprve potom zjišťuji, že pro normální lítání v silničním provozu bohatě stačí a opravdu není důvod se ničeho obávat. Naopak bych si dovedl představit o něco účinnější a hlavně lehčeji ovladatelnou přední brzdu. Při ostřejším brzdění je potřeba za páčku fest zabrat a do hry zapojit minimálně ukazováček s prostředníčkem. Jasně, brzda ostrá jako břitva není pro začátečníky ideální, ale v tomhle případě by lehce nabrousit zasloužila.

S Kawasaki Z300 jsem neměl slitování a nemilosrdně jsem ji zapřáhl do povinností všedního života, takže jsme spolu něco najezdili v ulicích matičky Prahy. Musím říct, že tady nepotřebuji víc. Kawa těží ze své drobné stavby a velice příjemné ovladatelnosti. Obratnost je v ucpaných ulicích potřeba jako sůl a právě tam se cítí skvěle. Kromě jízdních vlastností oceňuji také vyklidněný motor, který má pochopení pro klidnou jízdu a jezdci nepřidělává starosti cukáním nebo jiným nervózním chováním. Také zde bych uvítal ukazatel zařazené rychlosti a nezlobil bych se ani za zrcátka s lepším výhledem.
Suma sumárum, Kawasaki Z300 splnila moje očekávání a nezbývá než konstatovat, že až na pár drobností je moc povedenou nahotinkou splňující kritéria řidičáku A2. Asi nejvíce mě dostala svým motorem, protože jeho plynulost ve středním pásmu a živelnost ve vysokých otáčkách fakt stojí za to. Mezi nejsilnější stránky bezesporu patří parádní ovladatelnost a pocitově lehká váha. Díky tomu je Z300 ideální motorkou pro každodenní použití v hustém provozu metropole, ale i sportovním nářadím na okreskách za městem. Pokud by vás tahle nahotinka zaujala, je možné ji omrknout u zelených prodejců, kteří si ji cení na 129.000 korun. K mání je také o deset tisíc dražší verze s ABS a vybírat je možné ze dvou barevných variant. Osobně si myslím, že na dračku půjde hlavně v tradiční zelené, protože v těchto šatičkách je to opravdu fešanda.