Kawasaki Z1000SX

Text: Petr Poduška | Foto: Jiří Jevický , Press | Zveřejněno: 13.4.2011 | Zobrazeno: 52 410x

Když totální rekonstrukce super-naked modelu Z1000 vloni přinesla samé kladné ohlasy, Kawasaki přistoupila k logickému kroku, a vyvinula jeho kapotovanou verzi. Řada jezdců dává přednost komfortu a ochraně před náporem větru, a současně si nechtějí za jízdy hrbit záda. Proto přichází nová Kawasaki Z1000SX, kterou jsme podrobili redakčnímu testu hned na začátku její kariéry.

Kapitoly článku

Když se budeme chtít vydat k úplným kořenům, musíme se vrátit až do roku 1972, kdy Kawasaki představila model Z1. První japonský stroj s řadovým čtyřválcem a rozvody DOHC byl dokonce několikrát označen za první superbike. The King“, jak se tenkrát Z1 přezdívalo, se honosí celou řadou dalších prvenství, z nichž za zmínku například stojí první vítězství japonské značky v americkém mistráku AMA. Toho Kawasaki Z1 dosáhla v roce 1977, ale o dva roky později už byla výroba legendárního motocyklu ukončena. V roce 2003 továrna oprášila zašlou slávu Zetka, a vrátila při příležitosti třicátého výročí na scénu model Z1000. Upravený motor ze supersportu ZX-9R s větším zdvihovým objemem vynikal hlavně špičkou krouticího momentu, umístěnou v nízkých otáčkách. K modernizaci Z1000 došlo v roce 2007 , a současná podoba nahaté Kawasaki Z1000 byla představena na výstavě v Kolíně na podzim 2009.

Protože jsme zatím neměli příležitost podívat se podrobněji ani na nekapotovanou verzi, ze které varianta SX vychází, pojďme se rovnou seznámit také s ní. V případě modelu 2010 nešlo o žádný facelift, ale kompletní modernizaci od podvozku, přes hnací ústrojí až po design. Nový dvojitý páteřový rám v rámci úspory kil začali odlévat z hliníku, a jako mezikus k uchycení zadní kyvné vidlice konstruktéři využili motor. Zadní tlumič se od roku 2010 obejde bez oddělené nádobky, a zároveň změnil polohu na téměř horizontální, přičemž přepákování je umístěno nad úrovní vidlice. Toto řešení přispělo jednak ke snížení sedla o půl centimetru, ale především k centralizaci hmotnosti. Přední obrácená vidlice je už plně nastavitelná.

Zbrusu nový hnací agregát vyvinutý pro Z1 vychází ze supersportu ZX-10R, ale v zájmu lepšího uplatnění v kategorii super-naked dostal o milimetr větší vrtání i zdvih a jeho zdvihový objem se následně zvýšil na hodnotu 1 043 ccm. Výkonové parametry díky tomu výrazně poskočily na 138 koní v 9 600 a 110 Nm v 7 800 otáčkách. Ztrátám na dosaženém výkonu zabraňuje nový systém Cool Air, který přivádí do airboxu studený vzduch přímo z náfuků na přední minikapotě.

Nová Kawasaki Z1000 se dostala v segmentu super-naked velmi rychle mezi elitu. Proč se tedy nesvézt na vlně úspěchu ještě dál? U Kawasaki si byli dobře vědomi sportovního potenciálu velkého Zeda, a oblékli jej proto odshora dolů. To může vypadat jako krok vedle – nejdřív útěk od supersportu k naháči a teď zase zpátky k celokapotě? Jistě, ale co když někdo opouští svoji milovanou ZX-10 tak trochu s těžkým srdcem? Touží po větším komfortu, ale zároveň nechce ztratit image? Na takové dilema musí Z1000SX být učiněná spása, protože za kapotovaným zetkem se budou otáčet holky stejně, jako by kolem projela Ninja.

Kapotáži nové Kawasaki nelze upřít agresivní vzhled, a vizuální příslušnost k značce je z designu rovněž více než patrná, i když se zrovna nedíváte na barevné provedení zelená Lime. Do celkového konceptu dobře zapadá také přední blatník. Nahrbený postoj predátora s většinou hmoty koncentrovanou před a pod nádrží zůstal zachován ve stejném duchu jako u Z1000. Stejně jako u výchozího modelu vypadá také odlehčená část kolem sedla, kterou zakončuje decentní světlo z LED diod, doprovázené lehkými směrovkami s čirou optikou. Dvě typické koncovky výfuků, které dostaly pro verzi SX černý povrch, odkrývají podstatnou část zadního kola, obutého do poctivé stodevadesátky. Jediné, co mi trochu zkazilo celkový dojem, jsou přední blinkry, které příliš nápadně vyčnívají z jinak ladné siluety. Na jejich obranu je ale třeba uvést, že jsou chytře uchyceny v gumových pouzdrech, aby v případě pádu nevylámaly okolní plast.

Kawasaki prezentuje model Z1000SX jako sportovní motocykl s možností praktického a cestovního využití. Čím se ještě, kromě kapotáže, liší od holé Z1000? Měly by to být především turistické vychytávky. Začneme plexištítkem, který se dá pomocí páčky pod přístrojovkou jednoduše nastavovat do třech poloh. Kdo tedy sáhne po Z1000SX, má možnost lépe využít vyššího umístění řídítek. Ta jsou u obou variant také rozdílná – zatímco k ovládání Z1000 dostanete klasická jednodílná trubková řídítka, uchycená ve svorkách na horním můstku vidlic, u SX najdete systém uchycení každého řidítka zvlášť v držáku objímajícím horní konec vidlice. Výška řídítek se u obou verzí shoduje, SX má ale hefty o centimetr posunuté dozadu. Sedět tedy můžete ještě o něco víc rovně, navíc komfortně v závětří. V ovladačích žádné rozdíly kromě barvy páček nejsou, a všechna tlačítka najdete na obvyklých místech. SX však hrdě demonstruje sportovní ambice v podobě radiální pumpy přední brzdy, a také převod plynových lanek má sportovnější provedení. Každý z modelů má ale jinak uchycená zrcátka – konkrétně u SX jsou namontována v přední masce a díky většímu odstupu poskytují kvalitní výhled. Důležitá výhoda z hlediska praktického využití, kterou oceníte hlavně v městském provozu.

Za plexištítkem se schovává přístrojová deska, převzatá s mírnými úpravami ze ZX6-R. Analogový otáčkoměr doplňuje digitální displej s ukazatelem rychlosti jízdy, palivoměrem, hodinami a tripmetrem. Po uchopení řídítek a pohledu na přístrojovku je čas dát nohu na stupačku. Tady nacházíme další rozdíl – místo na hliníkové zuby došlápnete u SX na pohodlný gumový potah, a to samé platí i pro spolujezdce. Pasažér má na rozdíl od Z1000 k dispozici komfortněji polstrované sedlo, a také postranní madla. Přední stupačky jsou navíc uchyceny v gumových blocích, které eliminují přenos vibrací motoru do nohou, společně se závažími na koncích držáků. Další plus do kolonky turistické využití, kam můžeme rovnou zapsat také objem nádrže 19 litrů (versus 15 litrů u Z1000). Poněkud vtipně proti tomu vypadá zmínka o větším objemu úložného prostoru pod sedlem modelu SX – ten ani po zdvojnásobení velikosti nepobere o mnoho víc než povinnou výbavu a sadu nářadí. Překvapí ale svojí bytelnou konstrukcí. Po odemčení a sejmutí sedla spolujezdce se před vámi neotevře tradiční schránka z černého plastu, ale prohlubeň v hliníkovém masivu.

Taková jsou fakta a čísla, a teď už se pojďme s Kawasaki Z1000SX seznámit v praxi. První co uvidíte ze sportovně tvarovaného sedla, je poměrně velká nádrž, která se ale směrem dolů výrazně zužuje do prostoru pro kolena. Klíček po zapnutí spínací skříňky nejprve projde kontrolou u imobilizéru, a když je všechno v pořádku, může začít uvítací ceremoniál na přístrojové desce. Pak už stačí stisknout tlačítko startéru a všech 138 koní zpozorní. Z výfuků zazní při nízkých otáčkách příjemně hluboký tón, a automatický sytič po pár minutách ukončí svojí krátkou misi. Jednička se řadí lehce a téměř neslyšně, a také spojka při rozjezdu pracuje ukázkově.

Zkusíme se tedy konečně podívat, jak si u Kawasaki představují sportovní motocykl s všestranným využitím. To předpokládá dostat se nejdřív ven z města, kde se musí výkon motoru přece jen držet moc na uzdě. Pro Z1000SX ale pohyb po metropoli nepředstavuje žádný problém – zátah motoru je k dispozici skoro od volnoběhu a na popojíždění krokem v koloně stačí nechat zařazenou dvojku – jednička je poměrně krátká a hodí se jen na rozjezd. Ani manévrování v uličce mezi auty vám nepřidělá žádné vrásky. Vysoká řídítka umožňují dokonalý přehled o dění vpředu, při brzdění si netrápíte zápěstí, a s 238 kilogramy pohotovostní hmotnosti si díky umístění težiště poradíte také snadno. Když se kolona rozjede, o slovo se hlásí vyšší převodové stupně. Motoru Z1000SX ale příliš nezáleží na tom, jestli zrovna máte při padesátikilometrové rychlosti zařazenou trojku nebo pětku - jeho rozsah využitelných otáček je opravdu široký. Větší problém je odolat jeho neustálému svádění, protože na každý pohyb pravého zápěstí bez váhání reaguje a chce ukázat, co v něm je. Brzy dostane příležitost.

Opouštíme hlavní město po dálnici, a SX konečně dostává volno. Motor si drze říká o přidání plynu a taková žádost se těžko odmítá. Následuje okamžité odezva a potvrzuje se očekávání sametového zátahu. Raketová akcelerace je dostupná kdykoliv ma požádání, a zhruba od sedmi tisíc otáček jako by někdo zapnul ještě přídavný motor. Byla by škoda nechat takový potenciál zahálet na dálnici. Opouštíme D5 a pokračujeme směrem na Plzeň po prázdné státní silnici. Táhlé oblouky dávají sportovnímu charakteru Z1000SX vyniknout mnohem lépe. K opojnému zrychlování se najde důvod mnohem častěji, a také podvozek může naplno odkrýt svoje kvality. Sériově obouvané Bridgestony Battlax BT016R drží na asfaltu jako přibité a tuhý rám přesně drží zvolenou stopu. Radiálně uchycené přední čtyřpístky se s chutí zakusují do vlnkovaných kotoučů kdykoli je potřeba náhle zpomalit a vůbec nevadí, když se pro korekci rychlosti rozhodnete zrovna v náklonu. Účinek brzd je dobře čitelný a dá se přesně dávkovat. Překlápění z jedné zatáčky do druhé jde díky rozvoru 1 445 mm skoro samo, ale přitom nijak netrpí jízdní stabilita. Se Z1000SX si určitě neuděláte ostudu ani při volných jízdách na závodním okruhu.

Sportovní vlohy u Z1000SX jednoznačně dominují, a na cílovou skupinu dálkových turistů má Kawasaki políčeno zase jinou novinkou. Ovšem střelcům, kterým nevyhovuje příliš jednostranné zaměření ZX-10, a chtějí motorku využívat kromě sportovního vyžití také k praktickým účelům, může kapotovaný Zed za přibližně 300.000 Kč udělat velkého brouka v hlavě. Kdo s motorkou rovnou přikoupí za 17 tisíc sadu bočních kufrů v barvě, dá v pohodě i Chorvatsko ve dvou. A pro ty, kdo mají rádi jistotu i na vodě, je v nabídce také verze s ABS.