Kawasaki Versys 650

Když je něco dokonalé, je těžké na tom hledat mouchy.V Kawě se inženýrům před pár lety povedla vynikající motorka s dobrou cenou, která si získala zástupy spokojených jezdců. Vyrábět jí pořád stejně by ale byla trochu nuda, takže pro sezonu 2010 přichází Versys v novém kabátě.

Kawasaki Versys 650

Kapitoly článku

Nebudu se zbytečně rozepisovat o technice celé motorky. Nic se výrazně nezměnilo, takže se vše podstatné dozvíte zde. Tedy jen stručně - Versys pohání řadový dvouválec o objemu 649ccm převzatý z modelu ER-6 s upravenou charakteristikou průběhu pro střední otáčky. Motor obepíná trubkový rám. Odpružení zajišťují otočené vidlice na předku a centrál umístěný na pravé straně motorky vzadu. Kyvka je pak samostatnou kapitolou. Jedná se o hliníkový svařenec s moc zajímavý designem. Motorka má 17“ kola, která jsou trnem v oku nejednomu vyznavači cestovních endur. K motorce se ale náramně hodí a dávají jí sportovní vzhled.
Versys celkově opticky zhubnul a zeštíhlel, nová přední maska hodně pomohla a celkový design dostal agresivnější nádech. Za mě tedy změna k lepšímu. Inovací si prošlo i sedlo, které by mělo být zejména u spolujezdce pohodlnější. Pod sedlem zůstala někým kritizovaná konstrukce pro uchycení stupaček spolujezdce. Trochu překvapením je pro mě palubní deska, která je stejná jako na předchozí generaci. Asi nebyl důvod měnit, čitelná je dokonale a bílý otáčkoměr budí sportovní dojem. Ani ostatní ovladače se nedočkaly změn.
Versysu bohužel chybí centrální stojan, což je u cestovní motorky s řetězem dost velký handicap, bohužel je to daň za výfuk uložený pod motorkou, který snižuje těžiště stroje a samozřejmě i šetří nějaký ten materiál na svody. V neposlední řadě je pak podstatně jednodušší připevnění zavazadel, kterým výfuk nikde nepřekáží. I zvuk, který vydává koncovka je celkem sympatický, dvouválec příjemně duní a po přidání plynu o sobě dává vědět.
Posez na stroji je příjemně vzpřímený a uvolněný. Vše je tam, kde jezdec čeká a stupačky nabízí pro nohy uvolněnou pozici, která se dá vydržet i na dlouhých cestách. Sedlo je opravdu příjemné a za dobu testování se neprosedělo. Dostatek prostoru a pohodlí má i spolujezdec. Ten má k dispozici i velká pohodlná madla vedle sedačky.

Jízda

První zařazení doprovází rána jak kladivem o kovadlinu, takže tady se nic nezměnilo. Ani další stupně nezapadají tiše, ať jsem se snažil jak chtěl. Na druhou stranu hlučnost je jediným neduhem převodovky, jinak řadí naprosto přesně a rychle. Hodně mě překvapil projev motoru, ten se pocitově rozhodně nechová jako šestistovka a táhne opravdu přesvědčivě a to i ve vysokých rychlostech, kde má stále dost síly k akceleraci. Při dálničních přesunech oceníte možnost pružně zrychlit při stotřicítce. Co mi naopak ve vysoké rychlosti vyloženě vadilo byl větrný štítek. Přestože je nastavitelný, ve všech polohách mi nepříjemně foukalo na přilbu, nebo pod ní (mám nějakých 185cm), zde bych určitě sáhl po nějakém doplňkovém štítku, kterých je na trhu dost.
Velice příjemná je s Versysem jízda po městě. Motorka je dokonale ovladatelná a motor dostatečně pružný na rychlé odjezdy z křižovatek a zároveň podtočení při popojíždění mezi auty. Příjemná je i spotřeba, která se podle stylu jízdy pohybuje mezi 4,5 až 5,5 l. Malým zklamáním pro mě byla brzdová soustava. Brzdy se tváří opravdu sportovně, kotouče mají průměr 300 mm a jsou vykousané pro lepší chlazení. Na předváděcím stroji bohužel nefungovaly tak, jak bych si představoval, nástup byl opravdu pomalý a tupý. Důvodem byl fakt, že jsme nového Versyse dostali k dispozici jako první redakce a stroj byl teprve čerstvě zajetý. Brzdy ještě neměly možnost v nižším počtu najetých kilometrů - navíc v záběhovém režimu - pořádně sednout. Podobné chování jsme zaznamenali i u loňské redakční ER-6n, která se pořádně „rozbrzdila“ až po nájezdu 2 tis kilometrů.  Naopak příkladně pracují tlumiče, jsou dost tuhé a s Versysem se dá jet opravdu velice sportovně. Rozhodně ale není nepohodlně tvrdý.
Velice milým překvapením je chování motorky na nezpevněných cestách. Ač to na první pohled nevypadá, Versys se nechá po polňačkách vodit stejně jako jeho terénněji se tvářící kolegové. Podvozek slušně filtruje všechny nerovnosti a dává jezdci dobré informace o tom, co se děje pod koly. Každé podklouznutí je tedy včas cítit a dá se lehce korigovat. Na opravdový terén ale samozřejmě tahle Kawa nebude to pravé, už jen proto, že na ni neseženete pneumatiky opravdu terénním vzorkem. Asi nejterénnější obutí pro Versyse, které lze na trhu sehnat, je motardová pneu Pirelli MT60 dodávaná například pro Transalpa.

Závěr

Nový Versys se rozhodně povedl, navázal na tradici prvního modelu a ještě k tomu velice dobře vypadá. Bude vyhovovat jak pro každodenní ježdění třeba přes město do práce, tak pro dlouhé dovolené i do zemí, kde není povrch cest vždy ideální. Nezklame nakonec ani spolujezdce. Cena navíc zůstala velice přijatelná a motorka jako celek bude určitě hodně zatápět svým konkurentům, kterými jsou především Honda Transalp, Suzuki V Strom či BMW F650 GS.

Stáhněte si vybrané fotografie na pozadí vašeho PC

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.20
Známkováno: 20x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist