globalmoto_unor




Kawasaki Ninja 400 vs. Yamaha YZF-R3: Výkon nadevše?

Motorky spadající do kategorie řidičského oprávnění A2 nabírají na popularitě a vůbec se tomu nedivíme. Jednak je tu zástup motorkářů, kteří teprve čekají na velký řidičák a chtějí pěknou novou motorku, pak je tady skupina zkušených pilotů, které baví jejich obratnost a nutnost z nich ždímat naprosto vše. Kapotované sporťáky tuhle zábavu nabízí v nejkoncentrovanější podobě a my jsme se podívali na zoubek dvěma žhavým želízkům v ohni. Dokáže Yamaha se svou inovovanou R3 konkurovat loňské novince od Kawasaki, která přijíždí se znatelně silnějším motorem?

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Je to tak, zelená Kawasaki Ninja 400 není žádná novinka. Zelení ji představili už v říjnu roku 2017, jenže po ní byl takový hlad, že ji české zastoupení kompletně vyprodalo a nedostalo se ani na naší redakci. Mezitím stihla tahle motorka vyhrát mistrovství světa třístovkových supersportů se Španělkou Anou Carrasco v sedle a k tomu ještě přidat hromadu dalších národních vítězství. To zní hodně lákavě, na druhou stranu se nad žabičkově zelenou motorkou vznáší vysoká očekávání, která musí naplnit. Osobně jsem se na tohle porovnání hodně těšil, protože jsem v zimě měl možnost vyzkoušet letošní novinku od tří ladiček. Ve Španělsku na mě tehdy udělala vážně dobrý dojem, a i když má nižší objem a s tím související výkonové parametry, říkal jsem si, že Kawě vyrostla slušná konkurence.

Zelená zaujme na první pohled, v modré se skrývá elegance

Stejný pocit ve mně přetrvával i při přebírání Ninji. Ať chcete nebo ne, vaše motorka se vám prostě musí líbit, a já novému designu Kawasaki nemůžu na první pohled nějak přijít na chuť. Čtyřstovkový supersport, Ninja ZX-6R a nakonec Versys. Tyhle motorky spojují přední světla, která jsou oproti konkurenci sklopená na druhou stranu, a já se s tím pořád nemůžu popasovat. Chybí mi tam ten jednoduchý šípovitý tvar a celkově mi ty předky přijdou oproti zbytku motorky mohutné. Koukněte na malou Ninju z profilu a bude vám jasné, co tím myslím. Velké nadšení nezavládlo ani při usednutí do sedla. První pocit byl, že řídím stopětadvacítku. Řídítka nejsou ani nijak sportovně dole, navíc jsou na dnešní poměry celkem zavřená, přední palubka je taková obyčejná, i když výborně přehledná a na to, jak se z venku zdá předek velký, tak ze sedla nemáte vůbec pocit dospělé motorky.

Agresivní postoj a k tomu řídítka jak u cesťáku...

Yamaha na mě v zimě působila při usednutí lépe, ale pamatoval jsem si jí větší. To je ale tím, že jsem teď na obě motorky slézal z velikých motorek. Ve finále, když takhle stojí vedle sebe, jsou velikostně skoro stejné a v očích osmnáctiletého budou vypadat dospěleji, než ve skutečnosti jsou. Tady opět boduje víc Yamaha. Do boje vyráží s přední obrácenou vidlicí, která, ať chcete nebo ne, pocitově udělá strašně moc. Kawa nasazuje do boje svou klasickou agresivní zelenou, která na první pohled strhává pozornost a dělá z ní pořádného závoďáka, ale design Yamahy je celkově vyzrálejší, uhlazenější. Škoda jen té velké podsedlovky, ta působí trochu zastarale a nevýrazný černý spodek motorky jí také moc nepřidá. Když se vrátím zpátky za řídítka, tak tady používá R3 podobné triky, jako zvenku. Plošší rozevřená řídítka jsou uchycená závodnicky pod brýlemi, které jsou navíc krásně děrované. Aby toho nebylo málo, je před nimi displej, co vypadá, jak kdyby vypadl z R6 nebo R1. Tyhle na první pohled drobnosti ve finále dělají hodně a je to právě Yamaha, kde se pocitově cítím jako na velkém supersportu. Být mi znovu osmnáct, bude to mít hodně velkou váhu při finálním rozhodování.

Tady už je to lepší, ale pořád by mohlo být lépe

Obě motorky toho mají hodně společného. Když už jsem zmínil přistrojovky, tak v obou případech nabízí všechno co potřebujete - jasně a přehledně. U Ninji dominuje analogový otáčkoměr, kde je radost honit jeho ručičku, ale ani tradiční digitální otáčkové pole na R3 není špatné. Tady boduje zase moderní vzhled a absence jakýchkoli rámečků a ohraničení, která jsou u konkurentky. Každopádně tu je v obou případech dobře čitelný důležitý údaj o zařazené rychlosti a pak taky všechny klasické tripy, spotřeba, teploměr, palivoměr, hodiny nebo třeba informace o servisu. Tady si holky nemají co vyčítat.

Stejně to je v porovnávání nějakých praktických dovedností, protože jsou obě jak pírko a mezi auty ve městě se proplétají s lehkostí sobě vlastní. I jízdní pozice je ve městě v obou případech příjemná a ani nevadí, že má Yamaha o něco nižší řídítka. Pořád jsou dost vysoko, aby člověk nezažíval nějakou torturu. Tady jsme se s Prochym shodli na jednom - sakra, jsou to sportovní motorky, obě značky mají ve své nabídce také naháče, tak ať ty sporťáky udělají trošku radikální! Sportovní motorka v kapotách je to proto, aby se s ní sportovalo, a jestli si ji někdo vybere do města, protože se mu líbí, měl by zkrátka oželet trochu toho komfortu... Dost už ale osobních výlevů, objektivně vzato jsou obě motorky pohodlné i pro 183 centimetrů vysokého pilota, i když R3 má o chloupek prostornější pozici. Ani s jednou také nebudou mít problém řidiči a řidičky menšího vzrůstu. Ve městě jsou si i motory dost podobné, oba mají hladkou odezvu na plyn a na svůj objem mají i dost slušnou porci krouťáku ve spodním pásmu, každopádně u Kawasaki je přeci jenom znát objemová a krouťáková výhoda. Zatímco Yamaha je plochá jak školačka ze země jejího původu, Kawasaki má kolem šesti tisíc takový pěkný středoevropský krouťákový kopeček, na kterém se každý rád sveze. Ve finále ale bude člověk při běžné jízdě podobně rychlý na obou, Kawa trošku zatáhne a přeřadíte, Yamahu necháte trošku roztočit a taky tam šupnete další kvalt. Převodovky jsou opět bez chyby, mají jistý krátký chod a není problém tam sázet rychlosti bez spojky. Jen u Kawasaki mi občas dělalo problém najít neutrál. To by mohlo být lepší. Ve městě nebo při klidné jízdě je to hodně podobné i ohledně brzd a podvozků, které vás nevyklepou ani na horší cestě.

Tady vypadá rozdíl ve výšce řídítek strašidelně, ale tak zlé to nakonec není. Kawasaki to trošku dohání o 5 milimetrů vyšším sedlem

Do teď by nákup té či oné mohl být jenom otázkou designu a náklonosti ke značce. Obě mají i podobnou cenovku, na stránkách Yamahy najdete 144 990,-, v případě Kawasaki je to 154 900,-. Deset tisíc, za to už se dá koupit hodně pěkná přilba, můžete nakoupit hromadu doplňků nebo ujet 7375 kilometrů. Pokud tedy budeme počítat se spotřebou 4 litry, do které se s oběma motorkama v pohodě vejdete. Taky si za to ale můžete koupit lepší sportovní motorku. Ano, tohle jsou dva zástupci třístovkových supersportů, které slibují tvrdé brždění, rychlé průjezdy zatáček a nekonečné točení plynem nadoraz. V téhle disciplíně Ninja dokázala Yamahu zašlápnout jak housenku a nemyslete si, že je to jenom o koních. Jasně, v přímce je rychlejší. Výhoda 3,5 koně a hlavně skoro 10 Nm, které leží o tisíc otáček níž než je maximum Yamahy, není zanedbatelná. Když pojedou ty dvě vedle sebe, Ninja Yamaze vždycky ujede. Stalo se nám to i v případě že jsme si motorky prohodili a Prochy výkonový přebytek Kawy trošku dorovnal svou vahou. (Uloženou samozřejmě ve svalech, které snad nepoužije proti mně :D).

Kawa je zcela oprávněně na většině fotek vpředu

To by ještě nemuselo být tak zlé, jenže ona je Kawasaki lepší ve všem. Přijedete k zatáčce, vezmete za brzdu, a ona se do kotouče zakousne s mnohem větší chutí a čitelností. Tady teda testovací Yamaha nebyla v nejlepší formě, protože v zimě ve Španělsku jsem s R3 jezdil na okruhu, a i když byly brzdy vlažnější a mírně vyvadly, pořád brzdily. Teď se po pár průjezdech páčka propadla k řídítku, až to bylo nebezpečné. Zelená žabka přitom brzdila stále ukázkově. Síla zákusu by určitě šla vyřešit destičkami, vadnutí zase pancéřovými hadicemi, novou brzdovkou a pořádným odvzdušněním. To se nám ale z těch ušetřených 10 000 pěkný kousek rozkutálel. A pokud by chtěl majitel R3 dohnat i hbitost a ostrost podvozku Kawasaki, zbytek peněz by mu na to určitě nestačil. Ninja je pěkně sportovně tuhá, dá se na ní krásně zatlačit a ona proti tomu nemá jedinou připomínku. Jezdil jsem s ní po známé zatáčkové silnici sem a tam jako magor a ona pořád neměla dost. Nakonec jsem toho musel nechat, smrdělo to totiž pořádným průšvihem. Pořád jsem mohl brzdit později, být na ní hrubší a posílat jí do zatáček ve větších rychlostech. Super věc na okruh, méně už vedle svodidel... Každopádně jsem si to sportování náramně užíval - motor už dávno nevyužíval střední pásmo, ručička naopak neustále hoblovala hranici 10 000 otáček, kde je maximální výkon. Vůbec mi taky nevadilo, že patou občas šlápnu na výfuk, místo toho jsem si užíval tu lehkost, s jako můžu motorkou praštit do zatáčky. Když jsem pak zastavil a celé se to rozleželo, začal se mi i ten design tak nějak víc líbit. Není to zkrátka na první pohled, ale určité kouzlo v sobě má.

Brzdy, motor, podvozek, všechno to podporuje její sportovní náturu

Bude to tvrdé a poslední dobou se to ve srovnávacích testech moc často nestává, ale pro mě je jasným vítězem Ninja. Měli jsme tu dvě sportovní motorky kategorie do 35 kW a zelený stroj je zkrátka sportovnější. Kdyby to byl srovnávák univerzálů, sportovně-cestovních motorek nebo motorek pro dojíždění za prací, možná by to skončilo jinak. Zastávám názor, že na univerzální práci jsou tu naháče a jiné další motorky, sportovní motorky jsou od toho, aby sportovaly. Tohle resumé můžete brát jako pohled mladého janka, pro kterého je nejdůležitější dát si kolínko a být všude první. Jenže ono to není tak jednoznačné, což potvrzuje Prochyho pohled na věc v další kapitole...

Yamaha sice není můj vítěz, ale to neznamená, že s ní není sranda

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 177 cm
Honza Zajíček (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 183 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Který model byste si vybrali vy?

  1. Hlasováno: 69x
  2. Hlasováno: 26x

Hlasování

Dotazník se zobrazí pouze přihlášeným uživatelům. Nejste bohužel přihlášení, tuto akci můžete provést v pravém horním rohu nebo se nově registrovat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 132 Kč od 15 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
KulímR1 přispěl 9 Kč
vopák přispěl 9 Kč
Jarda přispěl 9 Kč
Petr7474 přispěl 9 Kč
Freddy_X přispěl 9 Kč
callowsick přispěl 9 Kč
MiroSz63 přispěl 9 Kč
Enegy přispěl 9 Kč
masi přispěl 9 Kč
MrZman přispěl 9 Kč
A_jap přispěl 9 Kč
NP přispěl 6 Kč
srsen600 přispěl 9 Kč
DoktorMax přispěl 9 Kč
i3ii přispěl 9 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):



TOPlist