J. H. Pento Duo

Úvod, test

Pento Duo vzhledově navazuje na starší jednosedadlovou verzi Pento Morini. Je však vybaveno jiným, oproti motoru Babetta (později Morini M1K) výkonnějším agregátem Morini RV K. Díky tomu bylo možno předimenzovat motocykl pro dva jezdce. Nápomocna tomu byla také robustní a pružná konstrukce páteřového rámu. Stejně jako u všech ostatních modelů značky Pento, je nádrž na palivo integrována přímo v rámu. V případě modelu Duo pojme 4 l paliva. V podsedlové části tak díky absenci klasické palivové nádrže vzniká odkládací prostor pro různé drobnosti. Jako materiál střídmé karoserie je i zde použit laminát. Dílenské zpracování si jednoznačně zaslouží ocenění.

Osvědčeným prvkem ochrany rámu je také takřka nezničitelná prášková barva Komaxit. Pro někoho může být jistou nevýhodou absence blikačů, ale to je jen detail, který hravě napravíte mávnutím příslušné paže a ještě se při tom protáhnete. U minimotocyklů je to zcela běžný jev. Klasickým světlem a koncovou svítilnou je motocykl samozřejmě vybaven. "Troubit" (spíše zvonit) lze zvonkem dobře známým z jízdního kola. Jedna "nepříjemná" záležitost vás však nemine. V rámci nové legislativy nastala povinnost mít i na těchto motocyklech přilbu. Nově bude také v dohledné době nutné každý stroj zaregistrovat kvůli značce a číslu.
Po motorové stránce na tom Pento Duo není vůbec špatně. O výkon úměrný minimotocyklu se stará již zmiňovaný klasický dvoudobý vzduchem chlazený jednoválec Morini RV K. Ten se vyznačuje opravdu výbornými vlastnostmi. Při delší jízdě netrpí únavou, či přehřátím a podává stále stoprocentní výkon. Bez ohledu na prostředí, obsazení a styl jízdy se spotřeba pohybovala lehce pod 2 l/100 km. Duo je velmi pohodlné, co se jízdních vlastností týče. Velice příjemné je dvojité precizně čalouněné sedlo. Nicméně delší vzdálenosti jsou znát. Je to dáno především časovou náročností, nepohodlím rozhodně trpět nebudete a minimotocykl to jistě vydrží.
Mimochodem jeho výdrž a spolehlivost je dostatečně odzkoušena na dlouhých cestách kolem republiky a Slovenska, které pan Holík se svým týmem podnikl již několikrát. Řízení stroje zvládne opravdu každý. O bezpečný start se stará nožní startér se sytičem. Stačí jen pustit kohoutek benzínu přepnout klapku sytiče a našlápnout. Sytič se automaticky vypne s razantnějším přidáním plynu. Pozor jen na poněkud vratký stojánek! Jediným zádrhelem je stupačka řidiče, kterou je nutné v prostoru startovací páky vždy před každým našlápnutím sklopit. Také je pravdou, že ačkoliv stroj disponuje kvalitním odpružením, brát druhého pasažéra je spíše nouzové řešení, zvláště pokud jste robustnější postavy. Zmiňovaný problém se stupačkou vám samozřejmě odpadne, pokud si objednáte verzi s elektrickým startérem, ten je montován na přání. Velice potěšujícím faktorem je převodovka s variátorem, která vám automaticky mění převodový poměr. Dvoumístný model byl tak první český motocykl s touto převodovkou. Pento Duo je svými malými rozměry a nákupním košem (u testovaného modelu chyběl) předurčeno pro městské nákupy a cesty do přírody. Jízda zatáčkami je vcelku bez problémů, jen je třeba počítat s menším průměrem (bezdušových) kol a tedy díky tomu i větší nestabilitě. Pento také lehce dostanete do auta, především díky sklápěcím řidítkům bez velkého množství ovládacích prvků. Najdete na nich pouze rychloměr s tachometrem, přepínač světel a tzv. "chcípák". Stroj se tak stává velice skladným a může sloužit jako dokonalý společník na vaši dovolené při zkoumání okolí.

Závěr:

J. H. Pento Duo je díky své nízké hmotnosti (53 kg) a lehké ovladatelnosti vhodné pro začátečníky a "sváteční jezdce", ale i ostatním velice dobře poslouží jako ideální dopravní prostředek na kratší trať. Drobnou vadou na kráse může jen pro někoho být nutnost míchání oleje do paliva. Ty náročnější z vás, co rádi řadí, jistě potěší informace, že se chystá i ostřejší verze s manuálním řazením. Ta by měla podle výrobce nést označení Sport. Testovaný model J. H. Pento Duo je v prodeji za 28 000 Kč.