Vyzkoušeli jsme nové Husabergy 2009 na Slovensku

Abychom se dozvěděli o Husarech 2009 něco víc, vyrazili jsme do slovenského Půchova. Tam jsme napřed sedli do lavic a důkladně probrali anatomii obou exemplářů. Po teoretické části nastal čas pilné studentíky postavit před praktickou zkoušku věci – posloužit k tomu měl motokrosový areál ve Sverepci, kde si to nedávno rozdávali borci Mistrovství světa MX3. Ale hezky po pořádku. To, co by mohlo novou generaci Husabergů nejlépe vystihnout, shrnu do pár bodíků:

• nový čtyřtaktní SOHC motor se 70-ti stupňovým úhlem válce,
• elektronické vstřikování paliva
• pevný chrom-molybdenový rám s plastovou podsedlovkou,
• sportovní útlá stavba,
• nízká hmotnost,
• snadná ovladatelnost.

V chrom-molybdenovém rámu pulzuje revoluční čtyřtaktní SOHC motor se 70-ti stupňovým úhlem válce. Díky tomu se podařilo umístit klikovou hřídel poblíž celkového těžiště stroje a tím přispět k vylepšení jízdních vlastností. Plochý válec umožnil posunutí klikové hřídele o více něž 100 milimetrů nahoru a také o 160 milimetrů dozadu, čímž se rotující kliková hřídel dostává blíže těžišti stroje. Obsah válce „menší“ čtyřipade je přesně 449,3 ccm, u pětsetsedmdesátky to dělá 565,5 ccm.

Plnění paliva si vzalo na triko elektronické vstřikování Keihin. U ostrého endura určitě stojí za zmínku absence „kick startu“, takže vám nezbývá než věřit, že bude elektrický startér vždy připraven poslechnout polechtání pravého palce... Důvodem není nic jiného, než ušetření pár kilíček váhy. Také proto se váha pohonné jednotky dostává na hodnotu zhruba 31 kil a mezi oběma objemy je rozdíl pouhé půl kilo. Šestistupňová převodovka našla své místo pod motorem. Vůbec celý agregát vypadá, jakoby jste vzali klasický motor, zrcadlově ho otočili a ještě pak sklopili o 90˚.
Podvozek Husabergů FE 450 i 570 je totožný, tvoří ho chrom-molybdenový rám a technologická libůstka, tedy podsedlovka vyrobena z odolného plastu s kříženým vláknem. Hlavním důvodem použití tohoto materiálu je opět ušetření nějakého toho kg váhy. Husarský podvozek nemohl dostat jinou značku odpružení než WP, jako je tomu u velice blízkých příbuzných KTM. Zadní kyvka se zdvihem 335 mm je řešena plně stavitelným centrálem bez přepákování, což je menší výhoda při další údržbě, jak po stránce finanční, tak praktické.
Nové Husabergy nabízí pro individuální „set up“ ještě něco navíc a tím je možnost volby mezi „High speed/Low speed“ nastavením. Přední obrácená vidle WP o průměru 48 mm je taktéž plně stavitelná se zdvihem 300 mm. Podobně jako u odpružení bylo víc než jasné, že se na „eféčka“ budou montovat brzdy Brembo. Modré ráfky D.I.D. nazuly pneumatiky Metzeler Six Days Extreme, přičemž přední jednadvacítka je rozměru 90/90 a zadní osmnáctka 140/80.

Hned vedle hlavní věže sverepeckého motokrosového areálu stojí 16 kousků až nezdravě vyleštěných offroadových Husabergů. Osm z nich zdobí drobná samolepka s číslem FE 570 a dalších osm FE 450. Nic jiného neprozradí, jaký motor modrožlutý Husar ve svém rámu svírá. Neváhám ani chvíli a jdu omrknou detaily nové generace švédských teréňáků, které si vždy šly svou vlastní cestou. Mimochodem, již před dvaceti lety se světu předvedl první prototyp, kterému, ostatně jako všem ostatním Husabergům, dával chuť do života čtyřtaktní jednoválec a zdobily ho modro-žluté plasty.
Pochopitelně i nula devítky jsou věrné tradičním barevným kombinacím a také bílá barva dostala svůj prostor. Bílý je například zadní blatník s bočními tabulkami v jednom kuse (což není zrovna praktické), přední maska s ostrými rysy nebo protektory předních kluzáků polepeny zbrusu novým logem Husaberg. Přední blatník se tvarem velmi podobá mašinám oranžových barev. Pro větší pevnost ho vyztužil plastový šípovitý klín probíhající z masky pod světlem.
Za maskou se skrývá drobný LCD displej, ze kterého vyčtete vše nejnutnější, co u ostrého endura potřebujete znát – například rychlost, stopky nebo počítadlo ujetých kilometrů. Na pravé straně bezhrazdových řidítek je umístěn velice dobře přístupný přepínač map motoru, který má funkční jen první tři polohy z deseti možných. Nula probouzí režim „začátečník“, jednička reprezentuje standardní nastavení z továrny a dvojka „profi“. Vedle plynové rukojeti najdeme pouze tlačítko elektrického startéru. Zato levá část řídítek je na ovládací prvky mnohem štědřejší, protože zde najdete přepínač světel, tlačítko vypnutí motoru, klakson nebo falešný ovladač směrovek.
Na první pohled obyčejná páčka spojky disponuje pro offroady velice užitečným vyklopením a tím se dá do určité míry zamezit jejímu zlomení. Boční spoilery skvěle pomatou nezasvěcené jedné stopy, ty napravo budou vidět mašinu Berg a ty vlevo zase Husu. Pod nimi se skrývají chladiče a nádrž s netradičně umístěným vzduchovým filtrem. Přístup i vyjmutí filtru je velice snadné, stačí sundat sedlo pomocí táhla, filtr odjistit a je venku.


Samotná nádrž je také zajímavým řešením, je zhotovena z lehce průhledného plastu, aby bylo poznat, kolik zbývá paliva. Osm a půl litrová nádrž působí jakoby tříkomorová, dvě jsou po boku pod spoilery a třetí probíhá pod sedlo do míst, kde u většiny teréňáků bývá prostor vzduchového filtru. Opět prvek hrající do karet ideálnímu těžišti stroje. Nebyl by to správný Husaberg, kdyby pod kratším a ofroaďácky tvrdým sedlem chyběl charakteristický trojúhelník, kterým můžete vidět skrz mašinu. Ne že by plnil funkci nějakého kukátka, to ne, ale jeho čas nastane jakmile se dostanete do úzkých, protože i sebemenší madla, za které budete moci zabrat a Husara vytáhnout, jsou k nezaplacení. Hodí se i při jakékoliv manipulaci v garáži nebo při nakládání na vlek.
Rám v černém provedení působí velice líbivě, ovšem praxe ukázala, že po pár hodinách ježdění v terénu udělají motokrosové botky své a černý lak se začne odírat, to je pak rychle po parádě.
Husabergy nejnovější generace jsou opravdovou pastvou pro oči, vše je naprosto účelové a tvářící dravým výrazem. Nová koncepce motoru dělá Husary ještě zajímavějšími a zaručeně to bude partie, na které necháte oči o trochu déle.