Yamaha MT-09 Tracer vs Honda VFR800X Crossrunner

Balíme poslední věci na několikadenní test čtyř cestovních motocyklů a já jako svoji motorku na tento trip vyzvedávám Hondu VFR800X Crossrunner. Jsme tady spolu s Hondičkou ve společnosti velkých cesťáků a ostřílených testriderů, ale její největší rival na této cestě bude především Yamaha MT-09 Tracer. Tento test je první ze tří srovnávacích testů cestovních motocyklů, které prošly zatěžkávací zkouškou v Alpách.

Yamaha MT-09 Tracer vs Honda VFR800X Crossrunner

Kapitoly článku

Na místě je Crossrunner nepřehlédnutelný a působí hodně dobře. Design je moderní, silueta sportovně střižená s nahrbenou nádrží a agresivním zobákem. Přední část s neokoukaným světlometem ve tvaru X je rovněž povedená a velmi originální. I v obležení takových jmen jako je Aprillia Caponord 1200 nebo Honda Crosstourer, tedy dvojice která se na cestě do rakouských Alp poprala mezi sebou, se menší Honda vůbec neztratí. Za tohle Hondě dávám plusové body, ne vždy se totiž v minulosti podařilo, abyste se do motocyklu této značky zamilovali na první pohled. Příplatková výbava v podobě mlhových LED světlometů na krycím trubkovém rámu, nebo sestava cestovních kufrů se do celkového designu také hodí.

Systém sundávání a otevírání kufrů je klasický, tedy otočíte klíčkem a otevřete kufr nebo odklopíte madlo a vyjmete celý kufr z chytře zakomponovaných držáků. Manipulace s motocyklem na místě je poněkud těžší, a navíc jsou kufry právě nacpané k prasknutí, takže dost řečí, vyrážíme směr Železná Ruda, přes Německo do Rakouska.

Rozjezd a první pocity na Hondě jsou velmi dobré. Popojíždění mezi auty s otrávenými řidiči, sunoucími se do práce, odezva plynu na vaše povely a kvalitní podvozek. Pokud máte před sebou šest set kilometrů, nemůžete si zatím přát lepší začátek. Crossrunner poslouchá na slovo, přední kolo se vodí s radostí a jakoby se snad ani nedotýkalo země. Honda ladně proplouvá všemi nástrahami matičky Prahy a zavěšuje se při dálničním sprintu za Yamahu Tracer, které šéfuje Jarda. Kluci vpředu na silnějších strojích udávají solidní tempo, ale Honda se svým šťavnatým osmisetkubíkovým motorem podpořený systémem V-TEC neztrácí. Že by dokonalost sama?

Ne tak docela, to by tady totiž nesměl být pacholek jménem MT-09 Tracer od Yamahy. Jeho  kukuč zapadající přesně do sportovního stylu této značky, vás chytne za srdce a to jsem ještě neokusil tříválec. Dobře, plexi možná vypadá divně, ale funguje stejně dobře jako na Hondě. Crossrunner má menší plexi, ale zase konec zaoblený směrem od řidiče, takže vás ochrání stejně dobře. Celkově oba stroje svým vzhledem poutají pozornost stejným dílem, ale ve skutečnosti jsou Crossrunner a Tracer zcela odlišné světy. Ovšem, to už moc předbíháme, Jarda mi chce totiž na Yamaze při menší pauze u mekáče něco ukázat.

„Podívej, ty budíky, jako promiň, ale jsou divný. Nepasuje mi to sem.“ Šéf má vždycky pravdu, to jako jo, ale já s palubovkou nemám vůbec problém a celkově, se s tímto stylem Yamahy ztotožňuju a fanfáry prosím, dávám plný počet bodů. V disciplíně design vyzdvihuji Tracera i nad perfektní Hondu. „Kámo, já tenhle army styl žeru. Motorka je ostrá, mam z ní bobky už když koukám do zrcátek a vidim tě za sebou. Miluju na ní všechno, to lakování je nádherný a dokonce sem náramně pasují i ty textilní brašny a víš co, chci ji půjčit, hned!“ Yamaha si mě získala, ale Jarda mě brzdí. „Prochy, ještě si na ní nejel a už si chceš brát hypotéku? Věř mi, taky se mi líbí, je fakt dobrá a ten motor je nepřekonatelnej, tahá jak čert, nepovolí ani na vteřinu a zaručeně se ti bude líbit, ale ještě si ji nechám a ty zatím vychladneš. Tohle je test všestranných motocyklů, tak klídek.“

Při tomhle, pro mě nelichotivém závěru, čučim na budíky Yamahy a zadumaně listuju menu. Jarda ale na Tracera zároveň nasedá a evidentně ho už svou přítomností otravuju. „Jardo? Ta Yamaha má ale i lepší budíky, podívej, ty si tu listuješ v klídku tlačítkem na rukojeti. Já se musim na Hodně natáhnout dopředu na budíky. Navíc, ty dva gumový čudly, co tam mám a kterýma to všechno ovládám, nemají moc dobrou odezvu. Musíš se trefit prstem přesně, aby reagovaly na stisk.“

No a tím se dostáváme k budíkům na Yamaze. Jednim slovem supr! Jako blázen do sportu mi tenhle ostrý styl sedí. Ke svému životu nepotřebuji vyloženě outdoorovej telefon a podobný blbinky, ale tenhle budík ve stylu nerozbitného mobilu značky Caterpillar kvituju. Přehlednost je navíc na velmi vysoké úrovni. Rozmístění informací je logické a velikost čísel a písmen je v pořádku. Honda lehce ztrácí v přehlednosti, její informační panel je na cestovní stroj až moc kompaktní a někomu nemusí také vyhovovat jeho tmavý podklad. Cestovněji více naladěná Honda ztrací body a je to Tracer, který nabídne příjemnější ovládání na daleké cesty. Tím však ale Yamaha s cestovatelskými choutkami končí.

Honda na dálnici točí okolo 5 000 otáček a pokud výrazně nezpomalujete ani nezrychlujete cesta pěkně ubíhá a nic vás neotravuje. Motor je silný a do rychlosti okolo 130 km/h má solidní kroutící moment na bezpečné předjíždění. Elasticita je dobrá i díky systému časování ventilů, kde mezi 6 a 7 tisíci zasáhne blesk z čistého nebe a motor změní charakteristiku. Záleží však, zda zrychlujete pozvolna a nebo motoru nakládáte co se do něj vejde. To se pak systém V-TEC připomene cuknutím, které připomíná podřazení o jeden kvalt dolů. Reálné zrychlení však není tak velké jak bychom očekávali.

Při prvním tankování mě odchytne pán, kterého zajímá, jak jsem s Hondou spokojený, má totiž jednu doma. Zdar, hele jedu na ni teprv pár hodin, ale je fakt dobrá. Jako vždy pohodlná a okamžitě připravená pro všechny typy řidičů zdolávat kilometry bez stresu. A ten systém V-TEC? Funguje a i přesto, že to pro mě nemá nějakej zásadnější význam, tak nemám výhrad. Věřim ale, že Honda by dokázala udělat motor V4, kterej by byl na cestování stejně dobrej, ne-li lepší a bez takovej fičurek jako je V-TEC". Týpek pokyvuje hlavou, že je s Hondou moc spokojený a dodává, že systém V-TEC taky zrovna dvakrát nemusí a to v rychlých zatáčkách, když zrovna trefí otáčky, kdy systém sepne. Jinak je motor neskutečně čisťounký a bez vibrací, což nám popravdě připomněla Yamaha, která je úplně z jiného těsta.

„Prochy, prosím tě, vem si už tu Yamahu ať máme všichni klid. Vibrace, tvrdý sedlo a podvozek, hutnej motor. Užij si to!“ shrnul Jarda Tracera bez toho, aniž by chodil kolem horké kaše. Po bezprostředním přesednutí z Hondy na Yamahu se ocitnete v jiném světě. Rozjezd není tak plynulý a musíte si hlídat otáčky, aby vám motor nechcípl. Do třech tisíc otáček je jízda trošku ucukaná a to poznáte právě díky Hondě, která při rozjezdu nepotřebuje pomalu ani přidání plynu a už vůbec ne si za jízdy hlídat otáčky. Reakce plynu a zrychlení je ale u Tracera tak okamžité a mohutné, že si říkám jako bychom vedle sebe postavili úplně jiné objemy motorů. Rázem srdíčko Hondy působí spíš jako šestistovka a Yamaha jako litr. Dobře, rozdíl nějakých šedesáti kubíků tu mluví ve prospěch Yamahy, ale to není v reálném světě nic.

To, co zde předvádí tříválec ve smyslu bezprostřední reakce na zrychlení je úžasné a je spíš zásluhou charakteru a naladění než samotným objemem. A na dálnici si tu sílu uvědomuji hned několikrát. Například když na poslední chvíli musíte před sjezdem předjet ještě jeden kamión, aby vás na sjezdu nebrzdil. Zkrátka otočíte plynem a jste tam, to Jarda na Hondě má z předjíždění úplně jiné zážitky.

„Musím podřadit o jeden, dva kvalty dolu, jinak s vámi nemůžu pořádně držet krok. V-TEC řve jak vzteklej, ale vy se mi stejně vzdalujete. Je to tím, že s námi jedou i silnější stroje a tam díky objemu tyhle věci neřešíš. Trochu to zamrzí, ale to je asi tak všechno. Crossrunner je jinak na dálnici stabilnější a pohodlí nemá chybu. Oproti Yamaze, která má sedlo jako fošnu si připadám jako v lázních. Motor nevibruje do rukou ani do stupaček. Jednoduše, Crossrunner to je především relax, ale nepodceňuji ani její menší nadání na sportování. Už se těšim, jak ji budu vodit v tyrolských serpentinách.“

Honda má se svými 1475 mm oproti Yamaze o pár milimetrů delší rozvor a to je při dlouhých dálničních přesunech plus. Rozložení váhy je pocitově níž a Crossrunner je tak krásně usazený k silnici a to přináší jistotu a klidnou jízdu i ve vyšších rychlostech. Když naskakují stovky kilometrů má to pak vliv i na vaše pohodlí. Navíc sedíte přímo v motocyklu a jste víc jeho součástí, kdežto na Yamaze jste vysoko. Rozdíly ve výšce posezu jsou dány i hodnotami, kdy jste na Hondě 815 mm nad zemí a u Yamahy 845 mm a to jde dát nahoru ještě o dalších 15 mm na 860 mm. V dálničních přesunech není tedy pochyb o tom, že Honda poráží Yamahu. Jakmile však přijde na řadu porce kvalitních zatáček v podobě německých silnic, Yamaha je zpět na koni.

„Yamaha nemá na zakrouceném úseku chybu! Je dokonce tak dobrá, že jsem se i po čtyřista kilometrech v úmorném vedru dokázal sebrat a máknout, abych si tu nekončící sérii prvotřídních zatáček užil jako nikdy. Tady a teď je Yamaha skvělá a na míle se vzdaluje Hondě.“ Podvozek je pevnější, přední kolo dává potřebné informace a čím víc tlačíte na pilu, tím víc dostanete zážitků. Honda se umí se sérií zatáček taky popasovat, ale jede si to stále ve svém tempu. Je omezena měkkostí tlumení a přední kolo je díky většímu úhlu hlavy řízení daleko od řidiče a to vás v rychlejším tempu okrádá o zážitky. Nepochybně má však i Hondí poklidný styl své kouzlo, ne každý chce totiž před dojezdem do cíle rozštípat motorku v alpském průsmyku a ne každý chce nekompromisní tempo tříválcového motoru, který vás neustále nutí tahat a drtit plyn.

„Prochy, uber. To, že spíme v hotelu zum Pinzger, který je ve sdružení Motorrad hotels, což znamená, že tě majitel hotelu-motorkář kdykoli vytáhne ze škarpy nebo doveze benzín a nechá zaparkovat motorku v garáži, neznamená, že budeme tahat na krev. Chápu ale, že je Yamaha v tomhle neodolatelná.“ Přesně tak, motor táhne a burácí jak americká nakrklá kára. Všechno je tady mechaničtější a syrovější, a když dorážíme do cíle, jsem trochu i rád, že jsme celý. Po večeři a jednom zdravotním kvašeném weissbier začínám vyplňovat pro a proti k motocyklům. I přesto, že ve mě Yamaha zanechala svým posledním vystoupením hluboký dojem, má Honda celkově navrch.

Ráno nasedám na Hondu a cítím se opět dobře. Spotřeba po 550 kilometrech ukazuje průměr 5,2 litru na sto kilometrů a v pohodlíčku proplouváme svižně serpentiny. Crossrunner mám teď odstrojený od postraních kufrů a oproti včerejší plné polní není znát žádný výrazný rozdíl, což je rozhodně pozitivní. Kufry nemají na ovladatelnost motocyklu vliv a jedině vracečky, které se projíždějí krokem jsou bez kufrů lepší. To Yamaze je fuk jestli má nebo nemá textilní brašny, zakusuje se do každé zatáčky razantně a s odhodláním. To samé však požaduje i od jezdce a na to nemusíte mít pokaždé náladu. Všechno je tu uzpůsobeno pro akční jízdu a i brzdy mají lepší odezvu než na Hondě. Zpětná vazba na páčce by sice mohla být i na Traceru lepší, ale ve skutečnosti brzdíte intenzivně. To Honda je jalová jak v citu na brzdové páčce, tak i v brzdné síle.  Co se týká brzdění v zatáčce, kdy dojde na nepředvídatelnou událost ve vinglu, jsou oba motocykly stejně dobře vyvážené.

Zastavujeme na výměnu motocyklů a všichni uznale pokyvujeme nad sportovními schopnostmi Yamahy. Jeden přes druhého chrlíme superlativy na odezvu předního kola, kvitujeme tuhý a přesný podvozek a vyzdvihujeme chuligánský motor. Přitom však ale tyto hlášky pronášíme z určité vzdálenosti od Yamahy a postáváme raději okolo Hondy. Každý se o Crossrunnera s bezstarostnou upřímností opíráme. Jarda má nohu ležérně na stupačce a já si hraju s gumovou rukojetí plynu, jako kdybych byl malej kluk a viděl ji poprvé. Honda si získala sympatie nás všech svojí všestraností. U Yamahy je to přesně obráceně, kdy upřednostňuje sport před cestováním, jenom ten koktejl není tak vyvážený jako na Crossrunneru. "Hoši, takže to shrnu. Zážitek z Tracera je jako když potkáte pěknou ženskou, která hodně sportuje a má postavičku jak z časopisu. Je to mocný magnet, ale do tý doby než poznáte, že je i pěkně namyšlená.

Co se týká praktičnosti, tak viditelnost v zrcátkách je u Hondy příkladná, tedy ani náznak vibrací. To u Yamahy musíte být fanda do abstraktního umění, zde jsou totiž vibrace o poznání větší a k tomu máte i menší zorné pole. Spotřeba paliva je u Yamahy zhruba o tři desetinky na sto kilometrů větší, což není tak velký rozdíl. Jako vždy ale bude záležet, jak budete tahat. Obě motorky zvládnou výlet se spotřebu okolo pěti litrů. Cestovatelský komfort je pro oba pasažéry lepší na Hondě, ale Yamaha i přes svoje tvrdší sedlo zvládla přesun do Rakouska velmi dobře. Rozdíl je znatelný druhý a třetí den, kdy na Hondě plujete po silničkách stále ve stejném rozpoložení. Kdežto na Yamaze máte oči na stopkách, abyste se vyhnuli kanálům a dírám, protože toho pevnýho podvozku a tvrdého sedla máte už dost.

Pokud vyjedete jednou do roka na několikadenní štreku po Evropě a na většinu času chcete spíš univerzální stroj na řádění po okreskách, je Yamaha MT-09 Tracer hračka pro vás. Pro její design a sportovní vlastnosti ji jistě rádi odpustíte i menší vibrace a někdy až vlezou přímočarost. Honda je zase daleko lepší parťák do nepohody. Když na Crossrunneru frčíte krajinou, v místech kde to neznáte, cítíte se zkrátka líp. Když je fajn počasí, jste odpočatí a těšíte se na dovolenou, umí tohle i Yamaha, běda ale jak se třetí den ztratíte a přijdou nečekané bouřky. Honda vás i v tuhle chvíli svojí vyvážeností uklidňuje, že to zvládnete a proto je jako cestovatelský balíček lepší. Škoda, že nemá takový grády jako Tracer a chybí jí také snadnější ovládání přístrovky a v základu třeba 12 V zásuvka. A v neposlední řadě je o 45tis. dražší než Yamaha (279.990 Kč vs 324.900 Kč)

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka - Výška testovacího jezdce: 177 cm

Klady a zápory

Honda VFR800X Crossrunner
+ Vyvážený motocykl
+ Pohodlí a cestovatelské nadání

Yamaha MT-09 Tracer
+ Sportovní schopnosti a přesný podvozek
+ Charakter motoru


Honda VFR800X Crossrunner
- Pro někoho systém V-TEC
- Občas chybí výkon
- Vyšší hmotnost a cena

Yamaha MT-09 Tracer
- Vibrace při delším cestování a tvrdé sedlo
- Tvrdší podvozek


Který model byste si vybrali vy?

  1. Hlasováno: 130x
  2. Hlasováno: 69x

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.20
Známkováno: 30x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist