Honda XL700V Transalp

Text: Marek Hrodek | Foto: Jiří Jevický | Zveřejněno: 17.2.2010 | Zobrazeno: 136 341x

Tento nový model, který Honda poslala na trh, odráží přesný vývoj společnosti. Je to uhlazenost, navoněnost a sem tam nějaká póza. Ale přeci jen pro ty, kteří chtějí trochu zazlobit, je tu i nadále drátěný výplet. A je to něco úplně jiného než dnešní moderní „ufonsky“ vypadající nové naháče, takže Transalp zůstává solidní volbou pro velký okruh zájemců. Už jsme jej prohnali srovnávacím testem s osmistovkovým géesem od BMW a novou Tenerkou od Yamahy, ale Transalp si určitě zaslouží i samostatný test!

Kapitoly článku

Design

První fotky stroje se mi líbily, až na ten prazvláštní tvar krycího plastu motoru. S tímto mi celek moc neladil a sedmikilo mi evokovalo moc velkou „voňavku“. Bylo znát, že Honda tímto modelem pozvolna „utíká“ spíše na silnice - pozvolna, ale přeci.

Předek se mi líbil ze všeho nejvíc, kulaté světlo, které na fotkách vypadá prazvláštně, se v reálu jeví víc než pozitivně. Celkové navázání na kapoty a o dost štíhlejší tvar oproti předchozí „šestpade“ mě potěšily. I když klínovitý větrací otvor v bočních plastech v lehce pozměněné podobě zůstal.
Časem jsem se zamýšlel i nad tím, jestli zeštíhlení nepostihlo i nádrž. Bohužel, přišla o 1,5 litru ze svého původního 19L objemu. Ovšem musím uznat, že tahle omlazovací kůra vzhledu hodně prospěla. Stroj tím získal lehkost a svěží nádech.

Zadní partije mě až tolik neoslovila a za boční ztvárnění výfukové koncovky u mě stroj ztrácí body skoro stejně jako za spodní lakovaný kryt. Ale kdyby byly dvě (na každé straně jedna třeba 2-1-2) pak by mi to snad ani nevadilo. Stroj by získal optickou vyváženost a podle mne i trochu drsnější nádech, navíc možná by každá mohla být kulatá a menší. Přes to vše musím přiznat kompilaci zadních svítilen a blikačů a celého zadku precizní provedení, tak jak jsem u tohoto výrobce zvyklý.

Motoricky se v podstatě na první pohled moc nezměnilo a chce to hlubšího zkoumání co a kde je jinak. Oblejší provedení válců a hlav je sice patrné, ale nic nenasvědčuje při běžném pohledu, že stroj přeci jen nějaký ten objem nabral. Celý spodek motoru zakrývá plastový lakovaný kryt s výraznými otvory, které zajišťují chlazení motoru a výfukového potrubí, bohužel tahle modernizace se mi vyloženě nelíbí.

Sedlo je proti předchozí verzi výrazně nižší a zcela zásadně jinak tvarované, i když je stále v jednom kuse. Řidič sedí o poznání jinak (ani zdaleka ne špatně nebo nepohodlně, ale prostě jinak) a o dost níže. Na řidítka a ovladače je i snad právě proto velmi dobrý dosah.

Modernizace ovladačů také přišla stroji k duhu a v podstatě nemám co bych kritizoval. Zmizel červený tlačítkový přepínač dálkových světel a místo něj si našel místo přepínač varovných blikačů. To je určitě ta přínosnější změna, krom zaoblenějších tvarů. Hlavně přepnutí na dálkovky je daleko jednodušší. Nejvýraznější změnou je přístrojový panel, který je k nepoznání od původních budíků. Je výrazný, digitální a obsahuje vše co je potřeba. Tuhle kombinaci s mírnými variacemi Honda praktikuje u svých modelů již nějaký čas a mě osobně to přijde jako povedený kompromis. Displej i klasický budík, prostě něco mezi. Žádný vyhraněný design.

Hlavní změny oproti verzi 650

O designu už jsme se bavili, ale jak to je v technickým pokrokem?

navýšení objemu na 680 ccm z původních 647 ccm (navýšení výkonu 44 kW z předchozích 37 kW)
implementace vstřikování
zmenšení předního kola na 19“ - původně 21“
imobilizér H.I.S.S.
zmenšení objemu nádrže na 17,5L z původních 19L
možnost vybavení stroje ABS (příplatková výbava)
snížené zdvihy vpředu na 177 mm a zvýšené vzadu na 173 mm (původně 220 mm/172 mm)