Honda Wave 110

Dnešní testovaný model tak trochu vybočuje z řady, přestože Honda Wave není obdařena nijak zvlášť okouzlujícím designem, nedosahuje závratných rychlostí, ani nemá ve výbavě nejmodernější technologie. To, že v žádné z těchto disciplín nijak nevyniká, neznamená, že by nějak zaostávala, ale výjimečná je hlavně svým sociálním významem.

Honda Wave 110

Kapitoly článku

Wave je totiž přímým potomkem legendární Hondy Super Cub, která za svou dlouhou historii dala volnost pohybu více než šedesáti milionům lidí – to je pro představu populace celé Francie, včetně důchodců a nemluvňat. Super Cub ale znají lidé téměř na celém světě - díky jeho dostupnosti a nenáročnému provozu si jej jako každodenní dopravní prostředek dodnes pořizují zákazníci ve více než 160 zemích světa.
Hned na začátku je třeba uvést na pravou míru, že vztah mezi oběma modely je asi jako mezi Škodou Octavia ze šedesátých let a její současnou jmenovkyní. Že Wave patří do 21. století ostatně napovídá už jeho moderní design, nebo novodobé technologie, jako elektronické vstřikování paliva, nebo hydraulická kotoučová brzda.
Stejně jako Super Cub, ani Honda Wave se nedá zaškatulkovat mezi čistokrevné skútry. Dát mu šlapky, můžeme ho klidně nazývat mopedem. Vstupenku mezi skútry by mu mohla zajistit možná tak přední kapota, která poskytuje nohám alespoň symbolickou ochranou před větrem, a kaplička se světlem na řídítkách. Ale sedmnáctipalcová kola, motorkové stupačky, pedál zadní brzdy, čtyřkvaltová poloautomatická převodovka, nebo sekundární pohon řetězem – to se u skútru moc často nevidí.
Všechny netradiční prvky přitom najdou své opodstatnění. Na velkých kolech se nemusíte bát ani lehčího terénu (i když drátové ráfky by se pro ježdění do lesa na houby hodily ještě lépe), natož nějaké díry v silnici nebo propadlého kanálu. Wave je díky krátkému rozvoru navíc neuvěřitelně agilní – a s úhlem řízení 45° mu nedělá problém otočit se na pětníku, nebo prokličkovat kolonu na Nuseláku přes tři pruhy tam a zpátky. A na to jak jsou pneumatiky úzké drží i obstojnou stabilitu v náklonu – tedy alespoň na suchu.
Absence rovné podlahy, tak jak ji známe z většiny skútrů, souvisí s řadící pákou poloautomatické převodovky. Aby levá noha mohla volit převodové stupně stylem pata-špička, potřebuje větší volnost, a té jí klasické stupačky dopřávají dosyta. Na to, že řadící páka zároveň ovládá i spojku, protože místo levé páčky na řídítkách zůstalo neobsazeno, je však třeba pořád pamatovat. Při rozjezdech a obecně při každém řazení směrem nahoru si rychlým puštěním páky zas tak moc starostí nepřiděláte, ale neopatrné podřazení dokáže zadní galusku pěkně roztancovat. Zvýšená pozornost se doporučuje při podřazování při nájezdu do zatáčky na vodě.
Z hlediska přenosu výkonu má přitom poloautomat nad klasickým variátorem jasně navrch. Při rozjezdu odpadá časová prodleva způsobená roztáčení odstředivé spojky, a plný výkon je k dispozici hned jak podrážka opustí řadičku. Zároveň po příliš prudkém puštění “spojky” nehrozí trapné zhasnutí motoru, ale nanejvýš decentní wheelie. Také po přeřazení se změna převodového poměru projeví naprosto čitelně, a to doslova, protože informaci o zařazeném rychlostním stupni hlásí číselná kontrolka na přístrojovce. Té by se dala vytknout snad jenom její oranžová barva, kterou si podvědomí automaticky spojuje se světýlkem, oznamujícím nedostatek paliva v nádrži. Šikovně je naopak vyřešeno hledání jedničky po zastavení na semaforu – z nejvyššího kvaltu se dá řadit nejen dolů na trojku, ale v opačném směru také rovnou na neutrál a z něj se pak připravit na další rozjezd.
Vzduchem chlazený jednoválec není nijak překoňovaný, ale to se od něj ani nečeká - velké procento kupců jistě tvoří začátečníci. Na zadní kolo se dostává právě tolik výkonu, kolik je potřeba pro bezpečný pohyb v městském a příměstském provozu. Wave v pohodě stihne opustit křižovatku dřív, než se dají do pohybu auta, a získaný náskok si s přehledem udrží až k dalšímu semaforu. Na delším úseku se umí rozpohybovat až stokilometrovou rychlostí, takže nepřekáží ani městských obchvatech a radiálách typu pražské Jižní spojky, a relativně svižným tempem s ním můžete absolvovat i přesun mezi obcemi, kopec nekopec. Od maximálního výkonu 8,5 koní se pochopitelně nedají očekávat žádné vzrušující pocity, ale tady jde především o spolehlivost a nízké provozní náklady. A v těchto směrech může Wave předložit silné argumenty. Motor je tak jednoduchý a léty prověřený, že se snad nedá zničit ani když se o to budete snažit. A jestli vám připadá objem palivové nádrže 3,7 litru jako nedostatečný, pak vězte, že se na jedno natankování (za 150 kaček) ujedete v libovolném jízdním režimu skoro dvě stovky kilometrů.
Z praktických výhod klasického skútru Wave nejvíc postrádá větší úložný prostor. Velké zadní kolo v kombinaci s úzkým profilem kapot nechávají pod sedlem pramálo místa, a to ještě s větší části zabírá nádrž. Ukládání přilby nebo transport jiných nezbytností se ale dá řešit přikoupením zadního nosiče s kufrem. Bát se však nemusíte o místo pro nohy. I přes svou subtilní postavu Wave poskytuje kolenům překvapivý prostor a komfort, a pořád zbývá dost místa pro spolujezdce.

Informace o redaktorovi

Petr Poduška - Výška redaktora: 186 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 7x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist