Honda VT1300CX

Tento nový cruiser od Hondy byl prvně představen začátkem roku 2009 v USA pod názvem Fury. V letošním roce se konečně dostává lehce upravená původní verze tohoto motocyklu i na evropský trh. Japonskému výrobci rozhodně nelze upřít odvahu. Jen málokdo v historii si dovolil vyjet do sériové podoby s motocyklem, který na první pohled vypadá jako stavba. Honda své rozhodnutí vysvětluje stroze a jasně. „Máme zájem tento styl zpřístupnit i běžným zájemcům o motocykl“. Jak se jí to povedlo, tak na to jsem se pokusil přijít v redakčním testu.

Honda VT1300CX

Kapitoly článku

Vývoj, vzhled a výbava

Vývoj tohoto extravagantního motocyklu probíhal v USA. O technické stránce věci jsem dopředu nepochyboval, avšak ortodoxní chopper pro každodenní použití, to se nevidí často. Honda motocykly kategorie chopper & cruiser umí, o čemž mě přesvědčila již v roce 2001 s motocyklem „Black Widow“, a proto jsem byl moc zvědav, jak se jí tento v pravdě netradiční počin povedlo dotáhnout do finální podoby.

Dlouhá, úzká a nízká, to jsou tři základní charakteristiky, které dobře vystihují tento nový stroj. Když jsem jí prvně spatřil, upoutala mě především svojí štíhlou stavbou a čistými liniemi. Při bližším ohledání Vás zcela jistě zaujme kapkovitá plechová nádrž bez loga a pěkná kulatá přední svítilna. Nelze opomenout ani tradiční hard-tail vzhled rámu, kde je dobře maskována zadní pružící jednotka s kyvkou. Sekundární převod zajišťuje bezúdržbový kardan.
Usazení je skutečně nízko, ale na vlastní pohodlí jezdce to nemá výraznější vliv. Naopak spolujezdec je zde chápán skutečně jako nutné zlo do počtu. V rámci testu jsem svezl pár metrů fotografa a myslím, že to byl jeho nejhorší motocyklový zážitek v roli spolujezdce, a to má s čím srovnávat.
Co vnímáte opravdu intenzivně, je celková délka motocyklu. Tento pocit ještě umocňují dlouhé vidlice, usazení za protáhlou nádrží a celkově větší prostor nad motorem v rámu. Motor, jakoby schválně vystaven všem pohledům a zvědavým očím, jen podtrhuje celkově netradiční výraz celku. Dokonalý obraz snad jen lehce kazí decentní chladič a pochromované přihrádky z plastu, které zde vypadají v konfrontaci se zbytkem poněkud lacině. Ruce máte široce roztaženy na řidítkách a Vaše oči zbystří při pohledu na sdružený multifunkční rychloměr umístěný jakoby v jejich sevření.
Vše působí uhlazeně a náležitě moderně. Z hlediska vzhledu považuji za největší přednost právě harmonické sladění historicky neměnných částí s moderně vyhlížejícími prvky. Důkazem budiž právě středový sdružený ukazatel rychlosti nebo zadní blatník s koncovým světlem z LED diod. Výrazným kladem je rovněž použitá technika. Plastová přihrádka zakrývá štelování zadního odpružení, za příplatek můžete mít verzi s ABS a motocyklu nechybí moderní Honda management s imobilizérem.
Celkový dojem a tuctovost sériové výroby u takto postaveného stroje bohužel přináší zmiňované plastové části. Poněkud rozpačitě z hlediska vzhledu dopadá i sériová koncovka výfuku, která má chromovaný pouze kryt a navíc to ani příliš nemaskuje. Kladné body naopak stroj získává za bezúdržbový kardan a celkově neotřelý výraz, což se cení. V nabídce je stroj v modrém metalickém provedení a černé, v obou případech v kombinaci se stříbrnými loukotěmi. Co se barevného provedení týče, vypadla stříbrná varianta, a osobně postrádám původní temnou démonickou verzi s černými loukotěmi, kde byl navíc na kolech jediný barevný prvek motocyklu v podobě tenké červené linky. Škoda, toto barevné provedení v evropské nabídce neprošlo.

Motor a jízdní vlastnosti

VT1300CX vychází motorově z cruiseru VTX1300 a objemově i zde vsadila Honda na 1312 ccm. V-twin s úhlem válců 52° sice nepobral tolik výkonu co VTX, ale i tak s výkonem kolem 58 k při 4250 ot/min to plně dostačuje na jízdu se silnějšími a výkonnějšími soukmenovci. I když je pravdou, že při razantnějším předjíždění budete asi více řadit než ostatní. Silnou stránkou tohoto stroje je jízda v nízkých otáčkách, na kterou je motocykl naladěn výborně.
Jak jsme u Hondy zvyklí, technika pracuje bezchybně a k pětistupňové převodovce tak nelze mít připomínek. Vzhledem k celkovému charakteru stroje se jako ideální cestovní tempo jeví 2-3-4 tak do 120 km/h. Velice pozitivně hodnotím usazení a fakt, že i při vyšších rychlostech na jezdce příliš nefouká. Jen s úměrně vzrůstající rychlosti stoupá hlučnost ve vaší přilbě. Trochu horší je to s ochranou proti vodě. Také díky nízkému usazení je třeba počítat s odletujícími nečistotami. Nejvíce v tomto ohledu trpí nohy a od zadního kola trochu létá svinstvo na záda.
Motocykl i přes nižší výkon bez problémů vytáhne přes 160 km/h, což je myslím na tento styl až dost. Je však třeba počítat, že budete muset vzít náležitě za plyn. Vzhledem k celkově menšímu chladiči rovněž častěji spíná pomocný větrák chlazení. Nicméně vše v tomto ohledu funguje dobře a zřejmě i díky většímu prostoru kolem motoru jezdec nepociťuje v jeho blízkosti příliš velké teplo. U Hondy překvapí zvukový projev, který je pěkně jadrný a náležitě dunivý. Z hlediska ovládání je vše velice kultivované a přívětivé k jezdci bez výraznějších excesů. Celkově vše působí v tomto směru uhlazeně a pod kontrolou.
Jízdní vlastnosti jsou přímo úměrné délce a naladění stroje. S rozvorem kolem 1800 mm a předním 21“ kolem je to v zatáčkách občas trochu boj. Jízda ve sportovnějším tempu je možná, ale přeci jen to chce trochu zkušenějšího jezdce, který už ví, co si s takto dimenzovaným strojem může dovolit. Potom je to zábava. Dobrým indikátorem náklonu jsou, stejně jako u většiny obdobných strojů, stupačky.
Odpružení splňuje v dané kategorii očekávaný standard, ale přeci jen je třeba počítat s určitým nepohodlím. Za jednou z plastových schránek najdete otočný mechanismus, který Vám dovolí jednoduše si odpružení upravit. Jízda v nízkých rychlostech na nerovnostech a otáčení na místě je s tímto strojem trochu dřina, ale při troše cviku se dá i toto bez větších problémů zvládnout. Každopádně motocyklu se nedá upřít charisma, jež ho odlišuje v záplavě všemožných japonských strojů této kategorie. Co je třeba vyzdvihnout, jsou brzdy. V našem případě navíc doplněny o systém ABS. Jsou velice dobře dávkovatelné a jejich účinnost je na patřičné výši, což je z hlediska bezpečnosti jistě důležité. Přeci jen hmotnost stroje nepatří k těm nejnižším. Se spotřebou kolem 5,5 l / 100 km patří tato Honda jistě mezi ty méně žíznivé motocykly v daném objemu, nicméně častá návštěva benzínové pumpy Vás stejně nemine. Daní za vzhled je zde nádrž, která pojme pouze 12,8 l paliva. Honda zkrátka tentokrát vsadila na image a styl. Užitná hodnota, stejně jako případná zavazadla a spolujezdec jsou tak bez diskuze odsunuty do druhé lajny. Nevím jak vy, ale já se za to na konstruktéry zlobit nebudu. 

Závěr

Honda vsadila s tímto novým modelem VT1300CX jednoznačně na image a styl, a to se povedlo. Vzhledu je zde podřízeno vše, snad až na techniku a bezpečnost. Individuální stavbu a srdce lidí v ní promítnuté to samozřejmě nikdy nenahradí, ale jako sériový pokus se tento motocykl jistě počítá. Popravdě, technikou a užitnou hodnotou předčí nejednu stavbu. Váš sériový kousek individuality můžete mít, za 369 900 Kč ve verzi s ABS.

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička - Výška testovacího jezdce: 182 cm

Klady a zápory

+ kvalita zpracování a technika
+ pěkná kovová nádrž kapkovitého tvaru
+ dobré brzdy
+ slušná spotřeba
+ kardan



- stavba a plasty v chromu to mi nejde dohromady
- černá kola původní verze z USA vypadají lépe
- pro někoho by mohla mít nějakého toho koníka navíc


Stáhněte si vybrané fotografie na pozadí vašeho PC

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.53
Známkováno: 15x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist