Honda VFR800F - návrat legendy

Motocykl VFR 800F je pro Hondu velmi důležitý. Možná se ho neprodá tolik co jiných modelů, ale pokud chcete mít spokojeného řidiče, který svůj stroj vytáhne za každého počasí a při jakékoliv příležitosti, musíte mu dát takový, který toho bude schopný.

Honda VFR800F - návrat legendy

Kapitoly článku

Honda ví něco, co ostatní ani netuší. Možná mají extra nadanou partu testovacích pilotů, kteří zaručí, že se do prodeje dostane perfektní výrobek. Navíc jsou spojeni s týmem řádně poučených psychologů, a ty zase vědí, že každý kdo si na motocykl sedne, musí být ihned spokojený. Ať už je pravda jakákoliv, omlazená Honda VFR 800F je jedna z nejlepších sportovních motorek pro každý den
Písmenka VFR jsou již dávno tučně zapsána v motocyklové historii. V dobách, kdy se vše soustředilo na maximální rychlost litrových supersportů, se po Evropě nerušeně proháněli jezdci na rudých strojích o objemu 750 nebo 800 ccm. Světem se šířily zvěsti o tom, jak se výrobci motocyklů dohodli, že jejich nejsilnější stroje nebudou již překračovat hranici 300 km/h, ale Honda VFR se o to vůbec nezajímala a nestará se o to ani dnes. Trochu stranou všech reklamních křiklavých nápisů o tom nejlepším, co si můžete za své peníze koupit, ale jako vždy s hlavou nahoře a v novém kabátu, bude tento sportovně cestovní stroj opět brázdit naše silnice. 
Honda, vědoma si svého úspěchu, nemusela na novém modelu vymýšlet světoborné extravagantní křivky. Ti správní kluci si vždycky k VFRku cestu najdou a u nového modelu zakotví zaručeně ještě více zájemců. Prozradíme tedy hned na začátek, že novinka VFR800F se moc povedla a zraje jako víno. Výrobce přišel v podstatě s novým modelem, ale prapůvodní myšlenka sestrojit motocykl všeuměl pro aktivní jezdce, který sveze pohodlně i spolujezdce je zde cítit na sto honů. 
Máme tu zcela nový design kapotáží, které však nesou linie prvního modelu. Toho si moc cením, když se nezapomíná na kořeny v duchu svého předchůdce a bez přetvářky s vědomím toho kam patřím. Honda VFR 800F si na nic nehraje, jde však s dobou, aby byla i nadále atraktivní a byl o ni zájem. Ať už zmíníme světlomety používající technologii LED, integrované ukazatele směru v zrcátkách, nebo nastavitelné sedlo a řídítka, vše jasně hovoří pro pohodlné a příjemné moderní cestování oproštěné od kudrlinek na úkor použitelnosti. 
Další novinky, které najdeme již v základu, jako jsou kontrola trakce, ABS či vyhřívané rukojeti, ještě více umocňují myšlenku na plnohodnotný motocykl, který lze pořídit i třeba na místo druhého auta do rodiny. Pro někoho možná překvapivé, až troufalé tvrzení, ale já i má přítelkyně si za ním stojíme. Na žádném jiném motocyklu, který jsem měl v tomto roce k testování jsem se společně se spolujezdcem necítil tak dobře. Všichni ti, kteří jezdí svižně i ve dvou, vědí, jaké to je, když vám batůžek zkrátka někdy vadí. Na VFR 800F nic takového neexistuje a stačí k tomu prvních pár zatáček. Test ještě ani pořádně nezačal a já už měl jasno, že tohle je to pravé pro dva lidi a víc už není potřeba. Honda šla však ještě dál a VFR překvapí i automatickým vypínáním blinkrů, na což si zvyknete tak rychle, že už vám všechny ostatní motorky přijdou bez tohoto systému jako zastaralé. Novinkami jsou i nastavitelné sedlo a řídítka. Standardně je sedlo ve výšce 809 mm a dá se snížit ještě o dva centimetry níže. Podobně je to i s řidítky, které lze pomocí příplatkového kitu namontovat o 13,5 mm výše a 6,5 mm blíže směrem k jezdci.
A jak se na nové VFR tedy vlastně jezdí? Je tvrdá nebo měkká? Nepřetlačil náhodou cestovatelský duch sportovní srdíčko a je tedy zákonitě VFR800F nudná? Je skvělá, prostě skvělá! Víte, jaké to je, když máte v garáži kus nádherného motocyklu a usínáte s pocitem dobře investovaných peněz? Pokud ne, kupte si VFR, protože tahle holka svede všechno. Na papíře mohou čísla v kolonce váha způsobit jistý rozruch, ale rozjeďte se, přímo se rozleťte a dáte mi zapravdu, že těch 242 kilogramů budete milovat. Centralizace hmoty je pojem a u Hondy, která je vždy o kousek před ostatními to platí dvojnásob. Nicméně, pokud se vám motocykl dobře chová na dálnici a se spolujezdcem, neznamená to, že si budete štěstím pobrukovat i na okreskách a v pomalých rychlostech. VFR díky nízko položenému těžišti zvládá obě výše zmíněné disciplíny s přehledem a zásluhu na tom má i nový hliníkový rám, přední kompletně stavitelná vidlice a plyšově naladěné tlumení. Přenos rázů do podvozku je minimální a zvolená tuhost je přesně akorát, abyste se svezli rychle a relativně pohodlně. Naše rozbité silnice jsou však mocný soupeř a někdy se i Honda zapotí.
106 koní to je hodnota maximálního výkonu v 10 250 otáčkách. Možná trochu málo, ale není potřeba spekulovat, proč má nový motocykl méně koní než jeho předchůdce. Jak potvrdil sám Masacugu Tanaka, který měl pod palcem vývoj nového modelu, šlo primárně o výkonovou křivku a střední otáčky. Véčkový čtyřválec je naučen čerpat sílu především z kroutícího momentu a pracuje nejlépe ve středním spektru. 75 Nm dosáhnete v 8 500 otáčkách, ale ani zde není potřeba za každou cenu hledat štěstí. Nechte usadit motor lehce okolo sedmi tisíc otáček a jen si s nim hrajte. Můžete si tak od této hranice vychutnat ostřejší zvuk motoru a sami se budete divit, kolik síly lze vymačkat ze 100 koníků.
VFR vám vlastně během okamžiku ukáže dvě tváře - jednu cestovatelskou, pokud točíte maximálně do 6 500 a druhou po sepnutí systému V-TEC, kdy si zkusíte jaké to je jezdit na sportovní motorce. A tady se musím chvilku pozastavit. Bohužel mi přišlo, že systém V-TEC poněkud narušuje plynulý přechod mezi těmito dvěma světy. Zejména ti, kteří mají značku Honda vždy spojenou s klidnou a ničím nerušenou jízdou, budou lehce překvapeni. Pokud však znáte historii modelu VFR a víte do čeho jdete, pak je vše v naprostém pořádku. Mě osobně přijde tento charakter občas nemístný. Zejména pokud se pohybujete mezi šesti a sedmi tisíci, kde jsem se paradoxně pohybovat chtěl, neboť je zde nejvíce síly k okamžitému předjíždění a motor neprotestuje vibracemi. Na obranu je však nutné podotknout, že jiní řidiči jako například kolega Petr Poduška zas tento přechod do útoku kvitují a nemají s tím problém. 
Jak se říká, pravda bude nejspíš někde uprostřed, takže pokud chcete, abyste nebyli ničím rušeni, vezměte pořádně za plyn a neucítíte skoro nic. Pokud se však budete loudat a šimrat plynovou rukojeť, je sepnutí V-TECu znát daleko víc. A nemáte-li hluboko do kapsy, doporučuji rovnou přikoupit i rychlořazení, které Honda u tohoto modelu nabízí. Zkrátka další věcička, kterou oceníte nejen při agresivní jízdě, ale výborně to funguje i v pomalém tempu při brouzdání krajinou, takže když na to mám, proč to nemít.
Život s Hondou VFR800F je super. Máte doma praktickou motorku, která zvládne mnohé, a přitom když ji zaparkujete, nemusíte se stydět postávat vedle ní. Letmo uložené desetipaprskové kolo, diodová světla a červená závodní barva zaručí, že budete vypadat zkrátka dobře. Můžeme se pozastavit nad detaily jako nevhodně umístěný ovládací panel kontroly trakce, který vypadá, jakoby nevěděli honem kam s ním, ale co - alespoň jsme našli nějakou tu chybičku a český človíček tak můžete v klidu spát. Mě však více zamrzelo palubní ovládání počitadla kilometrů a přepínání mezi funkcemi, tedy klasická dvojice čudlíků na přístrojovém panelu. Ne že by jejich odezva byla špatná, naopak, ale ve společnosti zdejších moderních systémů jako jsou vyhřívané rukojeti, automatické vypínání blinkrů a kontrola trakce, zanechává toto zastaralé ovládání o to větší nepříjemný pocit. 
Připouštím ale, že většina motocyklů má stále tuto dvojici ovladačů úplně stejnou, a doufám že postupem času zmizí, neboť k ovládání je potřeba sundat ruku z řídítka, což je přinejmenším nepohodlné. Navíc, kdyby Honda VFR800F nebyla tak dobrá, našli bychom podstatně větší hrubky samotného chování motocyklu za jízdy a na tento nepatrný mínus by zřejmě ani nedošlo. Jinak co se týká dalších věcí, které vám buď usnadňují, nebo znepříjemňují život, tak palubní přístrojový panel je přehledný a zároveň příjemný na pohled. Zapomenout nesmíme ani na centrální stojan, který se při cestování a nejen při něm vždy hodí. Zrcátka zde fungují, jak mají a je v nich hodně dobře vidět. Je potřeba vyzvednout i další věcičku a to ukazatel zařazené rychlosti, který také nebývá samozřejmostí. Palivová nádrž na 21,5 litru zajistí při průměrné spotřebě 5,5 až 7 litrů slušný dojezd. 
Po dlouhé době motocykl, o kterém jsem nevěděl jaké negativum napsat. Na ovládání jsem si nemusel zvykat ani vteřinu, váha motocyklu mi přišla přesně akorát, jízda na dálnici byla pohodlná a spolujezdec nad ničím neohrnoval nos a byl z jízdy doslova nadšený. Vše na tomto motocyklu zapadá skvěle do sebe. Systém V-TEC, který rozdělí zájemce na dva tábory, neberte ode mně jako plnohodnotné mínus. Buď to chcete nebo ne. A pokud se ptáte, zda VFR800F stojí za těch 319 000,-Kč? Tak říkám, že rozhodně ano. Vstřícné chování, systém pomocníků a chytré detaily, které jinde nenajdete, zvedají cenu motocyklu a zájemce se s tím musí smířit nebo jít o dům dál. Každopádně, takhle si představuji sportovní motocykl pro každý den. VFR budete milovat, protože je vždy připravené vyrazit kamkoliv a kdykoliv.

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka - Výška testovacího jezdce: 177 cm

Klady a zápory

+ Motocykl pro každý den se sportovním i cestovatelským srdcem
+ Výbava/ cena/ zábava
+ Moderní design s odkazem na předky


- Pro někoho systém V-TEC


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.31
Známkováno: 13x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist