Honda SH 150i

Design

Jde o typ skútru s minimální spojnicí mezi přední a zadní částí. Tedy v prostoru pro nohy je místo obvyklého tunelu plochá podlaha. Sice vykrojení pro boty v přední části nějaké je, ale zapomeňte, že byste si nohy opřeli o přední část. Celkový pohled i přesto působí kompaktním dojmem a při pohledu zepředu a obzvlášť ze zadu je vidět velice štíhlý profil.

Při čelním pohledu zaujme velký vstup pro vzduch, který je směrován přes chladič ven dvěma průduchy. Chromový rámeček přesně tento prostor ohraničuje a z druhé strany na něj (dle mého) trochu divně navazují integrované blikače a parkovačky s čirým překrytím. Možná je to stříbrnou barvou, která zahlazuje tyto designové přechody, v tmavší barvě to třeba bude vypadat trochu jinak.
Přední blatník dost vystupuje z oblých tvarů a tváří se jako velký nos. Světlo je integrované do hlavy řízení a kapoty kryjící řidítka plynule přecházejí až k rukojetím.
Předek z pohledu řidiče poskytuje vše co můžete potřebovat. Přehledný budík rychloměru a po jeho bocích budík teploty motoru a stavu paliva. Nad nimi naleznete opravdu velké kontrolky dálkových světel, směrových světel, kontrolku výměny oleje a to hlavní - červenou kontrolku FI vstřikovací jednotky.
Zrcátka jsou standardní a umožňují částečný výhled vzad. Levá páčka brzdy má nad sebou ještě malou páčku zajišťovací k použití jako parkovací brzdy. Všechny ostatní prvky: startér, páčka blikačů, klakson a přepínač světel s integrovanou světelnou houkačkou jsou bez problémů dosažitelné prsty a přesně na svých místech.

Pod řidítky je velká odklápěcí plocha se zámkem, ale pod ní se skrývá pouze miniaturní prostor pro věci, kam uložíte maximálně peněženku a mobil. Pod ní je úchytka na tašku, ta je ale dost nízko, takže např. zavěšená igelitka leží na podlaze a neumožňuje pořádně srovnat nohy.
Zadní část je sladěna poměrně solidně, sedlo je masivní a spodní plasty tvoří slušivý kabát. Zadní stupačky pro spolujezdce jsou vytvarovány do malých v jemném úhlu nakloněných ploten. Jsou sklopné a dobře integrované.

Moc se mi líbí, jak je provedené tvarování a uspořádání zadních světel a integrovaných blikačů. Nad nimi je vynesen do prostoru nosič s pravděpodobnou přípravou na přídavný kufr, který je zde více než nutný. Dost mě ale udivil nápis s možným povoleným zatížením pouhé 3 kg.
To co jsem zjistil po otevření sedla mě připravilo o poslední zbytky nadějí, že bych helmu ukryl pod sedlo. I zde se skrývá velmi miniaturní prostor. Je to daň za úzkou stavbu a velká kola. Ovšem nevejde se sem ani otevřená přilba, možná nějaká helma na kolo, ale nic víc. Prostor je poměrně dost mělký.

Jízda

Otočení klíčkem (rozsvítí se nakrátko kontrolka FI a ozve se zavrčení čerpadla benzinu), stisk alespoň jedné páčky brzd a stlačení startéru. Motor přidušeně naskočí na první škytnutí. Něco neustále slabounce píská. Ano je to stříkačka, respektive čerpadlo tlačící benzín k tryskám. Stačí jen trochu otočit plynem a motor ožívá trochu hlasitěji a „pískot“ není slyšet.
Nechávám krátce na hlavním stojanu motor prohřát (boční stojan chybí). Otáčky nekolísají o nic se nestaráte. Vše si řídí to, co se pro nás tváří jako kontrolka FI. Sundávám skútr ze stojanu (posouvání na místě je opravdu dobré díky velkému rozsahu řídítek) a přidávám plyn. Takhle plynule se rozjíždí málo co. Při prudším přidání plynu, ale skútr vystřelí jak z praku. Síla motoru je opravdu znát. Při zatížení dvěma cestujícíma nejeví známky únavy a opět vystřelí z místa, jen co se alespoň trochu otočí kola. Spolujezdec se musí dost držet, aby vám jeho kotníky při nečekaně prudkém rozjezdu neprosvištěly kolem uší. Motor táhne na svůj objem velmi silně. Nejvíce síly je mezi 30-90 km/h, potom mu trochu dochází dech, i když do 110 to také není špatné, ale je znát již zvětšující se aerodynamický odpor. Přes 110 se už vyloženě motor trápí a dosáhnout 120 je skoro nemožné, i když skútr měl najeto jen 300 km a po záběhu to může být lepší. Ovšem příjemná rychlost je kolem stovky. Kamiony předjedete a ještě malá rezerva na zrychlení je. Přitom spotřeba je do 3 litrů. Tu scházející „špičku“ výkonu přičítám tlaku na snížení emisí, čímž se výrobce jako Honda prostě řídit musí.
Další velmi dobře odladěnou skupinou je podvozek. Velká kola ve spolupráci s tlumiči (zadní lehce nastavitelné) odfiltrují většinu nerovností českých silnic. Pneumatiky i podvozek dovolují poměrně slušné náklony, ale na broušení kolen to není. Je to dáno i tím, že sedíte dost vysoko a v případných hlubokých náklonech si nemůžete koleno opřít o nádrž. Zadní tlumiče jsou pro „doladění“ velice dobře přístupné a nad zadním kolem je praktický blatníček proti nečistotám létajícím k motoru, to také přidává na komfortu.
Trochu vlažnější jsou brzdy. I když jde o verzi duálního brzdového systému, pravá páčka je samostatně slušně účinná maximálně do 80 km/h, pak je potřeba přidat i zadek. Na zadní levou páčku brzdy samostatně reaguje skútr až při opravdu silném stisku. Možná vzadu mohl být kotouč a předek o něco málo větší na průměru. V celkovém pohledu to ale podle mne jde alespoň o slušný průměr.
Bez čelního štítku na vás dost fouká a doporučuji ho určitě pořídit. Navíc opravdu nečekaně táhne na kolena z boku, kde se za přední částí vítr točí natolik, že při dešti máte na kolenou mokrý flek. A protože nemáte možnost si je položit jinak, musíte to překousnout. Jinak spodek nohou je pěkně v suchu. Pokud budete mít i čelní štítek věřím, že i vrchní část těla na tom bude obdobně.

Celkové zhodnocení

Jde o dost zajímavý model s velkým potencionálem pro širokou veřejnost. Kdo potřebuje na dojíždění do práce, za nákupy nebo i pro další přibližování, nemusí váhat. Sice je třeba skútr určitě doplnit kufrem a čelním štítkem, ale zvýšíte svůj komfort na možné maximum. Kdo si užil malá kola a nesedla mu, ať zkusí tohle, je to opravdu velký rozdíl. Zajímavým počinem je tento model i v obsahu 125 ccm pro nižší verze ŘP.

Informace o redaktorovi

Marek Hrodek (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE