journeyman_brezen




Honda PCX 125

Letos jsem si začal dělat takovou soukromou statistiku. Kdykoli potkám v Praze na ulici skútr, kterých se v ulicích během loňského roku mimochodem vyrojilo neuvěřitelné množství, udělám si čárku. Do jedné kolonky zapisuju každou Hondu PCX, do druhé všechny ostatní modely a značky. Po dvou měsících koukám na průbežné výsledky, a ejhle! Můj původní dojem, kvůli kterému celé tohle sčítání vzniklo, se téměř potvrdil. Samotná pécéiksa zaostávajíí za celým zbytkem světa jenom o fous.

Kapitoly článku

Jasně, pohybuju se většinou po stejné trase, což na statistickou četnost výskytu asi určitý vliv má. Ale nic to nemění na skutečnosti, že Honda PCX je už několik let nejprodávanějším skútrem, a to nejen u nás. Předtím dlouho vládly prodejním grafům - tedy alespoň těm jihoevropským - také skútry s křídlem ve znaku, konkrétně SH125 a 150.
Honda prostě ví, jak se dělá bestseller. Základem je dobrá pověst, bez ní to nejde. Když je vaše značka symbolem poctivé kvality, spolehlivosti, dobré dostupnosti náhradních dílů a vůbec všech těch vlastností, které začnou být důležité až po měsících či letech od samotného okamžiku rozhodnutí k nákupu, máte z poloviny vyhráno.
Důležitou roli hraje také design. Když chcete prodávat hodně, musíte se trefit do vkusu co největšímu počtu zákazníků a oslovit co nejširší věkovou a sociální skupinu. A to se designérům povedlo dokonale. Už první model PCX měl moderní a sportovní šmrnc, a zároveň vypadal komfortně a elegantně, takže se musel zákonitě líbit všem generacím. Letos Honda povedený vzhled ještě trochu vyšperkovala k obrazu současných trendů:  ostřejší křivky na kapotách teď frčí, stejně jako svícení LED diodami. Větší poměr lakovaných ploch, který je patrný hlavně na plastech mezi sedlem a podlahou, ještě víc nechává vyniknout práci lakýrníka i bohatý výběr šesti barevných odstínů. Změn v designu celkově není moc, ale i přesto pécéiksko výrazně omládlo.
Když něco dobře funguje, je vždycky těžké najít prostor pro vylepšování. Pár kritických podnětů ze strany majitelů předchozí generace PCX se ale přeci objevilo. A tak třeba pro ty, co věčně jezdí pozdě do práce přidala Honda na přístrojovku digitální hodiny. Těm co rádi zastaví u chodníku na kus řeči s kámošem zase přijdou vhod výstražné blinkry. A jestli se do přední přihrádky dřív nevešla plechovka s nápojem, teď už se vejde. Vzhledem k vodorovnému umístění schránky se ale musí nápoj po otevření (plechovky) zkonzumovat naráz, jinak by  zkratoval novou elektrickou zásuvku umístěnou ve stejném kaslíku.
Od podsedlového prostoru u skútru se obvykle očekává, že se do něj vejde přilba nebo náklad adekvátní velikosti. Honda v prospektu slibuje dost místa dokonce pro integrálku, ale zřejmě tím myslí jenom některé vybrané modely, nebo se povolení k pobytu nevztahuje na odklápěčky. Schuberthku C3 jsme prostě pod sedlo nezavřeli, ale s otevřenou přilbou nebyl problém, a vedle pořád zbylo místo - tak akorát na mikinu, lehkou bundu nebo pláštěnku. Chvíli nám při focení vrtalo hlavou, proč při instalaci helmy sedlo nezavře vlivem gravitace, ale pak jsme na to přišli: u pantu je pružná zarážka, která jej drží v otevřené poloze pod úhlem zhruba 45 stupňů. Šikovný pomocník pro chvíle, kdy k naskládání nákupu pod sedlo potřebujete obě ruce.
PCX určitě není největší skútr v kubatuře 125 ccm, ale i přes svou subtilní postavu poskytuje komfortní místo k sezení. Všem dlouhonohým se konstruktéři zavděčili tím, že u nového odstranili z prostředku sedla bederní opěrku, a při cestování sólo se tak jezdec může posouvat vzad i vpřed podle libosti. Delší nohy najdou dost pohodlí i na podlaze, kde jsou pro ně kapsy v přední kapotě jako stvořené. Ani jízda ve dvou však není na PCX žádná nouzová záležitost, a se spolujezdcem se tady počítá jako s právoplatným členem posádky. Dokonalému komfortu ubírá body snad jenom středový tunel, který trochu překáží řidiči při nastupování. V něm je mimochodem umístěno hrdlo osmilitrové nádrže, otvírané pomocí stejného tlačítka jako sedlo. Odemykání pochopitelně funguje jedině za přítomnosti klíčku ve spínací skříňce, otočeného do polohy mezi vypnutým a zapnutým zapalováním.
Motor se uvádí do chodu obligátním tlačítkem na pravé straně řídítek, k roztočení klikovky ale místo klasického startéru slouží speciální startovací alternátor ACG, takže celý proces je ve srovnání s běžným startérem neuvěřitelně rychlý a naprosto tichý. Použití tohoto speciálního oživovače si vyžádal systém stop-and-go, který by v kombinaci s normální startérem nemohl správně fungovat. O co jde? Zdánlivě o banalitku, ale při popojíždění ve městě hodně užitečnou věc. Zastavíte na červenou, a za tři vteřiny motor sám zhasne. Najednou si uvědomíte, jak příjemná je ta chvilka ticha a klidu, bez vibrací pod zadkem. Na semaforu skočí oranžová, o milimetr otočíte plynem a motor se bez námahy rozběhne, abyste stihli vystartovat z křižovatky jako první. Pro zajímavost, z místa PCX udělá prvních padesát metrů  za pět a půl vteřiny.
Že je stopětadvacítka s variátorem naladěná hlavně do městského tempa, to se nejlépe pozná na otevřené silnici. Do sedmdesátky skútr zrychluje s velkou chutí, ale pak už začíná vadnout a nad 90 km/h už se dostanete jenom za příznivého větru. Na dlouhé přesuny po dálnici to tedy není žádný ideál, zato ve městě se chová přímo ukázkově. Reakce na plyn je blesková, zátah sametově plynulý, vibrace prakticky nulové. Z hlediska výkonu se s příchodem nové generace nic nemění, ale Honda zapracovala na spotřebě paliva. Nový model má podle továrních testů ujet až 47,4 kilometrů na jeden litr Naturalu, což v přepočtu dělá spotřebu 2,1 l/100km. My jsme se na tak zázračnou hodnotu nedostali, ale i naměřených 2,6 litru je hodně slušný výsledek, zvlášť s přihlédnutím k tomu, že skútr měl v době testu najeto třista kilometrů. Systém stop-and-go (podle nápisu na tlačítku se správně jmenuje idling stop) byl zapnutý po celou dobu, ale starost o to, že se častým startováním vybije baterka jsme neměli. To si už nový model hlídá sám, a při poklesu napětí v aku sám vyřadí systém z činnosti, dokud se zas baterka nedobije.
S povedeným motorem drží krok i podvozek, který je zrovna tak dělaný hlavně pro život ve městě. S krátkým rozvorem (1 315 mm) a malým poloměrem otáčení (2 m) se mu snadno kličkuje mezi auty, a k otočení stačí jeden jízdní pruh. Ráfky jsou sice jenom čtrnáctipalcové, ale jízdními vlastnostmi připomínají spíš velké šestnáctky. Ve spolupráci s odpružením poberou i hodně velké nerovnosti, v rychlých obloucích dávají skútru dobrou stabilitu, a díky úzkému profilu pneumatik jdou snadno do náklonu.  
A konečně brzdy. Přední kotouč i zadní buben se ovládají klasicky ve skútr-stylu páčky na řídítkách, které jsou příjemně štíhlé a nevyžadují žádný chlapský stisk - zkrátka se tu počítá i s drobnou dámskou ručkou. Propojený systém CBS hlídá přebrždění předku, takže částečně zastoupí nepřítomné ABS. Zadní kolo se při troše snahy do smyku dostat dá, ale rozhodně to nelze označit za životu nebezpečný jev, jako spíš za příležitost ke zpestření každodenní rutiny. Svojí účinností brzdy také rozhodně nezklamou, zvlášť přední kotoučovka funguje přesvědčivě.
Honda PCX prostě nemá žádné výrazně slabší místo, a jediné, na co můžeme u nového modelu nadávat je jeho cena. Ta už se nebezpečně blíží k hranici 70 tisíc, a přitom před pár lety se tuším vešla ještě pod šedesátku. Zda se udrží na špičce prodejnosti i s vyšší cenovkou, to se dozvíme až po sezóně.

Informace o redaktorovi

Petr Poduška (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 186 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Stáhněte si vybrané fotografie na pozadí vašeho PC

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (12x):
Motokatalog.cz



TOPlist