globalmoto_duben_nolan




Honda Forza 250

Dostali jsme možnost testovat poměrně velkou novinku od Hondy. Skútr s automobilovým designem a podle výrobce i parametry přebranými od aut. Už si nevybavuji přesně, ale mám pocit, že dle názvu by mělo jít o jakousi hbitou kočkovitou šelmičku. První pohled na tento zavalitý skútr tomu dosti neodpovídá. Jeho větší proporce zrovna nebudí dojem šelmy. Ale zdání klame.

Kapitoly článku


Design


Jak jsem naznačil výše, skútr vypadá naprosto jinak, než konkurence. Jeho dost propracovaný tvar, který zanechává pocit velkého pohodlí a luxusu je opravdu impozantní. Jen vytahujete obočí v údivu, co vše skútr nabízí. Nevím proč, ale jen design plexi štítu je podle mne podivný a navíc není ani účelný. Tento typ skútru si dle mého budou spíše kupovat lidi jezdící v kravatě do práce, takže budou chtít být před nečistotami chráněni. Navíc u této kategorie je to spíše bráno jako prohřešek než designový výstřelek. Jinak tvary jsou dost slušné a jak se na značku Honda sluší i propracované. Přední část je masivní a velmi dobře chrání před větrem, ovšem jen spodní část těla. Od prsou výše dostáváte vše „na přímo“. Přední šikmé světlomety s vysokou svítivostí jsou solidně zapracované a velmi dobře padnou k masivní přední části. V jejich čirém překrytí najdete bez problémů i oddělené žárovky parkovaček. Blinkry jsou zapracované do kapot a přední vidlice v černé barvě dost opticky vystupují k poměrně „úzkému“ přednímu kolu, které i podle vzorku typujete na přívěsný vozík.





Střední partije jsou běžné, ale více než standardní je zadní část. Jakoby „třetí sedlo“ vystupuje opěrka za spolujezdcem. Nevím jak půjde přidělat plotna, ale podsedlový prostor bez problému pojme dvě integrály a ještě je dost místa. Madla jsou dosti masivní a pohodlná. Zadní protažená světla jsou opravdu velmi zdařilá a nemohu jim nic vytknout. Navíc zadní část je propracována do perfektní aerodynamické koncovky. Vše ostatní až na výfuk a jeho chromovaný kryt halí plasty nebo plastové kryty. Zadní stavitelné pružiny mají slušný přístup, takže je vidět, že nezaháleli designéři ani návrháři.


Přední palubka je velice vytříbená a myslím, že ji osobně považuji za jednu z nejpřehlednějších a nejhezčích. Krásné velké budíky s velice dobře čitelnými číslicemi. Chromované obroučky jen dokreslují pocit jakési útulnosti a pohody, dá-li se to tak nazvat. Na ni navazují i poměrně dost vyčnívající chromovaná řidítka. Padnou přesně do ruky a podporují velice uvolněnou jízdní pozici. Nesmím opomenout zmínit i digitální kruhový displej, který informuje o hodině, počtu km celkových i jako tripmaster. Navíc za jízdy dostáváte informaci v podobě čísla na tomto displeji, kolik km ujedete při tomto stylu jízdy. Řídící jednotka sama počítá s určitou spotřebou a tu přepočítává na km, které potom zobrazuje. Údaj se mění každou chvilku, takže jsem ho ani nesledoval.


Před koleny se ještě nachází nezamykatelná otvírací schránka, která je přiměřeně velká. Navíc pod knoflíkem spínačky jsou dvě oválná tlačítka, po jejichž stisknutí se otevře další box před koleny, který sám vyjede na kolejničkách a zároveň odhalí i další knoflík. Ten aktivuje otevření plastové krytky, která kryje přístup k víčku 12L nádrže. Bohužel do této schránky je velmi omezený přístup, takže tam můžete dám maximálně peněženku, mobil, klíče. Ale je zamykatelná a to dost originálním postupem. Druhé tlačítko aktivuje otevření sedla. Ozve se slabé cvaknutí a sedlo jde otevřít, navíc má plynovou vzpěru, takže krásně drží nahoře. Jeho objem je podle výrobce 62 litrů, což je opravdu dost. Vejdou se dvě integrály a trocha místa ještě zbude.


Nesmím zapomenout na ruční parkovací brzdu, která je perfektně dosažitelná a má velmi dobré dávkování i účinnost.


Jak vidíte skútr je nabitý elektronikou, jako snad žádný jiný před ním. Má zabudovanou spínačku s otočným knoflíkem před koleny, kterým jde otočit jen s předtím provedenou aktivací dálkového ovládání. Ještě dříve se ovšem musí zamáčknout a pustit, aby se krásně modře rozzářil. Po z aretování do polohy Lock a stisknutí „dálkače“ s ním už ručně neotočíte. Řidítka jsou zamčena a vše je jako u běžných skútrů. Aktivaci provádíte stejně. Stisk tlačítka ovladače, stisk a otočení knoflíku spínačky. Stisk brzdy a startéru. Skoro mi to přišlo jako klikání myší.


Skútr se umí asi po 10 vteřinách i sám zamknout, ale nazval bych to jen polohou připraven. Když ho zamknete dálkou, je teprve správně zamčen. Pokud vím, vyrábí se i s manuální možností podílet se na řazení rychlostních stupňů (změn převodových poměrů ve variátoru), bohužel se v ČR prodávat asi nebude. Dálkový ovladač funguje i za jízdy, aby si řídící jednotka ověřila, že ji řídí oprávněný majitel. Když ztratí kontakt na přístrojové desce rozsvítí se varovná oranžová kontrolka SMART.
Zůstal jsem schválně s ovladačem mimo a skútr ujel s kolegou i 500 metrů bez toho, aby se nějak vzpouzel. Kontrolka svítila už asi 4 m ode mě, ale motor vrčel. Jen když „motor chcípnete“ mimo dosah ovladače už ho nenatočíte. Řídící jednotka musí mít spojení. To vše se nazývá HONDA SMART CARD KEY. Podle výrobce to plní i funkci imobilizéru.

Informace o redaktorovi

Marek Hrodek (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (7x):
Motokatalog.cz



TOPlist