Honda CBR600RR vs Suzuki GSX-R 600 vs Yamaha YZF-R6

Text: Tomáš Mikšovský , Tomas Mysliveček , Vláďa Novotný | Foto: Jiří Jevický | Zveřejněno: 18.8.2008 | Zobrazeno: 138 049x

Kapitoly článku

Tuhle japonku jsme pořádně protáhli redakčním testem již minulý rok, tehdy se nám představila v ohnivě červeném kabátě. Ke srovnání se svýma dvěma novými letošními rivalkami se Honda dostavila v neméně přitažlivém bílém hávu. Musím říct, že se mně tenhle prcek v barvách Hanspree Ten Kate hodně líbil. Určitě víc než standardní barevné kombinace.

Jízda

Na tuhle motorku sednete a jedete. Nic nehledáte, nic neřešíte. V tomhle je tahle šestka hodně podobná většímu bráchovi, u kterého bylo všechno také již při prvním seznámení OK. I tady je všechno po hondím způsobu dořešené, na správných místech a bezproblémově funkční.

Po natočení si motor tiše bzučí a jen co se ohřál… znáte to. Sedíte, zmáčknete spojku a vrknete plynem a chcete zařadit. Ale jako asi všechny funglové motorky i tahle má na plynu vůli, a docela velkou. Nicméně jednička tam spadla s malým klapnutím, spojka sametově zabrala a vyrážíme. Před první křižovatkou došlo i na zkoušku brzd a stejně jako litru i tady je to jedním slovem nádhera. Na jejich občas trochu razantnější použití došlo ještě několikrát, protože vymotat se z Prahy není někdy až taková sranda, ale pokaždé odvedly svou práci s přehledem. Ještě k té Praze. Ona to je docela specifická disciplína, pro kterou určitě existují podstatně vhodnější stroje, na druhou stranu tahle malá šestka nebude ani v tomhle žádný outsider. Je fakt maličká a zatraceně šikovná, obratná jako pstruh v lesní bystřině a hbitá jako Vinetou na lovu. Před čím má zastavit, zastaví, čemu má uhnout, uhne, jen pokud má před něčím zdrhnout musí se jí obvykle pomoct sklepnutím alespoň o jeden kvatl dolů. To je proti litru zásadní rozdíl. Bez problémů se s tím dá žít, jen je potřeba si na to zvyknout.

Konečně je Prágl za námi a standardně montované Dunlop Sportmax Qualifier začínají polykat první kilásky směr Hořice. Jako vždy, i teď první úsek poděbradské dálnice prověřil utahovací momenty všech šroubových spojů a tak to, co neupadlo tady, neupadne už nikdy. Pocity z prvního úseku? Dálnice je pro auta, motorky patří do zatáček.

Opravdu úplně jiný kafe je to ale ve chvíli, když je před vámi vyžehlená a nakroucená silnice. Taková co začíná třeba za sjezdem na Kolín u Žehuně. Pro to se tahle malá Japonka narodila. Musím ale říct, že vzhledem k setrvačným a jiným malým hmotám jsem zatáčky napřed vůbec netrefoval – hodně dlouhá doba jenom na litru je znát. Většinou jsem měl odbrzděno moc brzo a bylo potřeba vrknout plynem. Taky průjezd zatáčkou měl k ideálu daleko. Naštěstí řešení není složité. Potřeba je moc to neřešit, projet si oblíbené zatáčky 2x, 3x … a ona se vám sama dostane pod kůži. V ten okamžik se dostaví Nesnesitelná lehkost ;-) jetí.

Proto mě fakt moc mrzí přeháňky, které mně už později nedovolily téhle slečince trochu rozcuchat účes. A ještě víc mě mrzí, že jsem se nemohl zúčastnit připravované srovnávačky na Mosteckém okruhu. Na startu měly stát vedle sebe tohle CRB, R-6 a nejmenší GSXR. Škoda přeškoda, ale i srovnání mimo okruh něco napoví. Budu hodnotit jen to, co jsem zaregistroval u konkrétních novinářských kusů. Yamaha YZF-R6 to v tenhle moment prohrála na brzdy. Doslova, protože ta naše ve srovnání s druhými dvěma stroji prostě nebrzdila. Nejmenšího mrňouse nezachránil ani skvělý motor, který jinak vítězí svou chutí po otáčkách.

Suzuki a její šestka – co k ní říct, je docela oříšek. Po několika málo desítkách kilometrů můžu s klidem napsat, že to je dobrá motorka. Brzdy brzdí, podvozek funguje, motor má tu neučesanou syrovost géesixer, která se buď líbí, nebo ne. Je to kus motorky, ale spíš když okolo ní poskakujete na parkovišti než za jízdy. Zásadnější hodnocení ale opravdu dohromady nedám.

Proto rychle zpátky k Cebru. Musím znovu zopakovat, že jsem nečekal, že mně bude takhle bavit. Ale klidně to zopakuju, i když jsem už nevěřil že to byť jen připustím – tahle Honda se fakt povedla a každý metr z těch asi pětiset kiláků jsem si královsky užíval. Drobné nedostatky jako neexistující prostor pro cokoli pod sedlem a hodně výkonné topení od výfuku na tom nic nemění. Prostě doporučuje pět dopravních policistů ze čtyř.