Honda CBF600N & CBF600S

Text: Filip Tichý | Foto: Jiří Jevický | Zveřejněno: 4.9.2008 | Zobrazeno: 116 644x

Kapitoly článku

Odpružení, brzdy

U CBF jde všechno lehce a snadno - překlápění do zatáček, jízdu po rozbitých silničkách, případné uhýbání překážce v menším náklonu nebo třeba přibrždění v zatáčce, to vše tato Honda zvládá skoro sama. Vysoko položená a široká řídítka poskytují jistotu a plnou vládu nad motocyklem, všechny ovladače včetně převodovky vás hýčkají perfektní funkcí, ve vyšších rychlostech je přitom stroj stabilní. Zdálo by se, že zde není co vytknout, ale není tomu tak. Karta se obrátí, pokud na CBF začnete být zlí a nutit ji do sportovních výkonů a příliš razantní jízdy. Přední vidlice se najednou zdá měkká a odskakuje, podvozek už ve větších náklonech nedává tu správnou jistotu a motor najednou rozdivočenému jezdci připadá trochu moc uhlazený.

Stroj brzdí přesně tak, jak si žádá jeho určení - pozvolný nástup a předvídatelný účinek, který zvládnou ovládat i začínající jezdci. Zrovna CBF je navíc přímo ukázkovým strojem, ke kterému skvěle sedne dovybavení ABS, a skoro bych tipoval, že se jich prodá více s tímto doplňkem než bez něj. Systém sice pocitově zasahuje vcelku brzy, ale to jsem později přičetl na vrub spíše cestovním pneumatikám, které se prostě tak dravě nezakousnou do asfaltu .

Spolujezdec a cestování, spotřeba

Jízda ve dvou je na testované Hondě v kategorii naháčů určitě nadstandardní. S dvoučlennou posádkou a zavazadly už sice je znát výkonové manko, to vám ale bohatě vynahradí pohodlí a perfektně fungující vstřikování, které nenachytáte při žádném cukání nebo díře ve výkonové křivce. U cestovněji zaměřeného eSka máte navíc ve výbavě centrální stojan, potěší také poměrně velkorysé místo pod sedlem, které u nových modelů motocyklů již pomalu mizí.

Spotřeba - tady jsem narazil na kámen úrazu. Ne, že by CBF nějak přehnaně nasávaly benzín. S lehkou rukou se dá jezdit stále mezi 4-5 litříků na 100 km, a i při ostřejší jízdě se jen těžko dostanete nad 6! Problém je v ukazateli paliva - Honda ušetřila na nesprávném místě a poměrně nevýrazný ukazatel, u polokapotovaného eSka navíc ukrytý napravo mimo hlavní oblast budíků, už není doplněný žlutou kontrolkou rezervy. Možná vám to přijde jako prkotina, ale když jsem si po vyzvednutí testovacího stroje nevšiml polohy ručičky a po výjezdu z Prahy zůstal trčet na krajnici D1, moc do smíchu mi nebylo. Co čert nechtěl, o týden později jsem na Honda dni v Brně protáhl nahatou CBF po trati a zase - potupně jsem se svezl dodávkou po obslužce do depa. Dlouhodobý majitel tohoto modelu si asi zvykne kontrolovat polohu palivoměru a dá si pozor, aby před vstupem do červeného pásma zajel k pumpě, přesto by si ale žlutá kontrolka rezervy své místo i u nového modelu zasloužila!

Naháče nebo polokapotu?
Na tuto otázku vám nikdo nedá jednoznačnou odpověď. Záleží asi hlavně na vkusu, peněžence a na tom, kolik času hodlá vlastník strávit na dálnici. Tam jsou totiž výhody eSka nesporné a cestování za štítem v nejvyšší poloze bylo oproti zápolení s vichrem na naháči při 130 opravdu velký rozdíl. Také pevná zrcátka polokapotované verze poskytují o dost lepší přehled o dění vzadu než chromované obdélníčky u naháče. U naháče si ale zase mnohem víc užijete projížďku po zatáčkovitém venkově, kdy mezi vámi a silnicí nepřekáží žádné plexi a svět začíná hned za budíky.

Závěr
Honda CBF600 zůstává povedená motorka, která osloví hodně lidí. I s novým motorem a rámem si zachovala své hlavní přednosti, díky kterým obstojí i v ostré konkurenci nahatých šestistovek. Snadno ovladatelná, relativně štíhlá holka (213 kg s náplněmi vůbec není v této kategorii špatné číslo) s velkým praktickým potenciálem a navíc z „dobré rodiny“, tak co, nezláká vás do světa motorek?