Honda CBF125

Text: Filip Tichý | Foto: Jiří Jevický | Zveřejněno: 5.10.2009 | Zobrazeno: 73 550x

Kdo by si myslel, že jde jen o odstrojené CBR, ten bude již po krátkém svezení hodně překvapený. Aspoň já to zažil na vlastní kůži. Polonaháč CBF je totiž úplně jiná mašina s hodně odlišným dojmem z jízdy, charakterem i jízdními výkony. Slušné jízdní vlastnosti, neuvěřitelně snadná ovladatelnost, nízká cena, tak tohle zboží by se mohlo dobře prodávat.

Kapitoly článku

Tahle stopětadváca sice spadá do kategorie cenově dostupných strojů pro začínající jezdce, to ale designérům rozhodně nebránilo vtisknout jí výraznou podobu. Hlavním rozpoznávacím znamením je opticky mohutná polokapotáž s černým štítkem. Vzhledem k dosahovaným rychlostem je tu štítek spíš pro oko než pro funkci, ale díky němu velký přední reflektor pěkně zapadá do designu. Podobně výrazný pohled CBF nabízí i zezadu, kolem koncového světla jsou odvážně tvarované zadní plasty a celkově tahle mašina vůbec nepůsobí jako rozpočtovka.

Po stránce designu také překvapí poměrně výrazné a velké směrovky vepředu i vzadu. Tady je znát úsilí Hondy o zvyšování bezpečnosti, protože takhle velké přední světlo a masivní směrovky dají o motorce dobře vědět i v hustém městském provozu.

Co mě na mašině trochu zarazilo, je mohutný baňatý výfuk po pravé straně v černém provedení s chromovaným krytem v místě stupaček jezdce a spolujezdce. Celkově to působí trochu jako převzaté ze skútru a tento dojem se navíc po nastartování potvrdí i po zvukové stránce. Další zvláštností je z mého pohledu v dnešní době již trochu přežitá zadní bubnová brzda a dvě pružicí jednotky po stranách.

Hondě CBF by určitě víc slušela centrální pružicí jednotka schovaná za motorem. Tady se podle mého názoru projevuje fakt, že jde o globální model prodávaný po celém světě a odpružení po stranách má své výhody v zemích, kde bude motocykl používán jako pracant i na častou jízdu ve dvou. Dalším důvodem je jistě také cena, bubnová brzda a jednodušší odpružení jsou asi hlavním důvodem, díky kterému si tuto Hondu můžete odvézt ze showroomu za srovnatelnou cenu jako u čínských motorek.

Po usazení do dvoudílného sedla, mimochodem na tuto kategorii hodně pohodlného, na vás čeká jednoduchá přístrojovka, která opět jako by ukazovala na náznak designové příbuznosti se skútry. Celkově je kolem budíku tachometru na můj vkus trochu moc černých plastů a alespoň malé oživení třeba chromovanou obroučkou by věci určitě prospělo. Také místo palivoměru by nadšený mladý držitel řidičáku uvítal spíš otáčkoměr, ale jeho absence je poměrně zdařile kompenzována pomocnou červenou stupnicí kolem tachometru, na které jsou naznačena vhodná pásma pro použití jednotlivých kvaltů.

Na řídítkách najdeme standardní ovladače. Co ale není moc standardní (tedy rozhodně pro Hondu), jsou levná zrcátka se slabou aretací, která se mi během testu několikrát povolila a bylo nutné je dotahovat. Tady se obávám že výrobci při snaze ušetřit trochu ujela ruka na nepravém místě, protože „plandající“ zrcátka dokážou jezdce hodně rozladit. Po důkladném dotažení jinak zrcátka poskytují dobrou funkci a ve městě se můžete spolehnout na slušný přehled o situaci.

Konec okukování, jedeme se projet. Základ stroje je sice odvozený z malého cebra, ale motor je úplně jiný. Čtyřdobý vzduchem chlazený 2ventilový jednoválec SOHC má jiné parametry vrtání a zdvihu a v převodovce na rozdíl od šestikvaltového CBR najdeme jen 5 rychlostních stupňů. Charakter motoru tomu ale perfektně odpovídá, takže tady bych to bral jako vhodnou volbu. Po nastartování se projeví funkce mohutného výfuku a z motoru se ozývá jen ševelení skoro jako ze skútru. Převodovka je uhlazená a přesná a dělá svému výrobci na rozdíl od trochu řachavější CBR opravdu čest. Stopětadvacítka je vyladěná na střední otáčky a vůbec není nutné ji přetáčet, protože velmi pěkně zatahuje už odspodu.

Jízda po městě je s tímhle motrůkem doslova radost a ani pro přesuny po jižní spojce nechybí dostatek výkonu, abyste nebyli brzdou pro rozjetá auta a kamiony. Tahavý motor, pěkně odstupňovaná a kultivovaná převodovka, v tomto směru jsem příjemně překvapený, přeci jen jsem při přečtení údaje o pětistupňové převodovce měl obavu z nějakého staršího agregátu se surovým chodem. I tady se mi za jízdy vnucovalo srovnání se skútrem či vodou chlazeným agregátem, protože tak plynulý a klidný zátah a tichý chod bez vibrací u motorek málokdy potkáte.

Po stránce ovladatelnosti si CBF125 zaslouží jedničku s hvězdičkou. Navádět ji do zatáček, vyhýbat se dírám nebo brzdit při kličkování mezi auty, to všechno jde úžasně snadno. Motorka zkrátka tak nějak sama dělá přesně to, co po ní chcete a jezdci přitom dává dobrou odezvu v řízení a pocit jistot v zatáčce. K ovladatelnosti přispívá také uvolněná jízdní poloha a pohodlné sedlo s mírný přenesením váhy na ruce a řídítka.

Pneumatiky s univerzálním vzorkem bych na místě majitele asi co nejdříve vyměnil za něco silničnějšího, na můj vkus šlo přeci jen o trochu moc tvrdé obutí, které sice vyhoví při praktickém ježdění na ryby a na nákupy a leckterému majiteli možná vydrží celý život, ale pro řádění teenagerů na silnici s prudkým brzděním a prvními pokusy o ostřejší průjezdy v náklonu by to asi chtělo něco lepivějšího.

S tímto rozpačitým dojmem ze sériového obutí možná souvisí také brzdy. U zadní brzdy hned poznáte, že jde o bubnovku s příjemným nástupem při klidném ježdění ale častým zablokováním při razantnějším ovládání. Ani přední jednokotoučová brzda není pro vyježděného jezdce po stránce citlivosti a razance žádný zázrak. Pro začínajícího jezdce nebo praktické ježdění to nebude špatná volba, která jim umožní spolehlivě zastavit motorku v každé situaci, aniž by riskovali zablokování předního kola.

Po praktické stránce vám udělá radost centrální stojan, který už dnes z motorek kvůli snížení ceny a papírové hmotnosti pomalu mizí, a velkorysého místa pod sedlem. Majitelé budou nadšení také z nízké spotřeby do 3 L/100 km.

Dalšími přednostmi bude skvělá manévrovatelnost po městě, lehoučký dojem i při parkování nebo otáčení. Když k tomu přidáme přijatelné pohodlí pro spolujezdce i slušná ovladatelnost při jízdě ve dvou, dostáváme ve výsledku vynikající stroj pro začátečníky nebo praktické a levné ježdění do práce a na ryby. Ovšem mám obavu, že většina náctiletých bude přeci jen i nadále pokukovat po mámivých sportovních kapotážích Hondy CBR125...