Aprilia Sportcity 200 vs. Honda Dylan 150

I když to není to pravé srovnání, jen v ohledu velikosti kol a obsahu motoru, můžou tyto skútry směle soupeřit. Právě zde začíná kategorie, která by se dala nazvat střední třída, ale stále je jejich doménou město.

Aprilia Sportcity 200 vs. Honda Dylan 150

Kapitoly článku


Design


Honda vsadila na osvědčený vzhled z

Dylana 125

. Ostré linky, trojúhelníkové tvary, modernistické pojetí. Vše plně funkční, bez možnosti vytknout vážnější nedostatek. Špička Dylanových předních kapot vyčnívající nad přední kolo a hlava řízení napomáhá proudění vzduchu natolik, že vzduch je „jaksi“ rozhazován do stran a kolmo vzhůru. Prostě to na něm o dost méně fouká. Trojúhelníkové světlo a přední blikače mají bílé překrytí. Na přední část navazuje mohutný tunel z šedého plastu. Tvoří skoro jednotný celek včetně nášlapů pro nohy. Toto vše nenásilně přechází v zadní poměrně masivní část, která obepíná rám, motor a nádrž. Vše kryje mohutné a velmi pohodlné sedlo. Zadní partie svítilen je složena z blikačů s bílým překrytím a červenou lampou. Je to opět hodně špičaté, ale i za slunečného dne slušně viditelné.


Ovládací prvky na svých místech. Přibyla jen parkovací brzda v podobě kolíbky nad levou brzdou. Do vějíře uspořádaná a přehledná palubka obsahuje tachometr, počítadlo km, denní tripmaster, palivoměr a hodiny. Z kontrolek nic nechybí, jen místo teploměru je přidaná kontrolka přehřátí. Možná bych ocenil jemně vyšší štítek ke krytí proti slunci, ale existuje v příplatkové výbavě. Stupačky jsou pro dalšího cestujícího výklopné. Zadní madlo je masivní a lakovaný hliník se pěkně leskne. Zadní levá strana je zakrývána plasty, ale velmi decentně. Pravá dává na odiv chromovaný kryt výfuku.


Aprilia

vsadila na design všechno. A není divu, že se jí to vyplácí. Skútr už od pohledu zaujme. Je zde hlavní rozdíl ve velikosti kol, ale design je opravdu povedený. Tam kde Dylan vsází na hrany, Sportcity je zaobluje. Co Dylan žene do špiček, Sportcity zabrousí do elegantní křivky. Přední část Sportcity je hodně moderní a myslím, že mi připomíná naplno otevřenou hadí tlamu a dva světlomety s čirým krytím to ještě umocňují, také se nenašel nikdo, kdo by se jen pokoušel něco vytýkat. Velmi vkusně je do přední strany zakomponován chromovaný rámeček a nasávací otvory. Tunel chybí a místo pro nohy je proto větší.


Zadní část je dle prvního pohledu až moc prokombinovaná díly, ale je to opět dáno rozměrem kol. Stupačky pro spolujezdce jsou také výklopné. Madlo je velké, ale pravděpodobně z plastu, takže nevím jak to bude s jeho nosností. Ovšem pohled na zadní část stroje opravdu vzbudí pozornost. Tenhle pohled je podle mého pěkně, účelně a designově velmi propracovaný a dává tušit jakousi lehkost, s kterou vnímáte kontury a jejich zakončení. I když je tu v detailech znát podobnost s větším sourozencem s názvem Falco.


Jinak Sportcity oplývá ještě jedněmi hranami, a to je velmi příjemná zvláštnost, kterou odhalí člověk až za jízdy. Jsou to boční průduchy, odkud mu na kolena a částečně i na ruce fouká teplý vzduch, jenž svoji teplotu získává průchodem skrz skrytý chladič. Sedlo je pro řidiče na královské úrovni a spolujezdec si rovněž nemá na co stěžovat. Přes celou zadní pravou stranu se táhne oválný výfuk. Je opravdu mohutný a jen chromový kryt pozdvihuje jeho vzhled.
Palubce dominuje velký tachometr a do něj vklíněný multifunkční displej. Ten oplývá funkcemi jako otáčkoměr, teploměr, hodiny, palivoměr, denní tripmaster, napětí v baterii a snad i další. Tyto hodnoty se vyvolávají posuvným tlačítkem na pravé straně řidítek, ale chce to dost cviku.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 2x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist