3x Big cruisers: GoldWing F6C & California 1400 Custom & Thunderbird Commander

Dohromady mají 443 Nm a to tak v nízkých otáčkách, že vlastně ani nemusíte při rozjezdu přidávat plyn. Každá z této trojice se dá díky své ohromné síle použít i na pole, ale kdo by to dělal? Ovšem je tu jedna, která by i tohle určitě zvládla a nevypadala by u toho ani trochu blbě...

3x Big cruisers: GoldWing F6C & California 1400 Custom & Thunderbird Commander

Kapitoly článku

Honda GoldWing F6C

Na konci loňského roku představila Honda na motosalonu v Tokiu další model vycházející z GoldWinga. Po verzi F6B se tak jedná už o třetí typ královny cestovních motocyklů, který však v tomto případě zaujme odlehčenou cruiserovskou stavbou. Výrobce označuje tento model jako Power cruiser a my s tím nemáme problém. Samotný nápad vypustit do světa cruisera s šestiválcovým motorem z osmnáctistovky (v 90. letech se prodávala Valkyrie s předchozí patnáctistovkou) vznikl již v roce 2007. Honda však doznala, že čas na jeho prodej dozrál až teď. 
Designový základ vychází z turisticky zaměřeného GoldWingu, ale odstraněním trojice kufrů, mohutného plexi a dalších dílů se podařilo uspořit 70 kilogramů. Výsledná provozní hmotnost je tak 341 kilogramů. Celá stavba je nižší, a to nejen díky úpravám zvenčí. Podsedlový rám byl totiž snížen a nainstalovalo se i užší a nižší sedlo, které je nově 734 mm nad zemí. Konstrukce dvojitého kolébkového hliníkového rámu, použitá na základním modelu, zůstala nezměněna, úpravy se však dotkly geometrie podvozku. Stopa se prodloužila na 114 mm a úhel hlavy řízení je nyní 29,5°. 
Srdcem tohoto nového křižníku je známý kapalinou chlazený šestiválcový motor o objemu 1832 ccm, který pohání jak klasický cestovní GoldWing, tak model GoldWing F6B. Vrchol točivého momentu 167 Nm dosahuje motor již na hodnotě 4000 otáček a o patnáct set otáček výše pak máte k dispozici maximální výkon 115 koní (85 kW). Ten je převáděn na zadní kolo za asistence pětistupňové převodovky a bezúdržbového kardanového hřídele. Zpětný chod, stejně jako u modelu F6B, zde nenajdete. Přepracován byl chladič, který byl zvolen i s ohledem na tvar a úhel umístění tak, aby bylo vyzařované teplo odváděno směrem od jezdce. Použil se i nový, kratší a lehčí výfukový systém s dunivým zvukem.
Honda i přes výše uvedené změny a nalazení na cruiserovskou vlnu v této společnosti poněkud vyčnívá a to nebývá vždy zvykem. Power cruiser má však mít hlavně pořádný motor a vzbuzovat respekt, takže vlastně proč ne. Svléknout GoldWinga chtělo ale pořádnou odvahu. Design je uhlazený a kupodivu příliš neprovokuje, tak jak to má Honda ráda. Samozřejmě, že jako značka považující se za jedničku mezi továrnami japonského čtyřlístku, nahlíží čím dál častěji do budoucnosti a občas přichystá nemalý šok, ale v podstatě je vždy všechno podřízeno umírněnosti. Ovšem dá se vůbec považovat 341 kilo vážící stroj s šestiválcovým motorem za umírněný? Zřejmě ne.
 
Hliníkový rám je v horní části ukryt za obrovskými plastovými dekly, které po obou stranách skrývají chladiče a připomínají žábry obrovské ryby. Podsedlový rám je pak chytře ukryt a podpírá nízké sedlo. Na tomhle vesmírném korábu je zajímavé úplně všechno, ale tím nejlepším je tady plochý šestiválec. Ten se pyšní již zmiňovaným masivním točivým momentem a všechno je tady podřízeno právě jemu, výkon je odsunut na druhou kolej. Chytněte široká řídítka a usaďte se…
Soudce Dredd na hlídce, tak přesně takhle by se dalo charakterizovat tohle černé monstrum s řidičem na hrbu. Za celou svojí jezdeckou kariéru jsem neseděl na ničem podobném. Tohle je sci-fi na dvou kolech toho nejhrubšího zrna. Před vámi na palubním přístroji pobíhají digitální kostičky a vy se snažíte ten vesmírný koráb vodit ze strany na stranu a kupodivu se vám to daří. Kilogramy jsou cítit jen na místě, ale jakmile se kola dají do pohybu o pouhou půlku své otáčky, jste v jiném světě. Váha je zapomenuta a vám hned do hlavy přistane myšlenka, jak chytře to pánové od Hondy mají vymyšlené. Těžiště nízko, podvozek nalazen na měkko a je to. Od začátku si už jen hrajete s přívalem krouťáku a snažíte se, aby se vám zadní pneumatika neutrhla. Je totiž potřeba pamatovat, že na mokrém asfaltu a v chladnějším počasí je dost těžké tu sílu uhlídat. Mě se podařilo vymyslet v dešti na hladkém asfaltu slušnýho highsidera. Celá záležitost se odehrála na rovince, pouze řidič měl slabší chvilku a potahal plynovou rukojeť o malinko víc. I tato menší epizodka tedy napověděla, že F6C je především strojem na pohodu pro klidného a vyrovnaného jezdce. Dynamickou jízdu a vzrušení ze sportovní dravé jízdy zde opravdu nehledejte.

Nejlepší rychlost, kterou se F6C rádo pohybuje je okolo 110 km/h, kdy motor vrčí na nejnižších otáčkách, což je na cestování ideální. Pokud začnete tahat víc, počítejte s vibracemi do rukojetí. Brzdy se snaží a musíme pochválit jejich příjemný účinek. Destičky se do kotoučů zakusují okamžitě a za celou dobu testu nebyl problém ať už s vadnoucím účinkem nebo naopak s přílišnou horlivostí. Spolujezdec se tady cítí stejně dobře jako řidič a vzadu nám k celé dokonalosti chyběla už jen opěrka. Může se totiž stát, že vám pasažér začne tak mocně relaxovat, až usne. Spotřeba paliva se ustálila na 5 litrech na sto kilometrů, což při možnosti nádrže pojmout 23 litrů paliva zaručuje úctyhodný dojezd.

Honda F6C je pro někoho, kdo chce něco jiného. Záměrně nepíšu, pro někoho kdo chce víc, protože tohle je zkrátka nový zážitek na dvou kolech. Přirovnal bych to k přesednutí ze Škody Favorit do nového Range Roveru. 

Moto Guzzi California 1400 Custom

Úplně jiná je tahle Guzzina. Aristokratický původ dává najevo všemi svými detaily. Designově se jedná o limuzínu mezi motorkami a decentní lakování je toho důkazem. Italové si dali záležet a za svých 470.000,- Kč dostanete kus železa, na kterém se nešetřilo. Zejména vystrčené hlavy motoru dávají na obdiv poctivě odvedenou práci.

Jako v limuzíně si však nepřipadáte po usednutí za řídítka. Jedná se o pohodlné posezení, ale více než na cruiseru vypadáte spíš jak na naháči. Na poprvé trochu zvláštní, ale jistě ne nepříjemný pocit. Jen je potřeba si déle zvykat než na ostatních strojích a sportovnější je i samotná jízda. Tak lehkonohý podvozek tu nemá žádná jiná z trojice zmiňovaných motorek. Továrně se podařilo skloubit čoprácký styl těžkotonážního stroje s okamžitou odezvou pouličního naháče. Guzzinka se vrhá do zatáček s velkou radostí a pokud přijde na řadu série zatáček ihned za sebou, nezadá si i s daleko lehčími a výkonnějšími stroji.
Moto Guzzi je vážně dobrá, její prostorné a pohodlné sedlo vás obejme a na dálnici z ní sálá klid, ale její přednost je v rychlé změně směru, než by měla dávat na obdiv neochvějný klid a to i při nájezdu do zatáček. Honda i Triumph jsou víc stabilní. Tam, kde si ostatní z naší trojice po dobu průjezdu zatáčkou drží lajnu a odhodlaně vyhlíží místo správné akcelerace, tam Moto Guzzi poskakuje nervózně jak kulička v pin ballu, i přesto, že její záměr dostat se ven z vinglu na vlně kroutícího momentu se zakousnutým zadním kolem do asfaltu je také zřejmý. Motorově na to totiž má.
Nejsnadněji se vytáčející motor z celé trojky, který má mohutný objem 1 380 ccm je patrný již při prvním vrknutí plynem. Na místě je znát síla jednotlivých válců a motor sebou pěkně škube, ale jakmile se rozjedete, všechny vibrace jsou pryč, díky uložení motoru ve speciálních silentblocích. Člověk by vůbec nečekal, že motor, který umí vyprodukovat 120 Nm již v 2 700 otáčkách se zároveň může kdykoliv vrhnout do těch maximálních, které zde představují hodnotu 6 500. Takovou radost z vytáčení nemá žádná jiná z naši trojice a to se cení. Společně s hbitým podvozkem se zde jedná o nejsportovnější svezení. Řazení je přesné a okamžité. Na noze cítíte ten správný pocit od řadičky, žádné prodlevy, nepříjemné zvuky, jen cvaknutí při každém přeřazení.
Co se týká života s ní, občas narazíte na ne zrovna dobrou odezvu tlačítek na vaše povely. Na levém řídítku ovládáte veškeré nastavení, které se promítá na digitálním přístroji, což zase nebývá zvykem u jiných. Ještě dnes jsou stroje, (viz. testovaná Honda), kde musíte sundat ruku z řídítka a šmátrat někde po pidičudlíku za předním světlometem. Za své peníze od Italů dostanete spoustu technických fines, jako volbu ze tří palivových map, kontrolu trakce a tempomat, což je také fajn.
Ve finále je to tedy na vás, zda se vrhnete do tohoto světa, plného překvapení. Pohodlná limuzína se totiž rázem mění v zábavnou motorku, což Honda ani Triumph nenabídne. Já však dávám přednost klasickému pojetí. Oželím náznak sportovního chování a víc si vychutnám solidní a stabilní podvozek, charakter ostrovního chuligánství a hroudovitý motor. Anglie je mocný soupeř…

Triumph Thunderbird Commander

Jdu do kolen už jen z toho názvu. Nejsem srágora, co chce mít doma custom nebo cruiser a na řídítkách kožený třásně a těžit jen z tlusté zadní pneumatiky, jako že to je cool. Když se vás někdo zeptá, co máš doma za mašinu a vy odpovíte Thunderbird Commander, tak to sakra něco znamená. A bylo by trapné, kdyby vzhled i jízdní vlastnosti nekorespondovaly s tak mužným názvem. Pojďme se na tohoto větrem ošlehaného hráče podívat, co umí.
Svalnatý design, ale přesto elegán. Commander je zde jako ragbista mezi fotbalisty. Nechce budit hrůzu, působí solidně, ale něco visí ve vzduchu, že má tyhle dvě motorčičky na háku. Jede si svůj vlastní styl a jeho pohled je upřímný. Špetka retra povýšená o silácký motor s kroutícím momentem 151 Nm v 3 550 otáčkách. Tak to pardón, pro mazánky ještě jednou a lépe. Nejsilnější paralelní dvouválec na světě bouchá pod vaší chloubou a řemen jako sekundární převod se drží zuby nehty, aby ukočíroval zadní dvoustovkovou pneumatiku.
Vypadá to, že Triumph má od začátku velmi dobrou image. V dnešním zatraceným světě nekonečných rozmařilostí je jako sám voják v poli. A je důkazem, že pokud se chcete odlišovat, nemusíte mít na sobě nutně růžovou košili, a nebo křiklavé boty na nohách. Solidní udržovaný vzhled z vás v tomto množství prostitutů z předměstí udělá něco víc. Působí prostě dobře, a o to tu jde. Ale pozor, tady má na to vliv také motor 1 699 ccm, kde kmitají kované písty, to nezní vůbec špatně. Mačkám příjemně tuhou spojku, řadím s mírným klapnutím jedničku a bez přidání plynu Triumph vystřelí nedočkavě kupředu. Nízké a pohodlné sedlo tento zážitek z jízdy na raketě kopírující zem, ještě víc rozehrává. Semknutá převodovka sází kvalty jeden za druhým... 
Trojka, čtyřka nebo pětka? Začínám se v tom ztrácet. Nahrbím se, abych alespoň trochu ušetřil krční páteř náporu větru, ale není to nic platné. Motor chce jet za jakékoliv situace a pevnost celého šasi neuhne před ničím. Tlačím se ještě víc na nádrž, ale to už visím na řídítkách jako opičák na větvi. Což vám sice moc nepoví o jízdních vlastnostech, ale pokud má pisálek jako já potřebu to sdělit, něco málo na tom bude. Jasně, že Anglie hraje se svým motorem trochu nefér, vyšší objem je ale jen vůči Italům, Japonci jsou se svými 1832 kubíky ještě o level výš.
Bavme se tedy o uspořádání válců. Mít pod sebou Hondu a šest válců něco znamená. Ano, při rozhovorech v hospodě jste borec a na silnici nepotkáte nic podobného. Těžkotonážní záběr uvnitř motocyklu s křídlem ve znaku je nepopsatelný, ale to je zážitek z filmu Transformers taky, ovšem jen v kině. Na malé okresce, v rozpadlém městě a v zaprášených uličkách na tomto futuristickém přibližovadle vypadáte jako když vás sem někdo prsknul z budoucnosti. A tím se dostáváme k jádru věci. Všechny zdejší stroje jsou tak silné a nabité testosteronem, že můžete vybrat jakéhokoliv buchara a neuděláte špatně.
Zda budete ale šťastný řidič, záleží na vás, a na tom jak motocykl vnímáte vy sami. Jedno se ale upřít nedá. Triumph je klasika jak má být. Vše je tuhé, těžké a poctivě vyrobené. Dlouhověkost z motocyklu sálá a její cena bude i nejméně klesat. Další věc je, že zdejší design bez větších výstřelků bude i za pár let stále vypadat nejlépe. Italové to totiž s tou načančaností už trochu přehnali a Honda je zase o padesát let v budoucnosti. Všechno je ve vašich rukách a hlavách…

Informace o redaktorovi

Petr Poduška - Výška redaktora: 186 cm
Tomáš Procházka - Výška testovacího jezdce: 177 cm
Lukáš Růžička - Výška testovacího jezdce: 182 cm

Který model byste si vybrali vy?

  1. Hlasováno: 41x
  2. Hlasováno: 62x
  3. Hlasováno: 128x

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 16x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist