Harley-Davidson VRSCF V-Rod Muscle

Vývoj, vzhled a výbava

Je tomu již nějaký ten pátek co sjel z výrobní linky první V-Rod. Osvědčená řada trhem, jenž láká k této značce i příznivce modernějšího pojetí techniky opět slaví úspěch. Konstruktéři se zamysleli a postavili nám po několika letech motocykl položený na podobném technickém základu, avšak tentokrát v kategorii „těžká váha“. Když se na celek podívám skrze historické zrcátko modelu Street Rod, s odstupem několika let vidím podobné technické prvky, zde však vyrýsované do krajnosti a maximálního výrazu celku. Převrácena vidlice, kvalitní brzdy brembo, kola (loukotě), to vše zde již bylo. Zde je však všechno úplně jinak a nově. Zcela jiné usazení, předělané sedlo přecházející v extravagantní podsedlovku. Koncovka z led-diod, a samozřejmě potom ten balón o rozměrech 240/40 - R18, na tom ta nádhera opravdu stojí a to prosím vše tak proklatě nízko.

I přes robustní charakter tento motocykl trochu klame tělem. Oproti svým soukmenovcům, je na délku nejkratší. I když popravdě, pokud se tak dá nazvat něco, co má délku 2410 mm. Samozřejmě, že v kombinaci s tak širokým zadním kolem a ostatním poskládáním je výsledek stejně jasný. Nejraději to jezdí rovně a zde navíc zatraceně rychle. Ovladače jsou zcela v režii H-D. Zde je již několik generací vše stejné. Více pozornosti snad jen zaslouží přepracované budíky, které jsou výrazněji vyhraněné hliníkovým rámečkem vůči ostatním motocyklům z řady.
Na řidítkách jsou tak největší modernou nová zrcátka s integrovanými blinkry. Vše působí velice pěkně, avšak výtka směřuje k jejich umístění. Zrcátka jsou totiž nesmyslně blízko u rukojetí a jezdci tak trochu překáží, když loví páčky, ale to je jen detail. Výrazným prvkem celého motocyklu jsou samozřejmě kromě tradičního světla dlouhé koncovky výfuků. Ty jsou oproti ostatním modelům výraznou inovací, a navíc jsou umístěny o trochu výše, což spolu s výše umístěnými stupačkami, umožňuje o trochu větší náklony.
Palivová nádrž je tradičně pod sedlem a pojme 18,9 l. Celkové usazení je poněkud zvláštní, ale člověk si po chvíli ježdění zvykne. Sedíte dost netradičně s rukama a nohama vpřed a opravdu hodně nízko vozovky. Vaše celková poloha za jízdy, je tak dost předurčena a vy s tím moc nezmůžete. Z dlouhodobého pohledu na věc, tak trpíte jistým nepohodlím hlavně v oblasti zad, ale nejedná se o žádnou krizovku. Zajímavý tvar sedačky Vás ve velké rychlosti podepře a podrží. Při absenci jakékoli ochrany a výkonu motoru to jistě oceníte. Pocit bezpečí a ochrany přináší rovněž mohutný padací rám, ale celkovému vzhledu to popravdě moc nepřidá.
Dominantní příď určují dvě mohutné mřížky sání a již tradičně mohutný kapalinový chladič. Samozřejmostí a výraznou dominantou celku je doširoka rozevřený dvouválec Revolution, který je pro motocykl určujícím středobodem všeho dění. Náš testovací motocykl byl v pěkné černé metalíze a musím říct, že spolu s červenou patří k mým oblíbeným. V nabídce je ještě ve stříbrném a modrém provedení.

Motor a jízdní vlastnosti

V-Rod Muscle je poháněn novou generací kapalinou chlazeného motoru Revolution. Tento dvouválec má nově zvětšený objem na 1250 ccm a dosahuje výkonu 122 k (89kW) při 8250 ot/min. Motor má ve všech jízdních režimech příjemný dunivý projev a v kolébkovém trubkovém rámu je rozhodně k nepřehlédnutí. Konstrukce motoru je samozřejmě stejná jako u všech ostatních modelů řady, nicméně je zde jiná palivová mapa a celkový charakter a nástup je tak poněkud klidnější než u VRSCAW. Celková pružnost a naladění motocyklu je skvělé a již ve středních otáčkách je celkový charakter motoru velice výrazný.
K pětistupňové převodovce nelze mít výraznějších připomínek. Je velice přesná a dobře odstupňovaná, jen je v některých případech více slyšet, ale na celkově pozitivním vyznění to rozhodně nemá vliv. Citelný nárůst výkonu přichází cca v 6000 ot/min, kdy je sílá motoru znát. Váš náležitý rozlet zcela jistě zbrzdí téměř nulová ochrana proti poryvům větru, ale není třeba se obávat. Specifický tvar sedačky Vás odletět nenechá. Snesitelná rychlost je tak do 180 km/h, ale motocykl samozřejmě zvládne i hodně přes 200km/h, o čemž jsem se přesvědčil na letišťní ploše.
Nejlépe tomuto motocyklu asi budou vyhovovat rovnější úseky okresních silnic, ale ani v zatáčkách se příliš strachovat nemusíte. Je jen třeba počítat s celkovou délkou a mohutnou 240 mm pneu u zadnice. Odpružení je na úrovni a komfortní. V zatáčkách Vás rozhodně nezradí. Pokud budete potřebovat, lze zadek ještě trochu nastavit podle zátěže. Přední převrácená vidlice myslím funguje v dané kategorii na výbornou.
Kde se je třeba obávat, je jízda ve městě. Zde se tento motocykl moc dobře necítí. Přeci jen hmotnost je značná a velké zadní s mohutnou pneu Vám jízdu a manévry v husté dopravě rozhodně neulehčí. To samé platí i při manipulaci na místě. Zde Vám alespoň pomůže nízko položené sedlo. Naše výtky jsou však liché, ranní špička a couvání „lama“ do kopce z garáže, bylo asi to poslední, na co při stavbě tohoto motocyklu konstruktéři mysleli.
Náležitý respekt zaslouží brzdiče Brembo. O jejich kvalitách jsem se přesvědčil již v roce 2005, při testu Street Rod a musím potvrdit, že pozitivní dojem přetrvává i zde. Při dimenzích tohoto formátu, se ale nelze divit, že výrobce sáhl po osvědčené značce. S hmotností kolem 290 kg se v pravdě nejedná o žádného střízlíka a průjezdy zatáček, či testovacích rovinek je třeba občas náležitě krotit. Do 300 mm kotoučů se tak vpředu i vzadu, zakusují 4-pístkové třmeny, které pracují na výbornou. Muscle je navíc vybaven bezpečnostním systémem ABS. Průměrná spotřeba v testu se ustálila na 8,5 l/100 km.

Závěr

V-Rod Muscle je motocykl jenž jednoduše nelze přehlédnout. Svým pojetím úzce navazuje a rozvijí základní koncepci a techniku kapalinou chlazených modelů řady VRSC a posouvá ji opět o krok dále. Osobně obdivuji především úroveň zpracování a odvahu dotáhnout motocykl v této podobě do sériové produkce. V-Rod Muscle je na trhu k mání za 18 635 Eur (cca 472 415 Kč).

H-D vs Moto Guzzi

V rámci redakčního testu se nám podařilo v jednom okamžiku uskutečnit setkání americké legendy s italským skvostem Griso. Sic se jedná o odlišné kategorie motocyklů, přímá konfrontace byla zajímavým zpestřením a minimálně důvodem k zamyšlení nad pojetím a prací jednotlivých konstruktérů balancujících s těmito motocykly v kategorii cruiser a naháč. Oba motocykly jsou ve své podstatě značně individuální a nepřehlédnutelné.
Zatímco H-D hraje především na svaly a hrubou sílu klasického vzhledu, Griso (zde navíc v limitované edici s 8V motorem) spíše na sportovní charakter. I přes mohutný dvouválcový motor obnažený všem na odiv nelze upřít italskému ingotu oproti H-D sportovního ducha a lehkost, s kterou se dá vodit do zatáček. Navíc pohodlné usazení a nová 8V technika se ve vrchní části stupnice dokáže pořádně rozparádit. Naopak Muscle hraje na klasičtější image a koncepci navíc podpořenou větším objemem a výkonem. Vzhled dragster speciálu a mohutná záď vyjadřují potom nekompromisně sílu a styl celku. Rozuzlení je samozřejmě na Vás.

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE