Harley-Davidson Softail Slim

Text: Lukáš Růžička | Foto: Jiří Jevický | Zveřejněno: 23.7.2012 | Zobrazeno: 28 424x

Odlehčený a minimalisticky pojatý, avšak stále plnohodnotný softail, tak to je tento FLS Slim. Motocykl, jehož hlavní zbraní je jednoduchost bez zbytečných přísad. Nenajdete zde nic, co na první pohled vysloveně láká, ale jako celek vás chytí a nepustí. V matně černém provedení s širokými řidítky doplněnými hrazdou vizuálně boří, ale při jízdě spíše pocitově tvoří. Sounáležitost k dědictví let minulých je zde více než patrná. Hlavním výrazovým prostředkem zde zůstává motor, vše ostatní je pouhým doplňkem. Postavený se zdravou dávkou nostalgie nechá vzpomenout na léta minulá, stejně tak aby podpořen všemi technickými vymoženostmi současnosti směle mířil mezi nás.

Kapitoly článku

Vývoj, vzhled a výbava:

Softail Slim je aktuální novinkou letošního roku. Když jsem tento na první pohled temný motocykl prvně letos v únoru spatřil, působil na mě dost nekompromisním dojmem. Při bližším ohledání však velice rychle zjistíte, že se tento Softail tak trochu přetvařuje. Navíc je k dispozici i v červeném provedení, kde je potom celkový výraz zas o něčem jiném. Osobně si nepamatuji sériový motocykl, kde by odlišné barevné provedení tak výrazně ovlivňovalo celkový dojem a pocity z motocyklu na první pohled, jako zde.

Individualistickým pojetím s lehkým nádechem nostalgie sází designéři víc na jednoduchost a celkový dojem, než na konkrétní detaily. Vysloveně se nesnaží zaujmout nějakou záplavou chromů a zbytečností. S velkými balónovými koly a krátce střiženými blatníky se očividně snaží přiblížit klasickým motocyklům „custom“ z padesátých let. Hlavní designér Casey Ketterhagen se netají svojí náklonností k automobilům „hot rod“, takže poslat softail na dietu bylo jeho základní motto.

V důsledku toho dostal motocykl výrazně kratší blatníky. Navíc vzadu bylo zcela vypuštěno klasické koncové světlo. Veškeré osvětlení zádě tak zajišťují pouze sdružené blinkry. Každopádně ve výsledku pěkné a navíc efektní řešení. Chromu je zde málo, naopak na černé se v rámci doplňků rozhodně nešetřilo. Celkově zde pro softail typický „hardtail“ vzhled, tak krom důmyslně střiženého rámu s klasickým odpružením, umocňují černě vyvedená kola a další detaily jako kryt vzduchového filtru a samozřejmě nepřehlédnutelná velká přední svítilna. Za zmínku jistě stojí i speciální provedení kapličky na nádrži. Ta sice nabízí stejné funkce jako ostatní motocykly řady, ale je štíhlejší a vzhledově velice vydařená.

Na celkově střízlivě střižené stavbě robustněji vyznívá pouze nádrž o objemu 18,9 litrů a přední odpružení. Pro výraznější souznění jezdce s motocyklem zde byla navíc zcela záměrně vytvořena optická vazba. Mezi nádrží a špičkou pohodlného prošívaného sedla je vytvořena záměrně mezera, tak aby měl jezdec kdykoliv výhled na motor a sílu, která ho žene vpřed. Motor je zde v podstatě ústředním bodem a asi jediným opravdu výrazným prvkem, který navíc nerozlučně doplňuje dvojice chromovaných koncovek výfuků. Motor samotný je pouze s leštěnými kryty namísto chromu.

Z hlediska pohodlí samozřejmě nechybí plošinové stupačky, řazení špička-pata a mohutný pedál zadní brzdy. Usazení jezdce je v rámci možností bezproblémové, nicméně celkové vyznění a zpětná vazba je spíše tužší. Na velké cestování to zkrátka není, ale s tím se zde snad ani příliš nepočítá. Nicméně pokud budete chtít jet přeci jen dále nebo zkrátka jen něco v základu připevnit a odvést, pořád zde jsou v předválečném pojetí střižená řidítka s hrazdou. Nemluvě o případné doplňkové výbavě v podobě brašen apod. Pocitově je to zkrátka taková kombinace klasiky a syrového stylu opravdového motocyklu, která je však významně podpořena moderní technikou.

Motor a jízdní vlastnosti:

Motor Twin Cam 103B™ je tradičně pevně uchycený v rámu. Stejně však jako u jiných modelů řady je naladěn do mírumilovnějšího stylu, takže případné obavy z přílišného množství vibrací jsou spíše liché. Při prvním usednutí motocykl zaujme, ačkoliv to tak na první pohled možná nevypadá, skutečně úzkou stavbou. Samozřejmě myšleno v dimenzích H-D. Robustněji tak při prvním usazení vyznívá snad jen větší nádrž a samozřejmě široká řidítka, která však propůjčují tomuto motocyklu nezaměnitelný styl a eleganci. Je na výsost jasné, že se jedná o čistě individualistickou záležitost.

Ruce pohodlně spočinou na širokých řidítkách a my můžeme konečně vyrazit na odpolední vyjížďku, či víkendový pokec za kamarády ze sousedního okresu. Zpočátku může někoho rozhodit opravdu robustní přední kolo, ale po pár kilometrech si na přední 16“ balón v rozměru 130/90 určitě zvyknete. Nohy tradičně bez problémů umístíte na plošinových stupačkách a řazení špička-pata v kombinaci s šestistupňovou převodovkou jsou u softailu již dobře zavedenou praxí. Její tradičně hlučnější projev a nutnost razantnějšího došlapování potom jen dokresluje celkově podmanivý charakter motocyklu. Díky nízkému usazení (650 mm) neodmítne Slim ani subtilnější postavy. Navíc díky adaptérům, které je možno dokoupit, lze posunout řidítka blíže jezdci a to i bez nutnosti dodatečné úpravy kabeláže.

Problém nebudete mít ani při zastavení a manipulaci na místě. Díky nízkému usazení a dobré ovladatelnosti, tak není motocykl, ani při hmotnosti dobře přes tři metráky problém zvládnout. Motor nabízí nezvykle přívětivý charakter a elasticitu. Zde je to spíše o klidnějším tempu a relaxačním průjezdu krajinou, takže nejčastěji vystačíte 1-4 a s tachometrovou rychlostí do 130 km/h. Při svižnějším kalupu potom jistě využijete pštku, a šestý rychlostní stupeň přijde ke slovu opravdu jen při rychlých dálničních přesunech. Motor má výkonu na tento styl motocyklu opravdu na rozdávání. Při troše snahy z něj lze vytlačit i přes 160 km/h, ale pro jezdce je to více než utrpení. Vyhledávat tento styl jízdy řada z nás rozhodně nebude.

Nejlepší pocit z jízdy tak motocykl přináší spíše ve středním spektru otáček, kdy má koneckonců i největší zátah. Jízda v zatáčkách je u tohoto softailu, více než kde jinde, do značné míry limitována v základu opravdu nízko položenými stupačkami. Člověk si na ně však brzy zvykne a příliš to neřeší. Nicméně jejich povýšení, minimálně na úroveň ostatních u soukmenovců v řadě, by jistě za úvahu stálo. Vzhledem k délce a hmotnosti je třeba do zatáček náležitě najíždět, než to někam pošlete, ale vše je dopředu dobře čitelné, bez výraznějších záludností. Navíc tento softail nepatří při své hmotnosti 305 kg mezi ty nejtěžší v řadě a na lepší ovladatelnosti se také navíc příznivě podílí i zmiňovaná širší řidítka.

Odpružení a naladění podvozku je spíše tužší, nicméně pobere toho opravdu hodně. Je však pravdou, že velké nerovnosti a výmoly díky nízkému usazení výrazně pocítíte i na zadních partiích. To však k tomu to stylu ježdění už tak nějak patří. Brzdy standardně vybaveny ABS nepatří dle očekávání vysloveně mezi dokonalé sportovní náčiní. Celkově mají pomalejší nástup a vyžadují razanci ze strany jezdce, ale přesto svoji úlohu plní myslím na výbornou a plně dostačují charakteru tohoto motocyklu. Navíc zde k výraznějšímu komfortu zastavení napomáhá i šířka přední gumy. Pohodový styl a v neposlední řadě opravdu příjemné nenucené tempo při kochání se krajinou ustálilo spotřebu na 6,1 l/100 km.

Závěr:

Krásný motocykl s duší, který na první signální tolik neosloví a neoslní blyštivým pozlátkem, avšak jako celek vytváří pocitově návrat ke kořenům v mnoha směrech. Pokud toužíte po čisté jednoduchosti a ryzí podstatě ježdění, tak si ho musíte zamilovat. Cena testovaného motocyklu je stanovena na 18 996 eur.