Harley-Davidson FLSTN Softail Deluxe

Softail Deluxe se vrátil na scénu v roce 2005. V retro provedení a v kombinaci s tradičně vyhlížejícími prvky motocyklu softail si dokázal ihned získat celou řadu příznivců. Tehdy byl představen s 1449ccm vzduchem chlazeným motorem Twin Cam 88B a samozřejmě již se vstřikováním. V roce 2007 byl potom motor nahrazen novým o objemu 1573ccm a šestistupňovou převodovkou. To však byl jen začátek a motocykl dostal velice záhy 1584 ccm Twin Cam 96B, který byl i v této testované 2011 verzi. V letošním roce je stejně jako v celé řadě softail motocykl vybaven již aktuálním 103 motorem o objemu 1690 ccm.

Hluboké blatníky, pneumatiky s bílou bočnicí, pohodlné široké stupačky a usazení za širokými řidítky protaženými vzad - to je výčet jen základních parametrů, které jsou pro tento skvost tolik určující. Zbytek ostatně jako vždy záleží spíše na vaší fantazii a finančních možnostech. Ze základní výbavy se rozhodně sluší zmínit ještě trojici předních světlometů a pěkně chromovanou olejovou nádrž ve tvaru podkovy. Ta je na této straně hřiště striktně vymezena dvojící „shotgun“ koncovek výfuků.

Z hlediska jezdce potěší v základu velice pohodlné sedlo, zde navíc dovybavené o madla pro spolujezdce a zavazadlový nosič integrovaný do tandemového sedla spolujezdce. Samozřejmě pro sólo jízdu není problém toto sedlo i s nosičem sejmout. Z ovládacích prvků přibyl na středové kapličce nový display s rozšířenými funkcemi. Jinak se zde jedná, co se týče ovládání, o zavedený H-D standard. V porovnání s přední části motocyklu, které dominuje masivní vidlice, působí zadní část opticky spíše subtilnějším dojmem. To jen podtrhuje střídmější vyjádření zadního blatníku, které tak v testovaném tmavém provedení nechá vyniknout především chromovanému krytu kevlarového řemene.

Z hlediska jízdy samotné patří motocykl s výškou sedla pouhých 670 mm mezi ty nejnižší na trhu. To samé platí i o stupačkách, které jsou zde i na poměry H-D dost nízko. V zatáčkách to však nečiní výraznější problém, jen je třeba počítat s ubroušením spodních částí. Ve standardu je, stejně jako u většiny ostatních modelů značky, dnes již dodáván systém ABS. Krom klasického jednobarevného provedení, jsou velice pěkné především dvojbarevné varianty lakování. Z hlediska příplatkové výbavy lze jednoznačně doporučit investici do předního plexi a zavazadlových brašen.

Ačkoliv je tomu již v letošním roce jinak, o pohon se stará v testované 2011 verzi Twin Cam 96B o objemu 1584 ccm s šestistupňovou převodovkou. Ten má konstrukčně především klidnější chod a méně vibrací. Pokud bude aktuální 103 motor naladěn podobně jako u soukmenovců, lze očekávat v tomto ohledu ještě více „legrace“.

Šestistupňová převodovka má oproti historickým modelům, které nám již prošly redakcí, jako bylo třeba FXSTI, o poznání kultivovanější chod. Razanci je třeba zachovat snad jen u řazení prvního rychlostního stupně. Skutečný význam „šestky“ si troufnu tvrdit, že plně oceníme až u verze pro letošní rok. Jízdní vlastnosti přesně vystihují pocity a nastavení softail verze motocyklu. To znamená, že se motocykl vyznačuje dostatečným komfortem a pohodlím za všech okolností. K čemuž aktivně přispívá nemalou měrou především skryté zadní odpružení a dobře odladěný předek.

Problematičtější je tradičně jen manipulace na místě, avšak zde jde přeci jen vše o trochu snadněji, díky nízko uloženému sedlu. S opravdovou lehkostí zde funguje spojka. I přes svoji hmotnost 315 kg je v celkovém pohledu na poměry H-D tento softail celkem úzké stavby a nepůsobí vysloveně robustním dojmem. O tom vás přesvědčí především pohled zezadu. Dálniční přesuny jsou i přes absenci plexi překvapivě v pohodě. Je však pravdou, že plexi si z dlouhodobého hlediska s ohledem na komfort jízdy a nepřízeň počasí jistě svůj význam v příplatkové výbavě najde.

Přes veškeré pohodlí a nastavení lze za rychlostní strop považovat 160 km/h. Je to dáno především stylem usazení, kdy jezdec sedí dost vzpřímeně a nohy má na motocyklu do široka. Navíc ruce spočinou na širších řidítkách. Jízdní vlastnosti a náklony jsou v podstatě u tohoto modelu limitovány především zmiňovanými stupačkami, nicméně není to nijak na škodu, protože tomuto motocyklu je vlastnější vyhlídkové poklidné tempo než zběsilé sportovní výkony. Softail Deluxe se jinak výborně vodí a nerovnosti pobírá s náležitým přehledem.

Rozhodit vás tak lehce mohou jen příčné nerovnosti a celková délka motocyklu. Prvně jmenované vás lehce rozvlní a délka ta vás zas může občas trochu zaskočit v zatáčkách, ale je to podle mého názoru především o zkušenostech a zvyku naučit se s tímto typem motocyklů jezdit. Brzdy v celkovém pohledu na věc dostačují, nicméně na mohutném předku jsem se nějak nemohl zbavit pocitu, že by ještě jeden kotouč rozhodně nebyl k zahození. Naštěstí v kombinaci se zadní záchrannou brzdou, která je rovněž dostatečně dimenzována, tento pocit razantně ustupuje. Kombinovaná spotřeba se nám v redakčním testu ustálila na 6,3 l/100km.

Není mnoho motocyklů, které si i v moderním podání umí udržet bez ztráty soudnosti „fešácký“ retro styl. I v základním provedení vypadá Softail Deluxe opravdu k světu a dokáže upoutat pozornost. Ne náhodou si ho H-D ČR vybralo v loňském roce i pro prezentaci trenažéru JumpStart. Jedinou stinnou stránkou věci, snad tak může být paradoxně právě množství chromu. V našich zeměpisných šířkách budete mít téměř stále co čistit a leštit. Cena testovaného modelu činí 19 980 eur.