H-D XL1200CX Roadster: americké sportovní "kafíčko"

Po deseti letech se do modelové řady Sportster vrací pořádný power-bike, prostě stroj s agresivním nádechem, který má koule! Dvanáctistovka dostala sportovnější geometrii, dva brzdové kotouče na přední brzdu a kvalitní obrácené odpružení upside-down, a na jízdním projevu je to hodně znát. Nový motocykl jsme vyzkoušeli na zakroucených silničkách v horách nad Saint-Tropez a bylo to téměř dokonalé svezení, pár chybiček se ale přeci jen projevilo...

H-D XL1200CX Roadster: americké sportovní "kafíčko"

Kapitoly článku

Sportovně laděný Sportster už jsem pro Motorkáři.cz před 12 lety jednou testoval – model H-D XL1200R, který už tehdy byl označován jako Roadster. Přestože jsem od té doby jezdil na desítkách a možná i stovkách jiných testovacích motocyklů, dodnes to je jeden z mých nejsilnějších zážitků z testování! Tehdejší karburátorový model s motorem uloženým do gumových silentbloků doplněný o příplatkový uřvaný výfuk Screaming Eagle byl totální neurvalec s ucukaným a výbušným zátahem a obrovskými vibracemi při volnoběhu. Nijak zvlášť dobře nebrzdil, nepružil ani nezatáčel a působil těžkopádně, ale možná právě proto byl úžasně zábavný a jízda na něm byla těžce návyková. I proto jsem se na první novinářskou prezentaci na Azurovém pobřeží hrozně těšil.

Hned první kilometry za Marseille ukázaly, že pokrok jde mílovými kroky kupředu a sedím na úplně jiné mašině. Přestože vypadá hodně podobně, nový Roadster je o pár generací modernější a v úplně jiném stylu. Zatímco jeho předchůdce ještě vycházel z chopperů s nižším sedlem a k přednímu devatenáctipalcovému kolu měl vzadu šestnáctku, dnešní model má podstatně vyšší stavbu ve stylu café-racerů a vzadu má osmnáctipalcové kolo. Dominantou je motor, nad ním charakteristická dvanáctilitrová nádrž ve tvaru „Peanut“ a to je vlastně skoro všechno. Roadster navazuje na závodní stroje, takže je osekaný jen na to nejnutnější. Malé sedlo, kola s úzkými ráfky, co nejmenší blatníky i světla a jediný malý budík otáčkoměru umístěný nízko před řídítky, to musí jezdci stačit. I ta černá zrcátka jsou co nejmenší a opticky se schovávají do nahrbené siluety mašiny, navíc motocykl nemá zadní světlo na blatníku, Američanům se podařilo přes homologační řízení protlačit koncové i brzdové světlo zakomponované po stranách do směrovek a záď je tak opticky čistá.

Hlavní změnou jsou moderní přední vidlice upside-down a dvoukotoučové brzdy, které díky ABS mohou být naladěné na podstatně ostřejší záběr. Už není nutné pro maximální účinek vzít vší silou za páčku, stačí silněji přitáhnout dvěma prsty. Přední odpružení je hodně příjemný rozdíl proti minulosti, lehčí konstrukce a ostřejší úhel řízení perfektně drží i v zatáčkách s rozbitým povrchem a v řídítkách je slušně cítit odezva od předního kola. Díky vysokým kolům a relativně úzkým pneumatikám je Roadster neskutečně obratná mašina, která se nádherně skládá do zatáček. V zatáčce pak ochotně zvětšuje náklon a dovolí i případnou korekci zvolené stopy - tak tohle je na poměry těžších strojů HD opravdu špičkový podvozek. Velmi dobrá odezva od moderní přední vidlice USD umí vylákat k agresivnější jízdě, a právě proto je tu navíc dvojitá kotoučová brzda na předním kole s dobře nastaveným systémem ABS. Zatímco zadní kolo se při svižnější jízdě s razantním brzděním občas blokne a vy do nohy na páčce pocítíte vibrace ABS, přední brzda je i při velkém záběru pevná jako skála a ABS zasahuje prakticky jen na mokré vozovce. Moc příjemný pocit z razantnější jízdy také posiluje jednoduchý přístrojový budík s analogovým otáčkoměrem. Tachometr se zobrazuje jen jako digitální údaj a díky tomu se mnohem víc soustředíte na otáčky než na rychlost. Jen ty kabely od přístrojovky a řídítek by snesly trochu víc pozornosti, změť lanek a drátů kolem krku řízení působí trochu rušivě.

Sedlo je luxusně prošívané a je propracovanější, než u mnoha dražších modelů H-D. Díky tomu je Roadster jednoznačně nejpohodlnějším strojem z celé rodiny Sportsterů a prodloužená zadní část umožňuje i občasný převoz spolujezdce. Jen poloha stupaček mě ani většině novinářů příliš nesedla, bohužel jsou nechané ve stejné pozici jako u ostatních Sportsterů, řešit jejich posunutí i s kompletní změnou přepákování by asi bylo příliš nákladné. Za jízdy bych je uvítal víc posunuté dozadu, aby bylo možné položit ještě víc váhy těla na řídítka. Při stání nebo popojíždění po městě mi zase někdy stupačky překážely při rozjezdech nebo tlačily do holeně, ale na to se asi dá po nějaké době zvyknout.

Pohonná jednotka je stejná jako v minulosti... a přece úplně jiná. Základem je samozřejmě klasický vzduchem chlazený americký V-Twin o objemu 1200 kubíků s velkým vzduchovým filtrem na levé straně, ale díky elektronickému vstřikování a bohužel i hodně utlumeným výfukům je to hodná mašina, která nikde necuká a výkon dávkuje krásně rovnoměrně. Možná až moc, trochu hutnější zvuk výfuku a ostřejší reakce na plyn by byly o dost zábavnější. Jako majitel bych asi zvážil, zda si rovnou při koupi nedopřát nějaké zvučnější výfuky a třeba i otevřené sání z nabídky příplatkových dílů H-D, pak už bude motor dokonalý!

Dvanáctistovkový motor s pětistupňovou převodovkou je sice pořádně těžký a má hlavní podíl na provozní hmotnosti 259 kg, těžiště je ale hodně nízko a ani v malé rychlosti nebyl problém se protahovat dopravní zácpou na pobřežních silnicích u Marseille. Harley-Davidson u svých strojů zásadně neudává maximální výkon, ale odhadem je v motoru přibližně 70 koní. To stačí na maximální rychlost zhruba 170 km/h, tedy dost na svižné přesuny po dálnicích. Točivý moment 101 Nm znamená pořádně hutný záběr už od hodně nízkých otáček. Převodovka má ale hodně dlouhé kvalty a to znamená, že při dodržování povinné padesátky ve městě už musíte řadit dvojku, trojka už by cukala ozubeným řemenem přenášejícím výkon na zadní kolo. Při svižnější jízdě v zatáčkách budete střídat dva-tři, čtyřka na rovinkách a pětka pak přijde na řadu jen jako rychloběh na dálnici nad 130 km/h, když je třeba jet na spotřebu, protože nádrž na 12,5 litru nám v horách vydržela před rozsvícením kontrolky rezervy jen asi 100 km. Při udávané spotřebě kolem 5 litrů by ale dojezd za běžných podmínek měl být bezpečně přes 200 km.

Harley-Davidson Roadster míří na zájemce o trochu sportovnější svezení, zároveň ale nabízí ztělesnění historie řady Sportster, velkou porci prestiže a dnes tak vyhledávaného stylu café-racer. Ještě před deseti lety byla tahle dvanáctistovka drsným bajkem určeným jen pro zkušené a silné jezdce a patřila k nejvýkonnějším mašinám na trhu, dnes už nový model díky perfektní ovladatelnosti a uhlazené elektronice zvládnou i průměrní majitelé začátečnických pětistovek. Pokud se vám líbí Sportstery, pak neváhejte a vyzkoušejte Roadster, kromě čistého stylu má proti ostatním v této řadě dokonalý podvozek.

Informace o redaktorovi

Filip Tichý - Výška testovacího jezdce: 195 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 2.20
Známkováno: 10x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist