H-D FXDB Dyna Street Bob

Řada Dyna má tímto testem modelu Street Bob u nás redakční premiéru a shodou okolností v roce, kdy spolu s mnoha dalšími motocykly H-D podstupuje zásadní změny v technice. V tomto stylovém motocyklu bije, jak již všichni tuší, zcela nové srdce Twin Cam 96, které je především pro náš starý kontinent zásadní odpovědí H-D na nové a přísnější emisní normy. Jak se však zdá, nová technika motocyklu nijak výrazně neubrala na jeho klasickém šarmu. Čalouněné sedlo jezdce, vyplétaná kola, poctivý kov a chrom s nezaměnitelným usazením jezdce za vyššími řidítky, tak to vše a mnohé další i přes řadu technických vymožeností zůstává. Pravda, ortodoxní vyznavači asi budou vzhlížet ke staré a osvědčené klasice, nicméně pokrok a emisní limity nezastavíš a H-D možná paradoxně právě tyto změny přinesou řadu nových zákazníků.

H-D FXDB Dyna Street Bob

Kapitoly článku

Dyna Street Bob je bezesporu koncepčně jedním z opravdu klasických motocyklů (představitelů) značky Harley-Davidson. Svými proporcemi a pojetím evokuje sounáležitost s dobou, životem lidí a technikou strojů, které jsou dnes již nenávratně pryč. Celkově se tak snaží přiblížit k motocyklům z padesátých let, kdy bezstarostnost a nečekaná poválečná éra rozkvětu a zhýřelosti nabírala v Americe na obrátkách. Volnost a nečekané možnosti tak změnily i styl a vnímání jízdy na motocyklu samotném. Kromě sportovních a užitných hodnot se tak na motocykl začalo nahlížet i jako na určitou formu svobody a seberealizace.
To se samozřejmě promítlo i v řadě úprav standardně vyráběných motocyklů, které tehdy nebraly konce, stejně jako někdy trochu divoký život lidí kolem nich. Výsledkem byl styl a pojetí, který ve svém důsledku později ovlivnil i samotného výrobce a jeho nabídku zákazníkům. Dnešní Street Bob je tak z mého pohledu určitou ozvěnou té doby, která přetrvává v srdcích a myslích řady lidí i v dnešní uspěchané době, a to je myslím dobře.


Velké změny v podobě techniky a představení dnes testovaného motocyklu se již začaly v podstatě před dvěmi lety v červenci 2005, kdy byla uvedena v Milwaukee kompletně inovovaná řada Dyna pro následující sezónu. Kromě toho byla na trh vypuštěna tehdy speciální edice FXDI35 Dyna Super Glide, která byla vyrobena jako vzpomínka k výročí 35 let uvedení na trh v roce 1971. Tento model byl vyroben v omezené sérii 3500 ks a nesl stejnou barevnou kombinaci jako tehdy. Celému dění dominovala perleťově bílá s červenými a modrými pruhy. Z mého pohledu to byla tak trochu vzpomínka na dobu minulou a tak trochu završení jedné éry s motorem Twin Cam 88 u motocyklů Dyna.




Příslibem velké změny a příchodu nového motoru bylo u tohoto ročníku nasazení šestistupňové převodovky, elektronického vstřikování pro celou řadu, nasazení nového rámu, nové 49 mm přední vidlice, předělané schránky baterie a konečně 160 mm zadní gumy. To vše je samozřejmě součástí i právě testovaného motocyklu. Nutno podotknout, že s aktuálně novým motorem vypadá celá ta paráda i v tovární úpravě celkem k světu.
Pokud přejdeme k testovanému motocyklu, u něho mě zaujal při prvním pohledu příplatkový padací rám. Pro někoho možná zbytečnost, nicméně motocykl a především motor bezpečně chrání (a u tzv.“dema“ je od dovozce více než rozumná investice). Navíc zde v pochromovaném provedení nevypadal rozhodně rušivým dojmem.


Při prvním usednutí mě příjemně překvapil nový bezpečnostní alarm, který vše řeší za Vás. Stačí tedy jen otočit klíčkem a ráno si nezapomenout do kapsy, či baťohu přibalit “placku“, díky které právě Vás motocykl bezpečně pozná a alarm včas vypne. Nevzbudíte tak nečekaně po ránu celou partaj, ale dáte si je až pěkně později brumlavou fanfárou tak, jak jsou od Vás normálně zvyklí. Poznávacím znamením jsou u tohoto modelu vyšší řidítka, typická široká nádrž a jednosedadlová úprava.


Stejně jako u řady dalších soukmenovců, dominuje veškerému dění středová kaplička s velkým ukazatelem rychlosti analogového typu. Ta je doplněna o malý digitální ukazatel najetých km s denním počítadlem. Ač se to na první pohled nezdá, budík samotný skrývá v podobě kontrolek celou řadu dalších funkcí. Za pozornost stojí jistě kontrolka rezervy, či stavu alarmu. Trochu zvláštně a řekl bych až zbytečně působí ukazatel zařazeného šestého rychlostního stupně. Ve spodní části potom naleznete samostatnou část s klasickými ukazateli a v levé části nádrže navíc falešné víčko, které zde slouží pro podrobnější kontrolu stavu paliva. Usazení za vyššími řidítky poskytuje řidiči vcelku slušné pohodlí a vše je rozmístněno v typickém H-D stylu.


Trochu kritiky si zde zasloužila od kolegy páčka a účinnost přední brzdy. Já mám asi “tlapu“ o něco větší a její vzdálenost a délka mi tak nečinila problém ani při delší cestě. Pravdou je, že se páčka nedá polohovat, což lze jako určitý nedostatek u takto dimenzovaného typu motocyklu chápat. Co se účinnosti přední brzdy týče, mohla by mít vzhledem k hmotnosti motocyklu trochu razantnější nástup, to je pravda, nicméně nejedná se podle mne o žádný zásadní odklon od běžného standardu v této kategorii. Zadek nijak zvlášť nevybočuje a jako záchranná brzda, myslím, funguje, tak jak má.


Sekundární převod zajišťuje jak je u H-D zvykem bezproblémový ozubený řemen. Co dělá Street Bob rovněž typickým kromě zmiňovaných řidítek a sedla, je minimalistická přední svítilna a pěkně odhalený blatník s přehledným koncovým světlem. Pokud rádi jezdíte ve dvou, není samozřejmě nic ztraceno, v rámci doplňků lze dvojsedlo bez problémů přiobjednat, místa je pro něj dost. Trochu kritiky, alespoň z mého pohledu (182 cm výšky) zaslouží tovární poloha stupaček, které bych snesl pro větší pohodlí rozhodně více vpředu, a byla by to asi první věc, kterou bych na tomto motocyklu předělal k obrazu svému.


Po stránce celkového vzhledu mě potěšilo barevné provedení, které v temně modré metalíze v kombinaci pouze s jednoduchým kovovým nápisem na nádrži a celkově střídmým stylem vypadá opravdu pěkně. Očekával jsem tak trochu s nadějí i příplatkové laděné koncovky jako v minulosti, ale vzhledem k nově použité technice s přívěrami to asi zas nebude tak jednoduchá a levná záležitost, aby se to dovozci pro představení zákazníkům a případným novinářům vyplatilo. Více než na místě se zde jeví použití typických drátěných kol, které tak jen podtrhují celkovou atmosféru této klasiky. V současném provedení je to vpředu 100/90-19 a vzadu 160/70-17.

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička - Výška testovacího jezdce: 182 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.33
Známkováno: 3x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist