Gas Gas EC250F & EC300R

Španělské motocykly Gas Gas máme všichni zafixovány především jako trialové speciály. Výrobce z pyrenejského poloostrova se už nějaký ten pátek věnuje také enduru a zejména poslední roky do této sekce pořádně šlape. Úspěchy továrních jezdců Ivana Cervantese a Christophe Nambotina dokazují, že to Gas Gas myslí opravdu vážně, a že umí postavit nářadíčko světové úrovně.

Gas Gas EC250F & EC300R

Kapitoly článku

Na českém trhu zastupuje značku Gas Gas od roku 2010 společnost Exac, která nám k testu poskytla ostrá endura EC 250F a EC Racing 300. Endura jsme vyrazili vyzkoušet do Dvora Králového, kde na nás kromě nabroušených soutěžáků se závodní histroií čekal také Zdeněk Hora. Dvěpade běžně sedlá Svatoslav Bouček v českém enduro mistráku ve třídě E1 a dvoutaktní tříkilo krotí Milan Engel na tratích  Ufo Cupu. Zdeněk nás protáhl po svém rajonu a musím říct, že jen těžko bychom hledali lepší místo. Jelikož několik dnů před akcí dost hustě pršelo, měl jsem z neznámého terénu lehčí obavy, které se naštěstí nenaplnily a test proběhl bez ztráty kytičky, tedy většího záhozu.

EC Racing 300

Dvoutakty hrají u Gas Gase prim, což dokládá poměr dvoutaktních a čtyřtaktních endur 13:1! Našeho testu se zúčastnil mechanicky nejlépe osazený model Gas Gas EC Racing 300. Ten vychází ze základního modelu EC 300 a je oproti němu vyšlechtěn například zadním tlumičem Öhlins 888, řidítky Renthal, zubatými kotouči Galfer, hliníkovými protektory motoru a chladičů nebo přední dvoukomorovou vidlicí Marzocchi Ø48. Mimochodem, ta si s Gasíkem střihla světovou premiéru.
Rám a motor včetně výfukového systému FMF je stejný pro všechny třístovky, což neplatí o elektrickém startéru. Tím disponuje pouze verze E a u ostatních verzí je možné objednat ve speciálním kitu zhruba za 15 000 Kč. Model EC 300 se vyrábí v pěti různých verzích: základní EC 300, startérové EC 300E, „erkové“ EC Racing 300, oslavující šestidenní EC Six Days a replika jezdce továrního týmu EC Nambotin. To by bylo, aby si jeden nevybral...
Design je otázkou názoru a individuálního vkusu, ale za sebe říkám, že červeno-bílo-černé EC Racing 300 vypadá fakt dobře. Jasně, u ostrého endura jde především o něco jiného než o parádu, ale líbit se musí také, co říkáte? Tak třeba transparentní 9,5litrová nádrž není pro parádu, protože jednoduše a rychle informuje o stavu paliva i za jízdy. Praktická jsou i madla pod zadním blatníkem, díky kterým se dá s motorkou dobře manipulovat. Vlastně jen jedno madlo, protože ke druhému se skrz koncovku výfuku bohužel nedostanete. 
Dvoutaktní kapalinou chlazený jednoválec o objemu 299,3 ccm, s vrtáním 72 mm a zdvihem 72 mm je plněn karburátorem Keihin 38 mm. Jezdci se nabízí možnost volit ze dvou výkonnostních režimů pro suchý a mokrý povrch. Agregát je zasazen do ocelového trubkového rámu z B-profilů. Zadní osmnáctkové kolo svírá hliníková kyvná vidlice, která je odpružena hydraulickým tlumičem Öhlins 888. Ten je kompletně stavitelný a disponuje zdvihem 310 mm. Přední jednadvacítkové kolo odpružila dvoukomorová vidlice Marzocchi se zdvihem 295 mm. Brzdy jsou záležitostí značky Nissin. Přední dvoupístek se pouští do 260 mm kotouče a zadní jednopístek svírá 220 mm kotouč.
Sedlo Gase je 940 mm nad zemí, což je jedním z nejníže položených ve famílii ostrých endur, takže vychází vstříc i nižším postavám. EC Racing 300 bez náplní váží 102 kilo. 

EC 250F

Čtyřtaktní model EC 250F disponuje stejným rámem jako třístovka, do kterého byl zasazen čtyřtaktní motor Yamaha. Jedná se o kapalinou chlazený pětiventil pocházející ze starého známého modelu WR 250F. Ve fabrice Gas Gas ho okleštili o všechny výkonové i emisní restriktory a naordinovali mu své nastavení karburátoru a výfuk.
Testovaný model je však osazen kompletním výfukem systémem Sharon, a oproti obyčejnému modelu dostal stejné pérování jako racingové tříkilo. V praxi to znamená, že přední vidlici Marzocchi Ø45 nahradila dvoukomorová od téhož výrobce a zadní tlumič Sachs vystřídal Öhlins 888. Stejně jako všechny ostrá endura Gas Gas dostalo čtyřtaktní dvěpade hydraulickou spojku.
Jelikož je spojka u Yamahy řešena klasickým lankem, byla použita jakási tuningová redukce. Od wéerka se odvíjí i pětistupňová převodovka a elektrický startér. Jak už bylo zmíněno, B-profilový rám je shodný s dvoutaktní třístovkou, ovšem je přizpůsoben uchycení jiného motoru a vedení výfuku. Sedlo je proto 940 mm na zemí a rozvor činí stejných 1490 mm. Suché EC 250F váží 110 kg.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný - Výška testovacího jezdce: 171 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.44
Známkováno: 9x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist