globalmoto_duben_nolan




Dunlop Roadsmart III - vydrží víc

Ideální guma neexistuje, to je známá pravda. Lepší přilnavost se obvykle rovná kratší životnosti, když vzorek lépe odvádí vodu, má zas tendenci k nerovnoměrnému opotřebení, a tak by se dalo ve výčtu kompromisů pokračovat. Firma Dunlop se ale pokusila při vývojí třetí generace sportovně-cestovních pneumatik Roadsmart k ideálu co nejvíc přiblížit. Jak se jí to povedlo? To jsme zkoušeli celý den v nejrůznějších podmínkách.

Kapitoly článku

Abychom však věděli, co vlastně bude předmětem testu, musí praktické části předcházet trocha povinné teorie. Nový Dunlop Roadsmart III je dalším vývojovým stupňem sportovně-cestovní pneumatiky, přičemž ta druhá se úspěšně prodává čtyři roky. Rozhodnutí kterým směrem ji posunout dál se odvíjelo od toho, že momentálně jsou v kurzu velké cesťáky a motorky kategorie sport-touring. Klíčovým cílem při vývoji tedy logicky bylo prodloužit životnost, zlepšit ovladatelnost - hlavně u modelů s velkou váhou na předním kole - a přitom zachovat všechny dobré vlastnosti předchozích Roadsmartů: především přilnavost na suchu i na vodě. To všechno dostalo na starost evropské vývojové centrum Dunlopu.

Převedeno do praxe to znamená zaprvé úplně novou směs, jejíž optimální složení hledali experti v laborkách skoro dva roky. V polymerech se popravdě moc nevyznám, ale podle mého laického chápání jsou v nové směsi větší molekuly, které lépe drží pohromadě a guma tak rychle neubývá. Zadní pneumatika je stejně jako dřív dvousměsová, a tu nejlepší kombinaci tvrdšího středu a měkčích boků vybírali testovací jezdci Dunlopu z 53 možností. Tolik různých gum museli vyzkoušet, aby našli ideální poměr gripu a životnosti.

Dále se kvůli zlepšení ovladatelnosti změnily profily; předek teď má menší poloměr, vzadu se naopak rádius trochu zvětšil a obě gumy se tak k sobě tvarově víc přiblížily.

Chování na vodě ovlivňují hned dva faktory, přičemž použitá směs má překvapivě stejnou váhu jako tvar drážek ve vzorku. Má to svou logiku: u motocyklových pneumatik, které mají podstatně menší kontaktní plochu, je riziko akvaplaningu výrazně menší než u aut. 

Přesto je vzorek nových Roadsmart trojek úplně předělaný, a i když lepší odvádění vody je také vítaným výsledkem, hlavním důvodem ke změně bylo rovnoměrnější zatížení. Drážky v přední pneumatice často trpí tím, že následkem brzdění mají jednu hranu víc ohoblovanou (říkáte taky, že je guma oskákaná?), a tomu by měl nový dezén zabránit. V průběhu životnosti díky tomu zůstane přilnavost stejná delší dobu. No, viděli jsme jak vypadají gumy na KTM 1290 Super Duke po nějakých 800 okruhových kilometrech, a vážně to funguje.

Posunem vpřed u nových Roadsmartů je také větší teplotní rozsah, ve kterém fungují. Díky pozměněné konstrukci pláště, která přispívá také k rovnoměrnosti opotřebení, se gumy dřív zahřejí - to jsme si ostatně mohli vyzkoušet hned ráno na začátku vyjížďky. Dunlop svým produktům věří natolik, že připravil nejen jejich komplexní test pro novináře z celé Evropy, ale také si je nechal porovnat s konkurencí v německém nezávislém zkušebním centru. Dunlopy Roadsmart III ukázaly oproti čtyřem výrobkům jiných značek (Bridgestone Battlax T30 Evo, Metzeler Roadtec Z8 Interact, Pirelli Angel GT a Michelin Pilot Road 4 GT) mnohem delší životnost, přičemž výrazný rozdíl byl na přední pneumatice. 82 % nad průměr je fakt hodně, vzadu to pak dělá 16 % navíc proti průměru.

Ostatní kvality jsme měli možnost posoudit sami během celodenního testu v jižní Francii, kde má Dunlop vlastní zkušební areál. První část se ale odehrála na běžných silnicích všeho druhu - od hlavních tahů s kvalitním asfaltem až po rozbité okresky, kam se sotva vejde traktor. Dopoledne teploměr neukázal víc než deset stupňů a ve stínu byl asfalt ještě mokrý po nočním dešti, takže o žádných ideálních podmínkách nemůže být řeč. O to víc mě překvapilo tempo, jaké hned od začátku nasadil náš průvodce. No, evidentně tam nejel poprvé, a taky už věděl co umí gumy. Nezbylo než mu věřit a přesvědčit se na vlastní oči, jak moc toho snesou. Že nepotřebují moc tepla se ukázalo hned v prvních zatáčkách, ale mojí plnou důvěru si získaly když se nezpomalilo ani v místech, kde se střídal suchý asfalt s mokrými fleky. Jel jsem většinu trasy na lehké MT-07, ale fajnový grip si pochvalovali i kolegové na velkých cesťácích typu RT nebo GTR. Mimochodem, společnost na vyjížďce nám dělal John McGuinness, a podle jeho slov se už o moc rychleji jet nedalo. Pak je ale skoro zázrak, že mě za celých 160 kilometrů nepotkala jediná krizovka, a dostat gumy za limit se taky nepovedlo.

Lepší příležitost najít hranice jejich možností se naskytla hned po obědě, kdy se naše grupa přemístila na wet track - okruh pokrytý kompletně vodou. Pán od Dunlopu tvrdil, že vrstva má maximálně necelý milimetr, ale možná se spletl, protože to vypadalo spíš na centimetr. Každopádně, v reálném světě se s takovými podmínkami setkáte hodně zřídka, možná vůbec. Tady je šance vyzkoušet v relativním bezpečí, jak fungují všechna ta moudra z prezentace. A pro srovnání se svézt ještě na konkurenčních Pirelkách a Michelinech. Všechny gumy byly obuté na identických motorkách, s každou jsme obkroužili čtyři kola a popravdě řečeno, v náklonu jsem se do problémů nedostal ani jednou. Na vodě se spíš projevila větší důvěra v Roadsmarty, získaná během ranní zběsilé jízdy po mokrých silnicích, ale i ostatní gumy držely skvěle. V téhle disciplíně dopadly o fous hůř Pirelli Angel GT, na kterých bylo řízení znatelně nervóznější. Micheliny Pilot Road 4 jsou s Roadsmarty pocitově srovnatelné, a z nezávislého testu vyšel dokonce jeden konkurent lépe než Dunlop - ovšem který to byl jsme se nedozvěděli. 

Výrazné zlepšení v ovladatelnosti nových Roadsmartů proti předchozí generaci vyniklo nejlíp v další části testu, kde se na suché trati jezdila osmička, slalom a losí test. K přímému srovnání tu byly připravené dvě FJR1300, ověšené senzory telemetrie kvůli větší objektivitě. I bez grafů ale každý hned poznal, že na Roadsmart III jde řízení skoro samo, zatímco na dvojkách je tuhé a navíc má tendenci se zavírat. Vyjádřeno v číslech musí jezdec při zatáčení v nízké rychlosti na novém modelu pneumatik vyvinout pětkrát méně síly než na tom předchozím. V praxi se tahle výhoda projeví hlavně při kličkování po městě, nebo v utažených horských serpentinách.

Přestože Roadsmart III nepatří do kategorie vyloženě sportovních gum, zkusili jsme i pár kol na miravalském okruhu. Cestovnímu zaměření odpovídal alespoň výběr motorek; k dispozici tu byly BMW R1200R, R1200GS a S1000XR. Ano, nový Roadsmart se vyrábí v široké škále rozměrů, a pokrývá prakticky celou současnou nabídku motocyklového trhu. Můžete je obout na všechno, od velkých cestovních korábů přes cestovní endura až po sportovní motorky. A pokud patříte mezi občasné návštěvníky okruhových dnů, nemusíte kvůli tomu pokaždé přezouvat gumy - Roadsmarty III snesou i hodně ostré tempo, aniž by vám zmizely před očima. To nejlépe dokládá zmíněný Super Duke našeho průvodce, který nakroužil během dvanácti dnů skoro osm stovek okruhových kilometrů. Jeho zadní guma byla sežmolkovaná, ale stále v legální formě, a stejně tak předek. Žádné oskákané hrany, profil pořád pěkně dokulata, a hloubka vzorku dostatečná.

Celkový dojem? Roadsmart III je především dokonale vyvážená pneumatika - a teď nemyslím na rozložení hmotnosti. Chová se čitelně a neutrálně na suchu i na vodě, má víc než dostatečnnou adhezi pro běžný provoz i hobby ježdění po okruhu, a podle udávaného nájezdu bude její nákup i ekonomicky výhodnou záležitostí. Pozitivní je i to, že se  pro těžké motorky vyrábí v provedení GT, ale  seženete jí i ve verzi SP, určené pro sportovní biky a naháče. Prostě univerzál se vším všudy. 

Rozměry a ceny

Informace o redaktorovi

Petr Poduška (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 186 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (13x):
Motokatalog.cz



TOPlist