Ducati ST3

Po otočení klíčku v zapalování proběhne diagnostika motoru doprovázená pěkným představením v podobě různě blikajících kontrolek a pak již jen stačí stisknout tlačítko startéru. Ten je, jak je u Ducati zvykem, „automatický“. „Čudlík“ stačí zmáčknout jen jednou krátce, ostatní se děje automaticky. Tzn., že startér se točí do té doby, než motor naskočí. To může být hned, ale pokud při startu studeného stroje zapomenete, že je vybaven „sytičem“, budete na nastartování čekat marně. Po nastartování se v motoru rozehraje známá symfonie hlubokého bublání, doprovázeného kovovými zvuky, která zasvěcené okolí nenechá na pochybách, s kým mají tu čest. Nutno podotknout, že originální koncovky výfuku nejspíš na motocyklu dlouho nevydrží, tento motor si přímo říká o „volnější laufy“, které také přinesou nesrovnatelně větší akustický zážitek. Investice do něčeho z produkce Ducati performance určitě majitelé litovat nebudou.

Díky štíhlé stavbě a velmi dobré ovladatelnosti si jezdec na ST3 připadá spíše jako na mnohem menším motocyklu. Velmi dobře se tak vodí v městském provozu, proplétání kolonou automobilů i balancování ve velmi nízkých rychlostech je snadné. Mnohem lépe se samozřejmě motorka i jezdec cítí mimo město. Na dálnici sice zjistíte, že štíhlá kapotáž poskytuje slušnou ochranu proti proudícímu vzduchu, ale také si uvědomíte, že 107 koní není dost na to, aby se jezdec na dálnici nenudil. Po chvilce trpělivosti se sice „ST trojka“ nechá „rozvášnit“ někam k 240 km/h, stejně tak není problém udržet pohodlně cestovní rychlost kolem 170 km/h, v těchto rychlostech se však chování stroje při přidání plynu už akcelerací nazývat nedá. Takže na dálnice jen v nejnutnějších případech, přičemž zde oceníte stabilitu motocyklu i solidně fungující kapotáž.

Nejlépe své kvality odhalí tato Italka na dobrých silnicích vyšších tříd. Snadná ovladatelnost, přesný a stabilní podvozek, výborné brzdy i pružný motor, to vše dělá z Ducati ST3 zábavnou společnici pro víkendové prohánění se po okreskách. Na výjezdech z volnějších zatáček a na rovinkách bude střelcům chybět trocha výkonu, ale přesvědčivé chování v rychlých pasážích, stejně jako snadné přenášení stroje z náklonu do náklonu dají na chybějící koně rychle zapomenout. Motor si s přimhouřeným okem nechá líbit i nižší otáčky, i když pod 2.000 se poněkud vzpouzí. Kolem 3 tisíc nastupuje zvolna narůstající točivý moment a v 6 tisících mu na pomoc přispěchá výkon. V tomto režimu se obraz v zrcátkách poněkud rozmazává a ke slovu přicházejí vibrace, bez nich by však zážitek z jízdy na tomto stroji nebyl úplný. Sportovní hrátky tedy ST3 zvládá velmi dobře, stejně však ani při cestování svého majitele nezklame. Účinná ochrana proti větru, pohodlná pozice za řidítky, možnost dokoupení originálních cestovních kufrů. Dokonce ani spolujezdec si nebude na nedostatek pohodlí stěžovat a spotřeba při turistickém tempu kolem 6,5 litru na 100 km rovněž není nijak dramatická.

Ducati ST3 je v nabídce sportovně cestovních motocyklů poněkud ve stínu současných „dálničních střel“ a leckdo by nad ní mohl ohrnovat nos. Avšak již po krátkém svezení si jezdec uvědomí, že slovo SPORT v jejím názvu má své opodstatnění a že zde je potěšení a radost z jízdy mnohem důležitější, než vychloubání se technickými parametry. Pravdou je, že při vzpomínce na výkony čtyřventilového motoru pod kapotou ST4 nejednomu milovníku Ducati ukápne nostalgická slza, ovšem úsměv na tvář spolehlivě vrátí pohled do ceníku. 299.000Kč je za vyzrálou sportovně cestovní motorku s litrovým motorem cena příznivá, zejména připočteme-li exkluzivitu této italské značky.

Informace o redaktorovi

Michal Moucha - (Odebírat články autora)
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE