Ducati Hypermotard 1100

Je to typická Ducati, prostě musí mít příhradový rám, letmo uložené zadní kolo, elkový dvouvál…ale přesto je jiná. Přední blatník vysoko nad sedmnáctkovou silniční Pirellkou rozhodně neponechá nápis „Hypermotard“ zdobící maličký podsedlový plast po boku dvojičky oválných výfukových koncovek na holičkách. Plastíků neodolatelných tvarů a křivek v typicky červené je na motardové Ducně opravdu pomálu a tím nechává vyniknout všem charakteristickým prvkům italské továrny.
Přední maska s orlím zobákem (tedy předním blatníkem) v jednom kuse parádně navazuje na prsíčka téměř dvanáct a půl litrové nádrže. Plastový je také mini kryt zadního LED diodového světla a taktéž protektory kluzáků přední obrácené vidle. Vše ostatní pěkně odhalené-oku lahodící.

Odvážným prvkem Hypermotardu jsou bezesporu kónická řidítka, respektive chrániče páček s integrovanými LED diodovými směrovkami a především výklopnými zpětnými zrcátky. Designově pecka, to je bez diskuze, ovšem funkčně to až tak slavné není. Po každém sklopení zrcátek v garáži nebo průjezdu kolonou aut se znovunastavení nevyhnete. Na druhou stranu je fakt, že výhled ve zpětných zrcátkách není tak špatný a kdejaká mašina by mohla závidět.
Zadní letmáč a disk Marchesini nazouvající sedmnáctipalcovou stoosmdesátku prozradí, že tahle Ducati není žádný čajíček. Aby taky jo, vždyť bijícím srdcem není nic jiného, než desmodromický elkový čtyřventilový (dva na válec) vzducháč, dobře známý z Multistrady. Obsah válců svírajících úhel 90˚ činí 1078 ccm a produkuje 95 kobylek při 7750 ot./min. Od jedenáctistovky budete jistě očekávat pořádný kroutící moment, něco o něm tedy napoví hodnota 102,9 Nm při 4750 ot./min.
Marzocchi je tím, kdo si vzal na své bedra odpružení předního kola vůbec prvního Ducatího motardu. Zdvih plně stavitelné upside-down vidlice nabízí 165 mm. Zadní letmáč si hlídá monoshock, samo sebou komplet stavitelný. Pro brzdy nešli taliáni daleko a vše vsadili na Brembácké brzdaře a jejich dva radiální čtyřpístky. Psát, že rám Hypermotardu je příhradový z ocelových trubek, by bylo tak trochu nošením dříví do lesa.
S chutí do toho a hups do sedla ve výšce 845 milimetrů nad zemí. U motardu poměrně překvapující hodnota a zejména pro postavy středního vzrůstu kladná informace, vždyť nedávno testovaná R6 měla sedlo ještě o 5 mm výš. Suchá váha 179 kg (s náplněmi něco přes 190 kilo) je velmi dobře rozložena, takže manipulace na místě by nebyla problémem ani pro slečny motorkářky. Posed situuje jezdce a jeho váhu hodně na nádrž. Bezhrazdová řídítka jsou položena dost nad předním kolem a jak se na motarda sluší a patří, jsou pořádně široká. A stupačky? Ty jsou o něco více nahoře a vzadu, proto posed na Hypermotardu není úplně klasicky vzpřímeným, ale spíše předkloněným na řidítka.
Za řídítky najdeme pětiúhelníkový panýlek, který informuje LCD displejem o řadě údajů. V horní části má své políčko otáčkoměr a pod ním už vyčteme kromě dominantního rychloměru také spoustu informací jako denní počítadlo kilometrů, hodiny, upozornění na servis, kontrolka nízkého tlaku oleje, stav baterie, množství paliva, teplota oleje, rezerva paliva, spotřebované palivo, průměrná rychlost, průměrná spotřeba, dojezd, uložení času okruhu. Po stranách přístrojovky poblikávají kontrolky blinkrů, zařazení neutrálu, imobilizér, rezerva a dálková světla. Praktická je funkce automatického vypnutí světlometu po 60 sekundách, pokud není motor v chodu.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE