Buell 1125R

Motorka mne už na první pohled upoutala svou velikostí a mohutností. Hned od začátku je jasné, že se nejedná o konvenční motorku, ale o něco zvláštního. Buell zjevně hledal cestu ke sportovním strojům, ale nemůžu se zbavit dojmu, že tenhle stroj je někde na půl cesty, takže jsem zvědav co předvede a jak se bude chovat v Brně na okruhu. Myslím, že tento bike se nemusí líbit každému, na druhou stranu spoustu lidí zaujme. Každopádně ale nezapadne a bude budit pozornost. Oplastování motorky je netradiční, ale to záleží na vkusu každého. Zcela dle dnešního trendu jsou směrovky součástí zrcátek.
Motorka má na první pohled několik atypických řešení, jako je přední jednokotoučová osmipístková brzda. Kotouč má rozměr úctyhodných 370mm a není uchycen k náboji předního kola, ale k ráfku. Pedál brzdy i řadička jsou nastavitelné. Palivová nádrž o objemu 21 litrů je umístěna netradičně v rámu. Kokpit motorky je v celku příjemný, na palubním komputeru mi nic nechybí, snad bych jen uvítal ovládání na řidítku místo tlačítka vedle budíků. Občas jsem taky měl problém kvůli malým písmenům na displeji najít to, co hledám, ale na to by se dalo zřejmě po delším sžití s motorkou zvyknout.
Světla jsem neměl možnost využít v noci, pouze k rozhánění aut a náklaďáků z levého pruhu na D1 a tam svůj účel plnila velmi dobře. Zpětná zrcátka obsahují blinkry, díky kterým jste více vidět pro ostatní na silnici, ale musím říct, že já jsem toho v zrcátkách během mého testu mnoho neviděl a to ze dvou důvodů. Za prve byla zrcátka většinou dost rozklepaná vibracemi od motoru a za druhé jsem se musel na motorce dost kroutit, abych viděl víc než své rameno - a to nejsem žádná vazba. Sedlo je pohodlné, ostatně díky větším rozměrům tohoto stroje se na něj na rozdíl od dnešních supersportů rozumně složí i větší či objemnější člověk. To samé platí i o kapotě a plexi, za které se díky jejich větším rozměrům po zalehnutí pohodlně schováte.
Mezi pozitiva motorky patří přesná převodovka a chod motoru, který není sice (vzhledem ke svému objemu) nijak brutální, ale na druhou stranu má příjemný a plynulý průběh, pokud tedy motorku nebudu hodnotit jako sportovní stroj, ale spíše cesťák. Brzdy jsou sice účinné, ale prudké brzdění motorku rozvlní a má tendenci stavět ji na přední. Pro převod nebyl použit řetěz, ale řemen - díky kterému je motocykl tišší a občasné zarachtání řetězu tak na Buellu neuslyšíte. Motocykl byl osazen standardními koncovkami výfuku, které svým zvukem neurazí, ale ani neohromí.
Motocykl mám k vyzkoušení sice jen na jeden den, ale mám v plánu stihnout jak jízdu v běžném provozu, tak okruh. Sedám na motorku a odjíždím směr Brno. Hned v první zatáčce se s motorkou trochu peru a zjišťuji, že zvláště do pomalých zatáček se mi Buell obtížně láme a zatáčí dost neochotně. Většinu cesty do Brna jedu po dálnici, kde se motorka chová klidně, snad jen trochu rušivé jsou vibrace do stupaček a již zmiňovaná zrcátka se klepou tak, že v nich identifikuji maximálně světla za mnou jedoucích aut. K okruhu přijíždím poměrně brzy a tak ještě přidávám před vjezdem na okruh dalších 50 km po silnicích okolo, ale musím konstatovat, že s motorkou se stále nesžívám, tak jak bych si představoval, a její ovládání mi stále přijde těžkopádné. Motorka na mne při jízdě působí těžším dojmem, než je jejích skutečných 170 kg. Tlumení je příjemné při vyhlídkové jízdě, ale pokud se jedná o sportovní styl, kdy se snažíte najít limit motorky, tak se mi rozhodně nepodařilo najít nastavení, které by můj ne příliš dobrý dojem zlepšilo.
Vzhledem k tomu jak jsem se s motorkou pral na normálních silnicích, mám z jízdy na okruhu trochu vítr… Největší problém spatřuji při dobrzďování v nájezdu do zatáčky, protože motorka má po použití brzd tendenci ihned se z náklonu stavět a tím pádem vynášet ze zatáčky. Během jízdy po okruhu se mi jak ve výjezdech ze zatáček, tak v dobrzďování do nich motorka několikrát nepříjemně rozvlnila a musím konstatovat, že Buell 1125R byl pro mne celkově špatně čitelný a předvídatelný. Těžko soudit, jestli jsem tak zhýčkaný dnešními silničními sportovními motorkami, ale z Buellem jsem se jízdou po okruhu spíše trápil a mezi ostatními sportovními stroji jsem se moc konkurenceschopně necítil. Možná to bylo i tím, že jsem se snažil držet krok s jezdci Evropské jezdecké Suzuki školy, což byl s tímto strojem opravdu nadlidský výkon.
Závěrem mohu shrnout mé pocity asi tak, že 1125R není příliš sportovní motocykl, ale spíš bych ho viděl jako sportovně laděný cestovní motocykl. Jeho objemnost a velikost může byt výhodou pro motorkáře vyšších či objemnějších postav, zkrátka pro ty, kdo mají problém složit se na dnešní stále se zmenšující supersporty. K Buellu dokáže určitě leckoho přitáhnout charisma téhle značky a i na tomto stroji najdete spoustu inovativních a netypických řešení a určitě se za vámi na tomto motocyklu spousta očí ohlédne – koneckonců i na okruhu v Brně jsem s ním poutal velkou pozornost a nejeden jezdec se za mnou po předjetí ohlédl… :o)